Výběru chovatelské stanice při pořízení kočičího parťáka s průkazem původu by měla být věnována maximální péče. Na nalezení toho správného kočičáka, který se stane trezorem pro klíče k vašemu srdci a spižírně, si dejte opravdu záležet. Pokud zvolíte správně, získáte typického představitele vašeho vysněného plemene, zdravého, šťastného a správně socializovaného, který vám bude dělat radost a bude vás provázet životem po mnoho společných šťastných let.

Co je to vlastně ta chovatelská stanice?

Na samotný začátek nebude možná od věci si upřesnit určité „termity“, které často slýcháváme, čteme v inzerátech a které jsou používané tak nějak porůznu či na střídačku. Tak tedy k jádru kartouzáka, je správné používat označení chovatelská, nebo chovná stanice? Chovný může být kočičák či kočičanda. No a protože chovatelská stanice patří chovateli, tak správné označení je chovatelská stanice. Je to totiž mezinárodně chráněné označení chovatele, který je registrován dle daných pravidel a pod registrovaným názvem své chovatelské stanice odchovává čistokrevné zástupce kočičáků, a to s průkazem původu.

Pojmenování bychom tedy měli z krku a teď k tomu, co to tedy vlastně ta chovatelská stanice reálně je, jak vypadá a co se za tím označením vlastně ukrývá. Možná by nás ani nenapadlo vsunout sem tento nenápadný odstaveček o tom, co je to chovatelská stanice, kdybychom se sami nesetkali s tím, že úplně nemálo lidí si myslí, že je to nějaká oficiální budova, kde jsou shromážděni kočičáci a kočičandy a kam chovatel dochází jako do kanceláře, aby se věnoval svému milovanému hobby. Možná je zavádějící ono označení „stanice“, které někomu může připomínat policejní či hasičskou stanici nebo třeba stanici mladých přírodovědců. Upřímně řečeno, když jsme párkrát někomu řekli, že máme chovatelskou stanici kartouzských koček, tak po položení dotazu, kde máme tu budovu umístěnou, jsme chvíli nevěděli, zda si z nás někdo střílí, nebo to myslí smrtelně vážně. Pokud se budeme bavit o seriózních, slušných chovatelích, kteří chov berou jako určité poslání a své svěřence berou jako členy své rodiny, tak v tomto případě je chovatelskou stanicí byt nebo dům chovatele. Prostě jeho domov. Není to tedy žádná instituce s otevírací dobou, návštěvním řádem a tak podobně.

Chovatelská stanice by měla být registrovaná u některé z uznávaných mezinárodních organizací. Jedna z největších, u které je registrována většina kočičích chovatelských stanic, je FIFe. Dalšími organizacemi, se kterými se můžete setkat, jsou např. CFA, TICA, WCF. Tyto organizace by měly být zárukou chovatelské etiky, zajištění welfare a dodržování zdravotních standardů. Jejich úkolem je rovněž dohled nad dodržováním podmínek, předpisů a pravidel. Existují i nejrůznější malé organizace, které vydávají své vlastní průkazy původu. Bohužel mnoho z nich může mít důvod, proč chovatelské stanice, které jsou u nich registrovány, nejsou členy některé z výše uvedených organizací. Není výjimkou, že některé stanice se dopustily závažného porušení pravidel a byly z některé organizace vyloučeny, a právě proto si založily svou vlastní organizaci s vlastními pravidly.

Dejte si na čas a nespěchejte

Impulzivní rozhodnutí nebývají často ta nejlepší, a při výběru parťáka na mnoho dalších společných let to platí dvojnásob. Jistě emoce jako nadšení dětí nebo smutek nad ztrátou dlouholetého kočičího přítele jsou silným hráčem při výběru kočičího parťáka, ale je dobré zachovat chladnou hlavu a vše si dobře promyslet. Načtěte si co nejvíce informací o vámi vybraném plemeni a o chovatelských stanicích, které dané plemeno chovají. Zajímejte se nejenom o to, jak rychle můžete mít kotěcího prcka doma, kolik vás bude nový kámoš stát nebo jak daleko od vás chovatelská stanice je, ale zaměřte svou pozornost na přístup chovatelských stanic k chovu či podmínkám, v jakých své svěřence chovají. Když si dáte jen trochu práce, zjistíte mnoho informací, které vám se správným rozhodnutím mohou pomoci.

Zdravotní stránka chovu

Správný chovatel by měl vždy dbát na to, aby se jeho svěřencům dařilo co nejlépe, s čímž souvisí i perfektní zdravotní stav kočičího osazenstva. Chovatelská stanice by měla své chovné kočičandy a kočičáky testovat na genetické a zdravotní nemoci určené pro dané plemeno. Ačkoliv některá plemena koček nemají stanovené žádné povinné testy, přesto i v takovém případě by mělo být minimálně testování na základní kočičí choroby samozřejmostí. Výsledky testů by měl zájemcům na požádání správný chovatel poskytnout alespoň k nahlédnutí.

Návštěva chovatelské stanice

Toto je alfa a omega zodpovědného přístupu při pořízení kočičího parťáka. Telefonická nebo emailová komunikace vám o chovateli hodně vypoví a poslouží jako takový první nástřel, ale teprve při návštěvě chovatelské stanice uvidíte vše takzvaně na vlastní oči. Uvidíte prostředí, v jakém kočičáci žijí a v jakém vyrůstají koťátka. Uvidíte, jak se chovatel ke svým svěřencům chová a jak reagují oni na něj a na nové podněty, jakými návštěva neznámých lidí zcela jistě je. Je samozřejmostí, že prostředí by mělo být čisté, zabezpečené a s dostatkem vyžití pro kočičáky v podobě hraček, odpočívadel a škrabadel.

Na druhou stranu si nepleťte návštěvu chovatelské stanice s návštěvou zookoutku a zkuste se vžít do pozice chovatele. Jak jsme si řekli, chovatelská stanice je byt nebo dům, ve kterém chovatel i se svými kočičáky žije, a pouští vás tak do svého nejsoukromějšího soukromí. Pokud by se každý případný zájemce chtěl přijít podívat, pohrát si s koťátky, zpestřit si víkendové odpoledne okružní cestou po chovatelských stanicích, aby toho zvládl zhlédnout co nejvíce, tak je chudák nejenom chovatel vystavený žádostem o dny otevřených dveří, ale také jeho kočičáci. Nehledě na případná zdravotní rizika, kdy návštěva může do chovatelské stanice nechtěně zanést nějakou chorobu či parazita, anebo riziko zvýšení stresu u kočičáků. Domov kočičáků je jejich výhradní teritorium, a i když mohou být zvyklí na změny ve svém prostředí nebo návštěvy, přeci jenom čeho je moc, toho je příliš. Plíživý stres u koček je stejně nebezpečný jako u lidí a může být i příčinou různých zdravotních problémů.

Chovatelský přístup

Správný chovatel vám ochotně odpoví na vaše dotazy, sdělí vám informace o specifikách plemene a péči o něj. Podělí se s vámi o to, s čím má dobré zkušenosti a co by vám na základě své osobní zkušenosti doporučil, a také vás varuje před riziky a problémy, které mohou soužití s kočičákem doprovázet. Najde si na vás dostatek času a stráví s vámi klidně celé odpoledne, protože co správný chovatel zaručeně umí, je nadšeně vyprávět hodiny a hodiny o plemeni, které miluje.

Chovatel snů s vámi určitě bude chtít také zůstat i nadále v kontaktu a stane se takovým vaším přítelem na telefonu. Bude se zajímat, jak se prckovi v novém domově daří, jak prosperuje a jak se vyvíjí. Pro chovatele je toto důležité i z hlediska sledování toho, aby se v daném spojení třeba časem neprojevily nějaké zdravotní problémy, a pokud ano, aby z toho mohl chovatel vyvodit důsledky pro svůj chov například provedení dalších zdravotních testů či kastrací chovných jedinců, u jejichž potomků se nějaké závažné zdravotní problémy projevily.

Na druhou stranu se nedivte určité odměřenosti, pokud chovateli napíšete email se strohým dotazem na cenu, dostupnost koťátka nebo s vykreslením představ vzájemného soužití, které by na jedničku splnil jen plyšák. Správný chovatelský cíťa, který si v zaměstnání bere „kotěcí mateřskou dovolenou“, celé noci poslouchá, zda se z porodnice ozývá spokojené předení a mlaskání, který se s úlekem budí, když prckové při boji o mámin mléčný bar nespokojeně kníknou, a který ty malé chlupaté kuličky piplá a chrání jako oko v hlavě, může být, a to oprávněně, na takovéto dotazy poněkud citlivý.

I formality jsou potřebné a nezbytné

Součástí přesunu prcka od chovatele do nového domova je kupní smlouva, rodokmen, Europas a případně zdravotní dokumentace, pokud o ni zájemce projeví zájem.

Chovatelský servis je samozřejmostí

Pro správného chovatele to nejsou jen slova, která dobře vypadají u inzerátu či jiné nabídky, ale bere je jako svůj závazek vůči svým mrňatům a jejich parťákům. A co to znamená? Poradenství, pomoc, ať už radou, nebo skutkem, kdykoliv se na něj parťáci jeho mrňat obrátí.

S mnoha chovateli se můžete setkat na výstavách, kde si s vámi o svém plemeni určitě rádi popovídají, což může být dobrý začátek pro následnou komunikaci. Můžete zkusit oslovit chovatele emailem nebo mu zavolejte. Správný chovatel vám na slušně položený dotaz určitě rád a ochotně odpoví. Mějte ovšem také na paměti, že na druhé straně komunikačního kanálu nesedí žádné „odpersonalizované AI“, ale člověk, který vám chce věnovat čas, podělit se s vámi o informace a kterému záleží na tom, kam jeho piplaná mrňata půjdou. Mnohdy stačí byť jen poděkovat za podané informace nebo napsat, že zájemce, který se nechal zapsat do pořadníku, už sehnal kočičáka u jiného chovatele. Není ani úplně fér vyzpovídávat chovatele nebo po něm žádat další a další informace jen proto, že zájemcem vybraný chovatel příliš sdílný není, a přesto si u něj zájemce kotě koupí, protože bylo třeba dostupné rychleji, má to o kousek blíž nebo chovatel řekl, že sleví, když si zájemce pro prcka přijede co nejdříve.

Chovatelské stanice nejsou franšízy Velké ideální kočičí a. s., ale reprezentují morální hodnoty, přístup a chování jednotlivých chovatelů. A možná se dá říci, že přístup chovatelské stanice a to, jaké má kočičáky, je odrazem toho, jaký je chovatel, který za ní stojí, jako člověk.