Deník alchymisty 2020

Deník alchymisty 2021 ...

PF 2021

    1. 2020
      Modří agenti vyrazili na svou druhou misi nazvanou „Cesta za včelkou Májou tam a zase nazpátek“. Přepravka úspěšně prošla zatěžkávací zkouškou a váhu čtyř dvoukilových pišišvorů zvládla na výbornou. ArduinModří kecálkové na sebe během cesty občas upozornili, abychom věděli, co že to vezeme za vzácný náklad a jinak byli klasicky vzorní a tichoučcí. Ty čtyři zvědavce bylo v ordinaci docela náročné udržet pohromadě na jednom místě, protože Anubisek měl v plánu prozkoumat nejbližší lékařské vybavení, Angua by se rovnou vydala na průzkum celé ordinace, Amonetka s Adorkou střídavě vylézaly a zalézaly do přepravky, protože jim to přišlo jako bezva zábava. Mrňata prošla opět lékařskou prohlídkou a následně dostala pigáro číslo dvě do modrých kartouzských kožíšků. Nakonec se jim v ordinaci tak zalíbilo, že jsme je museli po jednom našoupat zpět do přepravky, protože jinak vážně hrozilo, že se nám rozprchnou a vydají se zkoumat veškeré zajímavé věci, kterých bylo všude kolem plno. Po návratu domů se mrňata po úspěšně zakončené misi tradičně vydatně posilnila a po chvilce prohánění hraček, rodičů a sebe navzájem odpadla.
      Arduin

      Odpoledne pak ještě dorazila nová dodávka kočičích ňamek a vůbec všemožných veverčích zásob. Součástí bylo i nové kartonové škrabadlo s cinkajícími míčky. To minulé totiž došlo úhony, když na něj jedna z velkých hlav, v tomto případě spíše Big Foot, nechtěně šlápla, rozšlápla ho a totálně tím zkazila mrňatům zábavu. Takže velké hlavy pro sichr tentokrát objednaly škrabadla dvě, protože jeden nikdy neví a protančit mezi kočičími ocásky a tlapkami neustále měnícími své pozice je někdy výkon hodný baletního mistra či vodního tanečníka.
    1. 2020
      Modroušové si spolu s námi užívají adventní čas a pomalu se chystají na příchod Vánoc. U všeho nám modré komando rádo asistuje a po dobře odvedené práci popadá, kde se dá. Zjistili jsme, respektive nám bylo naznačeno, že máme neodpustitelně málo misek nebo nemají tu správnou velikost, protože ty vhodné jsou prakticky neustále obsazené modrou kartouzskou instantní směsí. Prckové se také zdokonalují v jemné kotěcí tlapkové motorice, takže z oblíbeného kartonového škrabadla rychlostí světla během prvních pár minut zmizely chřestící míčky neznámo kam. Po doplnění dalších míčků na celkový počet devíti kousků však ani toto množství dlouho neobstálo před šmátravými kotěcími tlapkami a míčky opět vysublimovaly. Je možné, že se nám doma nárazově objevuje virtuální černá díra a pohlcuje výhradně malé předměty kulatého tvaru. Podobný osud jako míčky totiž potkal i malé plastové ozdoby, které zdobily malou pokojovou jedličku. Je nám jasné, že časem budou popřeny základy fyziky a černá díra nám vše, co pohltila v nejméně očekávané chvíli opět vrátí zpět. Je také možné, že naše kartouzské veverky na jaře zrevidují své tajné skrýše a při jarním úklidu vrátí vše nechtěné a neužitečné zpět do rodinného oběhu.
      Mrňousové krásně přibírají a začínají atakovat váhu dvou kilogramů. Ovšem stále se chodí docucávat do mléčného baru s nabídkou kvalitních domácích mléčných koktejlů. Pirča i Eros na prcky nepřetržitě dohlížejí, kontrolují jejich chování k ostatním členům kočičí rodiny a Pirča neustále stimuluje malé kočičáky k novým výkonům, které jsou podle ní nezbytné pro život v bytové divočině. Někdy máme pocit, že mrňata nemáme čtyři, ale šest, protože jak Pirča, tak také Eros s nimi vyvádějí vyloženě psí tedy kočičí kusy.
      Arduin
    1. 2020
      Malí kočičáci se na vlastní přání zapojují také do různých domácích aktivit. Kromě asistování při stlaní postelí se aktivně účastní také vysávání nebo různých kutilských prací. Dnes k těmto jejich aktivitám přibylo také vaření a pečení. Anubisek osobně několikrát přezkoušel objem misky na těsto a Amonka zase otestovala kvalitu plechu na pečení včetně jeho rozměrů, takže již víme, že na jeden plech se s velkou rezervou vejde jedno malé rozvalené kotě. Nemusíme chodit daleko, abychom věděli, odkud vítr fouká a kde se to v těch mrňousech bere. V domácím foto archivu máme fotku Erose, jak na nás spokojeně zírá z otevřené (samozřejmě vychladlé) trouby do které se prostě musel vlézt podívat nebo jak je maskovaný pod horou peřin a přijde mu vtipné, že děláme, že ho hledáme a nemůžeme najít. Takže se obdobným kotěcím povedeným nápadům vůbec nemůžeme divit a čekají nás ještě zajímavé časy.
      Arduin Arduin Arduin Arduin

      Arduin Arduin Arduin
    1. 2020
      V pátek vyrazili modří agenti do světa navštívit našeho pana veterináře, aby jim píchnul první očkovací pigáro. Přepravka se pod tíhou modrých hrdinů sice trochu boulila, ale vydržela bez úhony a aniž by v ní vznikly nějaké další otvory, které výrobce původně rozhodně neplánoval. Mrňata byla celou cestu vzorná, Adorátka, Angua a Amonetka se kochaly jízdou a Anubisek se zpočátku snažil komentovat jízdu a svými mňoukavými dotazy v duchu „Už tam budem?“ velmi přispíval k duševní pohodě řidiče. Po chvíli ho to přestalo bavit a šel se kočkovat se zbytkem svého dočasného kotěcího kupé. Tak nějak jsme doufali, že modří agenti se u pana veterináře neprojeví jako nějací poseroutkové, ale prckové i tak překvapili (v tom dobrém smyslu slova), protože byli uvolnění, pohodoví a zvědaví jako modří opičáci. Pan veterinář je všechny důkladně prohlédl a pak každému udělal bleskovu pidi dírku do kožichu, aniž by si toho mrňata v podstatě všimla. Doma se modré komando vyvalilo z přepravky, prolítlo všemi místnostmi jako uragán, rychle převyprávělo zbytku osazenstva své čerstvě nabyté zážitky a po hodince divočení si na půl hodinky dáchlo, aby následně pokračovalo v kotěcím divočení dál.
    1. 2020
      Modráskům jsou právě dva měsíce. Vůbec nám nepřijde, že to tak strašně rychle letí. Je to chvilka, kdy se nám ti malí modří červíčci vešli do dlaně a teď lítají jako mrukající pošuci, spí s námi v posteli, u všeho nám sekundují a vše komentují. Rozpoznáme už spolehlivě jejich xichtíky i tělíčka a s úžasem sledujeme, jak se vyvíjejí jejich povahy a jak jsou si v něčem podobní a v něčem se naopak od sebe odlišují. Vidíme, jak se v jejich gestech a výrazech odráží Eros i Piruetka a jak se je prckové snaží napodovat. Po náročném boji s do kartouzského modra vyspinkanými mrňaty se nám podařilo udělat několik fotek, které jsme přidali do kotěcí fotogalerie.
      Arduin
    1. 2020
      V pátek dorazily z Plemenné knihy rodokmeny pro naše mrňavé modrouše. Takže od této chvíle se mohou členové alchymistického komanda na požádání legitimovat pěkným nenápadným průkazem velikosti A4 (v úsporném přeloženém režimu A5), který bleskově vytáhnou ze svého modrého kožíšku. Už se chystají, jak své nově nabyté průkazy vytáhnou na Pirču, až se půjdou došťuchovat do mléčného baru s tím, že by si už konečně dali taky něco ostřejšího.
    1. 2020
      Mrňata rostou před očima a divíme se, že si při všem tom lítání a blbnutí najdou čas i na takové nepodstatné věci jakou jsou důkladný spánek a pravidelné plnění kotěcích puťárků. Na doporučení modrého komanda jsme ohrádku již uložili k zimnímu spánku, ale na ty čtyři dny, kdy ji skutečně plně modří prďolové využívali byla super. Poté byla degradována na šplhadlo a probíhadlo a po dalších pár dnech na překážející a rozletu bránící krám.
      Kočičáci již postupně odhalili všechny tajné komnaty a v každé objevili a objevují další a další zajímavé věci, které stojí za bližší prostudování a prozkoumání. Kromě Arčulky, který má momentálně opět vážné problémy se srdíčkem a snažíme se mu dopřát co nejvíce klidu, s prťaty blbne veškeré kočičí osazenstvo. Ovšem Pirča s Eroušem jsou nepřekonatelní a zejména Eros vypadá, že má předčasné Vánoce, protože ty čtyři motorové modré hračky mu musel seslat ten nejhodnější kočičí Ježucha. Z čehož vyplývá, že veškerá výchova zůstává na Pirče a její trpělivosti a pečlivosti. Mrňata už drahnou dobu používají kočičí záchůdky a to bez jakýchkoliv nehod a po vzoru Pirči v nich důkladně přesouvají duny steliva z jednoho místa na druhé, protože pořádek a čistota musí být. Prckové jsou již také zdatní šplhalové a skákači, takže momentálně se nám doma převaluje z jedné místnosti do druhé tsunami v podobě modrého mixu veverky a zajíce s okusovou aktivitou piraní. První modrý pučmeloun již překročil váhu 1 kg a další jsou za ním v poměrně těsném závěsu. A rozhodně nemůžeme říci, že by s nimi šili všichni červouni, protože první odčervení má modrá parta již za sebou.
      Modroušové také zdárně pokračují v domácí hudební výuce. Kromě rodinného favorita - Železné panny si již vyslechli i elektrikářskou klasiku. Poté přišel prubířský kámen, který ovšem Amonet ohodnotila velkou zívačkou, takže komorní orlí skladba od Arch Enemy prošla u našich mrňat s naprostým klidem.
    1. 2020
      Modré komando i s madam P., neboli Arduini v akci, je již zvěčněné na pohyblivých obrázcích a vystavené na našem modrém alchymistickém čenlu alias kanálu.
    1. 2020
      S tím jak koťátka rostou, průběžně rozšiřujeme jejich fotogalerii. Aktuálně jsme přidali fotky koťátek ve věku 5 týdnů.
      Jako bonus je na poslední fotografii zachycen vzácný okamžik blízkého setkání třetího druhu.
    1. 2020
      Naše fantastická čtyřka začala dostávat první lekce ze zlatého fondu kinematografie. Vzhledem k tomu, že se od nich Pirča s Bandiťákem nehnou ani na krok, tak jen doufáme, že Eros nezačne s hláškami typu ... Arduini, jsem váš otec ... a Pirča k tomu nezacvrliká ... Pomozte nám velké mluvící hlavy, jste naše jediná naděje ...
      Nic neponecháváme náhodě a tak ruku v ruce, tedy spíše tlapku v tlapce, s filmy jde také vybrušování hudebního vkusu malých modrásků. Máme nakročeno správným směrem, protože již byl malým hudebním znalcům nabídnut výběr z alba Final Frontier od Železné panny. Mrňata sice vzhledem k dispozicím nikdy nebudou chlupáči s vlajícím hárem, ale hard and heavy srdíčko rozhodně mají a vztyčené ocásky jim rozhodně nechybí.
    1. 2020
      Malí modrásci již několik dní používají malé škrabadlo, na kterém si zkouší sílu tlapek, zatínají do něj své jehličkové drápky a šplhají po něm. Jejich hrátkám neuniknou ani malé míčky nebo chrastící myšky. Divoké hrátky a vzájemné škádlení téměř vždy končí unaveným popadáním celého kotěcího gangu do jejich pelíšků.
      Piruetka na koťátka stále bedlivě dohlíží a už i my jsme se naučili rozeznávat drobné rozdíly v mňoukání, kterým ke koťátkům promlouvá a pochopit jeho význam. Bandiťák se projevuje jako citlivý kocouří taťulda. Střídavě na kotěcí pytel blech dohlíží a je vůči koťátkům opatrný, něžný a velice trpělivý.
      Občas si oba znavení rodiče najmou velké mluvící hlavy jako chůvy. Zvláště Pirča je za dohledovou činnost chův vděčná a sama potom poblíž spokojeně vytuhne, aby nabrala sílu na další dohled nad neposedným komandem. Kotěcí gang teď momentálně více než mluvící hlavy zajímá opačný konec zdatných ošetřovatelů, tedy ty dlouhé fajfky s pěti špalíčky na konci. Skvěle se po nich leze, dají se prolézat i podlézat a často slouží jako nanejvýš vhodný materiál pro testování pidi drápků a malých „fampýřích“ tesáků.
      Zpočátku jsem byli na vážkách, zda máme doma echtovní „fampýry“ nebo nám Pirča přihrála jen hordu Orků. Většinou totiž v malých otevřených tlamičkách vidíme pouze spodní duo špičákos. Ovšem jakmile se bříška našich prstů u nohou stala testovacím materiálem při kousacím testu pidi tesáků, tak již nebylo pochyb o tom, že Orci to tedy v žádném případě nejsou.
    1. 2020
      Modrým mrňatům je právě jeden měsíc a k tomuto významnému výročí dostala malé skládací kotěcí hřiště a novou velkou ohrádku. Ohrádka slavila u kotěcího osazenstva úspěch, ovšem záhy u ní byla identifkována zásadní nevýhoda - je uzavíratelná. Což už i malá kartouzátka nesou s velkou nelibostí, protože to brání jejich nekontrolovatelnému rozletu do světa.
    1. 2020
      Dnes v ranních hodinách byla jednomu z arduinských agentů zmařena diverzní akce, na které tato skupina již delší dobu pracovala. V několika posledních dnech jsme zaznamenali zvýšený pohyb malých modrých agentů u hranic jejich „základny“ a testování odolnosti neustále se zvyšující zábrany, dělící malý kotěcí rybníček od velkého světa. Modrá skupinka zjevně vypracovala sofistikovaný plán útěku a právě v dnešních ranních hodinách se jednomu z agentů podařilo tento plán naplnit. Naštěstí byla přítomna jedna z velkých hlav, která měla sice ve spánkovém opojení sníženou obezřetnost, nicméně zachytila prchajícího agenta právě ve chvíli, kdy v utajení překonal zábranu a svezl se do měkké chlupaté deky pod ní. Agent byl samozřejmě ihned deportován zpět na „základnu“ k ostatním členům gangu.
      V dopoledních hodinách jsme zjistili, že na plánu útěku nepracovala skupinka modrých agentů sama, ale mozkem celé akce byla sama šéfka celého tajného uskupení madam „P“. Byla to právě ona, která jim nenápadně ukazovala cestu ven a svým jemným, leč jasně zabarveným hláskem je zvenku vyzývala k uskutečnění této dlouho plánované únikové akce.
      Naštěstí ani madam P. netuší, že vše je průběžně sledováno šmíráckým Zlatým okem malé všetečné kamery neustále monitorující veškeré aktivity její i celého modrého kotěcího gangu.
    1. 2020
      Alchymistickému kotěcímu gangu byl přidělen krycí název Arduini. Členy této navýsost tajné kotěcí organizace jsou agentky s neomezeným povolením Adora Belle, Amonet, Angua a v neposlední řadě modrý štramácký agent s jiskrným okem Anubis ... Anubis The Legacy.
      Arduin
    1. 2020
      Malé modřinky už na svět koukají v plném počtu a asi nejvíce je fascinují velké mluvící hlavy, které na ně co chvíli civí a něco jim vykládají. Prckové jsou poměrně akční a několika, zatím stále ještě ne úplně jistými kroky již přejdou celou svou soukromou ubikaci, která má na délku téměř metr, takže to zcela jistě vyžaduje ten správný kotěcí objevitelský zápal. Piruetka na mrňousky stále vrká a domlouvá se s nimi svým jemným kartouzským hláskem. Modré hemžení a vzájmené kotěcí škádlení jí však úplně na klidu nepřidává. Oproti plazícím se slepým žížalkám, kterými ještě donedávka prckové byli, to je již velký rozdíl a to ještě chuděra Pirča netuší, že tohle je teprve začátek. Pirča si však umí udělat mezi koťátky pořádek a v případě potřeby malého neposedu jemně přidrží tlapkou, než je s očistou takového malého průzkumníka spokojena. Ve volných chvílích na nás Pirča loudí hračky, protože i přes mateřské povinnosti je to naše modrá hračička a potřebuje se taky trochu vyblbnout než se zase vrátí ke kotěcímu gangu, aby na něj řádně dohlédla.
      Aktuální váhy modrých válečků jsou: 378 gramů, 369 gramů, 413 gramů a 369 gramů.
    1. 2020
      Dnes ráno se modrý klučina poprvé podíval na svět svýma kotěcíma modrýma kukadlama. Večer se k němu připojila i jedna z holčiček. Další dvě kočičandy si zatím dávají na čas, prý není kam spěchat a na mamčin nonstop otevřený mléčný bar zas tak moc vidět nepotřebují.
    1. 2020
      Koťátkům je již jeden týden a všechna rostou jako z kartouzského výživného mléka. Aktuální váhy jsou 220 gramů, 204 gramů, 244 gramů a 211 gramů.
      Modrásci jsou neustále napucnutí k prasknutí a v téměř nepřetržitém kotěcím spánku nabírají sílu a energii na budoucí kotěcí divočení.
    1. 2020
      Dnes se naše Piruetka stala šťastnou kočičí maminou a Eros hrdým kočičím taťuldou čtveřice modrých kartouzských kuliček.
      Pokud nás naše oči nešálily, máme modré nadělení v podobě tří kočičand a jednoho kočičáka. Porodní váha koťátek byla 97 gramů, 90 gramů, 112 gramů a 97 gramů.
      Piruetka je naprosto skvělá, statečná, obětavá a neúnavně pečlivě pečující mamina. No a my se na ty malé modré kartouzské uzlíčky nemůžeme vynadívat.
    1. 2020
      Prázdninový čas jsme se rozhodli využít k plánované návštěvě našeho pana veterináře, abychom nechali Pirče důkladně proklepnout a zkontrolovat její kartouzské srdíčko. Trochu jsme se obávali, aby se návštěva nezvrtla v malou kovbojku, protože Pirča, vzhledem ke svému velkému pozorovacímu talentu a upřednostňování všelijakých jiných zábavných aktivit, opravdu neholduje nějakému dlouhodobému setrvávání v pozicích, pro které se sama nerozhodla a ve kterých by se mohla pro nedostatek podnětů snad dokonce i nudit. Musíme však říci, že kdyby se rozdávaly u veterináře obrázky za příkladné chování, tak máme doma malou galerii. Pirča byla naprosto vzorná a moc šikovná. Během vyšetření se porozhlížela po vybavení ordinace, občas koukla co se děje venku za oknem a také jestli jde panu veterináři práce hezky od ruky.
      Stejně jako u Bandiťáka a Tamči, tak také u Pirči vyšlo vyšetření srdíčka na výbornou a Pirča dostala osvědčení s výsledkem HCM negativní.
    1. 2020
      Po kulatém jubileu naší Elinky, které oslavila v koronavirovém období letošního dubna, oslavil dnes krásné třinácté narozeniny také náš Árčulka. Moc mu přejeme, aby jeho srdeční pumpička šlapala v pořádku i nadále a aby měl po nedávno prodělaném onemocnění (při kterém jsme ho s naším veterinářem doslova ukradli Kočičímu Smrťovi z lopaty) před sebou ještě klidný a spokojený kocouří život.
      Archibald Archibald
    1. 2020
      Pro zájemce o malé modré neposedy jsme do nově vytvořené části Koťata přidali přehled informací, které snad pomohou nalézt odpovědi na některé dotazy, doprovázející koupi koťátka z naší chovatelské stanice.
    1. 2020
      Současná situace výstavám koček, a nejenom jim, sice vůbec nepřeje, přesto nebo právě proto jsme se rozhodli věnovat další článek do Alchymistova mudrosloví prostředí kočičích výstav.
      Pod článkem „Kočky ve světle reflektorů aneb Kočičandy, kočičáci, kočičáčata ... ring volný“ najdete náš pohled na tento pro někoho nepochopitelný, pro jiného nezbytný a pro dalšího třeba návykový „svět“.
    1. 2020
      Eros

      Veselé Velikonoce a pevné zdraví všem přejí Alchymisté.

      Eros

    1. 2020
      Další únorovou sobotu jsme se rozhodli strávit na výstavě koček ve Vídni. Jednalo se o jednodenní dvoucertifikátovou výstavu, které jsme se účastnili již v loňském roce v rakouském Eisenstadtu. Do Vídně jsme se vypravili již v pátek, abychom ranní přejímku a veškeré přípravy zvládli v klidu a beze spěchu.
      Na přejímce, která zahrnovala pouze kontrolu očkování v očkovacím průkazu a naskenování mikročipu kočky jsme nechtěně vytvořili pořádný špunt. Pirouette and Venus - Vídeň 2020Pořadatelé si popletli jména vystavovatelů z Čech, která začínala na písmeno „M“ a končila na „ová“. Neustále se nám tak snažili vnutit lístek s cizím jménem a nechápali, proč si ho nechceme vzít. Po dlouhém zkoumání, opakovaném vysvětlování z naší strany, že ta jména jsou opravdu jiná, nám nakonec dali výstavní katalog (tedy spíše několik secvaknutých listů se jmény koček a jejich velice skromnou identifikací) a řekli nám číslo naší klece. K našemu překvapení však na místě, kde jsme měli mít místo pro klec, již byla uvelebena klec s kočkami od paní, se kterou nás pořádatelé zaměnili. Vzhledem k tomu, že jsme měli klec vedle našeho kartouzského anděla strážného z Maďarska, jsme na našem místě neoblomně trvali. To, že na našem místě byla rozložená klasická kovová klec, ačkoliv jsme hlásili Sturdi a měli ji od předsedy organizace schválenou a povolenou jsme už raději vůbec neřešili. Protože jsme původně naivně doufali v prázdný stůl pro Sturdi klec, tak jsme si s sebou ani nevzali silnou pěnovou podložku, která vytvoří měkký podklad mezi složenou kovovou klecí a dnem Sturdi. Vše jsme vyřešili tak, že jsme celou rozloženou Sturdi klec vložili dovnitř do kovové dvojklece (pokud to pořadatelé výstavy umožňují, tak vždy zajišťujeme i pro jednu kočičandu dvojklec a to z důvodu většího prostoru a komfortu). Nakonec jsme se tedy notně vyčerpaní usalašili na našem místě a tak nějak doufali, že veškeré strasti jsou již za námi.
      Posuzování v rámci výstavy probíhalo na dvou místech a my měli dle informací od pořadatelů jít nejdřív na posouzení k posuzovatelům označeným žlutými listy a následně k posuzovatelům s modrými listy. Bohužel posuzování se protahovalo a když jsme ani po poledni ještě posouzeni nebyli, začali jsme se obávat toho, že nám vyjde posouzení u obou posuzovatelů takřka současně. Při pobíhání z jedné místnosti do druhé jsme si několikrát vzpomněli na album skupiny Visací zámek „Anarchie a total chaos“. Nakonec jsme posouzení začali u pana posuzovatele Michaela Edströma v části s modrými listy. Pirča se klasicky zajímala o vše kolem, dokonce fušovala panu porotci do práce a nahlížela mu do papírů. Před rozstřelem do Best in Show jsme narychlo běželi k panu posuzovali ve žluté části s omluvou, že ještě čekáme na rozstřel do BIS a budeme mít chvíli zpoždění. Při tomto rozstřelu do BIS nakonec postoupilo koťátko lilově zbarvené britské kočky. Druhé posouzení u pana posuzovatele Ad de Bruijna následovalo tedy hned v zápětí, jen jsme se museli přemístit do jiné místnosti v budově. My i Pirča jsme toho už měli doslova plné kecky i brejle a Pirča se na další posouzení rozhodně nijak nadšeně netvářila. Pirouette Vídeň 2020Nakonec vlastní posouzení skvěle zvládla a při rozstřelu sáhla do tajných kartouzských zásob trpělivosti a energie a byla naprosto uvolněná. Tentokrát jsme z rozstřelu s lilovou britskou kočičandou postoupili do BIS my.
      Ke konci výstavy se tedy konaly dvě BIS. Nejdříve nominovaní od posuzovatelů z modré části a potom ze žluté, ve které svou nominaci získala i Pirča. Byli jsme docela nervózní z všeobecného hluku, hlasitého reproduktoru a hecování publika k potlesku ze strany pořadatele, ale Pirča zůstala svá a byla prostě skvělá. Nenechala se vykolejit a donkichotský boj s barmským klukem (mimochodem loňským světovým vítězem) ze známé maďarské chovatelské stanice ustála se ctí. Barmy nakonec ovládly obě BIS v malých i větších koťatech. Pro nás bylo nejdůležitější, že Pirča vše zvládla v pohodě a bez stresu. Výstava byla dlouhá a úmorná, ale my jsme byli ve skvělé společnosti naší milé Susan a mohli jsme tak spolu probrat plno věcí týkajících se kartouzských koček a mnoho dalšího.
  1. a 16. 2. 2020
    Po roce jsme se vrátili na „místo činu“ a oba víkendové dny strávili na výstavě koček v Berouně. Výstava se konala tradičně v KD Plzeňka s perfektním zázemím a prostorným místem pro nás i Pirču, takže jsme byli všichni naprosto spokojeni. Měli jsme velkou radost ze setkání s našimi přáteli a celá výstava se pro nás nesla v pohodovém a přátelském duchu.
    Pirča byla v sobotu na posouzení u pana Reijerse, kterému se velice líbila a nešetřil superlativy na její adresu. Pirča byla nominována do BIS, kde se tentokrát sešla velká konkurence nádherných a kvalitních kočičáků. Ve společnosti dvou britských kočiček, kurilského bobtaila a ocicata se Pirča rozhodně neztratila a i když nezůstala bez hlasů, nestačilo to na celkové vítězství v BIS.
    V neděli byla Pirča u posuzovatele pana Isakova, kterému k naší velké radosti doslova učarovala. Pirča byla po oba dva dny úžasná, nebála se, zajímala se o dění ve svém okolí a s posuzovateli krásně spolupracovala. I v neděli získala Pirča nominaci do BIS. Ve vlastní BIS se v podstatě jako přes kopírák zopakovala situace z předchozího dne. Pirča byla ve společnosti dalších čtyř kočičích juniorů a protože tam byla i koťátka našich přátel, drželi jsme palce i jim. Vítězný britský kocourek byl moc krásný a Lence s Vaškem jsme k sobotnímu i nedělnímu vítězství v BIS upřímně gratulovali. My se těšíme a pevně věříme v to, že někdy příště se na stupních vítězů ukážou i kartouzky a kurilci.
    1. 2020
      Se začátkem nového roku se modroušové rozhodli přispět se svojí troškou do mlýna, tedy spíše do Alchymistova mudrosloví. Oproti nevratné ňamkové kauci se uvolili nám zapůjčit své průkazy původu a inspirovali nás k sepsání článku o našem pohledu na chov koček s průkazem původu „Pane Kočičáku, předložte svůj průkaz původu aneb jak se na to dívají Alchymisti“.
    1. 2020
      Konečně nastal den měření kartouzských srdečních pumpiček a Tamča s Eroušem vyrazili ke svému dvornímu veterinárnímu lékaři na screening HCM. Oba dva trpělivě přečkali vyšetření, i když Tamča byla tentokrát větší rebelka než Bandito a raději by zkoumala vybavení ordinace než si v klidu nechala prozkoumat pumpující srdíčko. Výsledek vyšetření vyšel na výbornou a oba kočičáci dostali lékařskou zprávu a potvrzení s výsledkem HCM negativní.

Deník alchymisty 2019 ...