Deník alchymisty 2022

Deník alchymisty 2023 ...

PF 2023

    1. 2022
      Ačkoliv nejsme příznivci všelijakých sumarizací, bilancování a výročních zpráv, tak tentokrát uděláme malou výjimku, protože si myslíme, že si to naše modřinky zaslouží.
      Letošní rok byl pro naše kočičáky vyloženě výstavně cestovatelský. Naši kočičáci se letos zúčastnili 20 dvoudenních výstav a jedné výstavy jednodenní. Kromě výstav v České republice s námi navštívili výstavy v 7 evropských zemích. Celkově si naše modré alchymistické komando odneslo z výstav 45 nominací do Best in Show, 20 ocenění Best in Variety a 12 ocenění Best in Show.
      Jsme na naše modré alchymisty strašně moc hrdí, protože to jsou neuvěřitelně bezvadní parťáci, kteří s námi jdou do možného i nemožného a kterým patří za vše náš velký dík (naše srdce nám ukradli už dávno).
  1. a 4. 12. 2022
    MVK Olomouc 2022 - Goccia Lacay BleuTýden po Viničném jsme vyrazili na letošní doopravdy, vážně, na kočičí svědomí už poslední kočičí výstavu a to tu olomouckou. Vyrazila s námi stejná modrá sestava a to Móňa, Gočína a Džondys. Vyrazili jsme v pátek, ještě za světla, protože jsme chtěli dorazit do hotelu co nejdříve, abychom se mohli ještě večer podívat do centra a užít si čas na vánočních trzích na náměstí. Cestou začalo trochu popadávat a lehké sněžení vydrželo v podstatě po celou cestu a vytvořilo při procházce trhy krásnou romantickou vánoční atmosféru. Zahřáli jsme se medovinou, punčem a horkým ibiškovým čajem a dali si také něco dobrého na zub z přehršle dobrot, které nabízely stánky na trhu.
    Olomoucká výstava byla třícertifikátová. V sobotu probíhala dvě posouzení (jedno dopoledne včetně Best in Show a druhé odpoledne, či spíše večer, opět zakončené Best in Show) a v neděli už bylo posouzení tradičně jedno. To také předznamenalo více než hojnou kočičí účast, takže počet přihlášených koček atakoval takřka cifru 400.
    V sobotu dopoledne jsme šli k české paní posuzovatelce. Přihlášeno bylo na sobotu šest kartouzských kočiček, takže kartouzky rozhodně nebyly panenky sedící v koutě. Amonka se paní posuzovatelce moc líbila a předvedla se tradičně po surikatím způsobu, i když díky našlapanému programu a velkému množství návštěvníků byli naši kočičáci (a nejenom oni) trochu rozhození. Goča se na stole mazlila a nechala se drbat a vypadalo to, že se jí u paní posuzovatelky moc líbí. Džoníno paní posuzovatelku také nadchl a nakonec se tedy rozhodovala mezi Amonkou a Džonínem, komu udělí ocenění Best in Variety. Z alchymistického souboje vyšla nakonec vítězně Amonka. Při tomto posouzení se přesně opakovala situace z neděle ve Viničném, což znamenalo, že všechny modré britky byly na stole s námi, zopakoval se také souboj Johna a obřího modrého briťáka. Ačkoliv se paní posuzovatelce Johnny moc líbil, nakonec poslala do Best in Show urostlého dospělého modrého briťouna. Amonka si mezi záplavou modrých britských holek nominaci do Best in Show vybojovala a ve vlastní Best in Show dostala dva hlasy, což na vítězství bohužel o chlup nestačilo.
    Odpoledně-večerní posuzování se neslo již v lehce unaveném duchu, což bylo znát nejenom na kočičácích, ale také na vystavovatelích a posuzovatelích. Vzduch v hale byl vydýchaný, takže si nemálo lidí stěžovalo na bolesti hlavy a únavu. Na druhé sobotní posouzení jsme šli k českému panu posuzovateli. Vzhledem k pokročilé hodině bylo posouzení více uspěchané a poněkud chaotické. Holky už moc nadšené z druhého kola nebyly a Džoník byl lehce překvapen, že má ještě jednu módní přehlídku namísto toho, aby se s námi odebral na hotelový pokoj k zaslouženému klimbnutí po náročném výstavním dni. Johnny navíc postoupil při ranním posouzení z otevřené třídy do třídy šampionů a setkal se s kocourkem polské chovatelky. Ačkoliv ho pan posuzovatel ověnčil superlativy, nakonec v Džoníkův neprospěch rozhodl věk a větší tvářičkové torby u staršího kocourka. O ocenění Best in Variety se tedy odpoledne rozhodovalo mezi kocourkem a kočičkou polské chovatelky. Toto ocenění stejně jako nominaci do Best in Show si odnesl kartouzský kocourek.
    MVK Olomouc 2022 - John Lacay Bleu Neděle se nesla ve výrazně klidnějším duchu. Trochu se obměnilo kartouzské osazenstvo, kdy jedna z dospělých kočiček v sobotu odjela, v neděli dorazil malý kotěcí kartouzský kluk a paní chovatelka z Polska přivezla na neděli jiného, ještě urostlejšího a dospělejšího modrého kočičáka. V neděli nás posuzoval holandský pan posuzovatel. U Amonky se mu líbilo, jak se pohodově chová na stole a že je na ní vidět, že je to již zkušená výstavní kočičanda. Goča ze začátku nebyla ve své modré kožce, ale když se s ní pan posuzovatel začal mazlit, uvolnila se a začala být zvídavá. Johnny vypadal střídavě jako šelma připravená k akci a střídavě jako lev, který spořádal na posezení nejméně celého pakoně i s rohama. Nakonec se nechal přesvědčit, aby ukázal co v něm je, ovšem to jsme ho zase museli trochu krotit, protože Johnny je neskutečně rychlý a když se rozparádí je mu posuzovatelský stůl setsakramentsky malý. O ocenění Best in Variety se v neděli popasoval Džoník s kočičkou polské chovatelky a Džoníno si toto ocenění nakonec odnesl. Kartouzská sestava slavila v neděli velký úspěch, protože do nominace se probojovalo jak malé kotě, tak také kočička a náš John. Bohužel ve vlastní Best in Show žádná z kartouzek nestačila na britskou tsunami, která olomouckou výstavu válcovala.
    Výstava byla krásně připravená, pořadatelé se snažili zpříjemnit zážitek nejenom vystavovatelům, ale také divákům, kterých přišlo po oba dva dny velké množství. Pro nás to bylo krásné zakončení letošní výstavní šňůry. Setkali jsme se s většinou našich přátel, kamarádů a známých a atmosféra byla veselá, pohodová a vřelá.
  1. a 27. 11. 2022
    MVM Viničné 2022 - Amonet Blue AlchemistAni ne měsíc po světové výstavě koček v Belgii jsme s naším modrým cestovatelským komandem vyrazili na Slovensko do Viničného. Cesta probíhala klidně a protože nás za příšeří na slovenském území už párkrát překvapila lesní fauna, měli jsme oči na šťopkách a zahlédli krásnou srnku a opravdu nádherného jelena, kteří na nás pomrkávali z příkopu, naštěstí z uctivé vzdálenosti. Cestou zpět na nás u cesty vejřila už jenom kmotra Bystrouška.
    Na výstavu ve Viničném se tentokrát sjelo velké množství vystavovatelů, především britských koček. Navíc v sobotu nedorazil včas jeden z posuzovatelů, takže kategorii 3 a 4 posuzovali pouze dva posuzovatelé. Kočičáky, kteří měli být posouzeni u další posuzovatelky, která dorazila až odpoledne, museli tedy převzít oni. Tím pádem se ještě na posuzovatelských stolech vzájemně vymlátilo alias vyřadilo maximum kočičáků a byl to tedy mazec. Amonku ve finálním boji o nominaci do Best in Show vyřadila až želvovinová britka a Džonína urostlý bengálec. Ocenění Best in Variety si v sobotu i v neděli odnesla Amonka. Gočulína po oba dva dny vypadala uvolněně a chvílemi si posouzení i užívala, z čehož jsme měli velkou radost.
    V neděli už nastoupili všichni posuzovatelé a s námi na stole skončily všechny modré britky plus další kočičáci třetí kategorie. Džonína nakonec udolal až ohromný modrý briťák a Moníček se probojoval do duelu s modrou britskou kočičandou. MVM Viničné 2022 - Amonet Blue AlchemistPaní posuzovatelka se velice dlouho rozmýšlela, protože obě kočičky označila za krásné a nejraději by je do Best in Show poslala obě dvě. Asi po deseti minutách, kdy se za námi vytvořil houf zvědavců zajímajících se o to, jak vše dopadne a nám už pomalu odumíraly ruce, se paní posuzovatelka rozhodla pro Amonku. V odpolední Best in Show Amonka zvítězila nad dvěma bengálkami všemi hlasy posuzovatelů a od paní posuzovatelky měla také jeden hlas ve výběru do Best in Category.
    Výstava byla jako vždy příjemná a pohodová a my jsme si tuto letošní poslední zahraniční výstavu moc užili.
    1. 2022
      Modří kožuchoušové ve složení Bandiťák, Gogísek a Moníček vyrazili na kontrolu svých srdečních pumpiček.
      Pro Eroska to bylo opakované vyšetření (u vyšetření na HCM je vždy doporučeno jeho opakování v určitých intervalech, aby se toto onemocnění vyloučilo nebo zachytilo i v průběhu kočičákova života). Amonka s Gočou měly svou pumpičkově kontrolní premiéru. Všichni tři kočičáci byli vzorní, v klidu počkali než přístroj vše zachytí, zmonitoruje a pan doktor si vše důkladně prohlédne a vyhodnotí. Výsledek nás všechny moc potěšil, protože Erouš, Gočulík i Amonetka dostali oficiální potvrzení a osvědčení, že mají srdíčka jako nenakřápnutý zvon a výsledek vyšetření u všech tří modřinek zněl HCM negativní.
  1. a 30. 10. 2022
    Worldshow 2022 MechelenLetošní největší a nejvýznamnější kočičácký svátek, světová výstava koček, se konala v belgickém městečku Mechelen. Na výstavu byl přihlášen Džoníno a aby mu nebylo při tom dlouhém harcování do ciziny smutno, tak jsme vzali také jeho sparing partnerku, Amonetku. Cesta do Belgie ubíhala relativně rychle, přesto, díky mnoha uzavírkám a snížené rychlosti se protáhla při cestě tam na deset hodin, cesta zpět zabrala ještě o hodinu déle. Amonka s Džonínem relaxovali ve Sturdi kleci, rozložené tradičně na zadních sedadlech a skoro celou cestu prospali. Do hotelu jsme dorazili po kodrcavých silničkách s nevalným povrchem, které nás doprovázely po sjezdu z dálnice již za tmy. Musíme říci, že při výběru hotelu jsme měli velice šťastnou ruku, protože všichni tam byli velice milí a ochotní, pokoj byl krásně velký a snídaně nabízela bohatý výběr vynikajícího jídla. Hotel s možností snídaně se v průběhu výstavy ukázal jako výborný tah, protože právě ze snídaně jsme nakonec vyžili po většinu dne.
    Nebyli jsme ubytovaní přímo v Mechelenu, ale v menším městečku Lier, necelou půl hodinu autem od haly, kde se světová výstava konala. Vyšetřili jsme si malou chvilku i na procházku centrem těchto dvou městeček a moc se nám líbilo centrum s krásnými domy a památkami. Tím tak trochu naše nadšení z této části Belgie končilo.
    V sobotu ráno jsme pobalili kočičáky a vyrazili směr Mechelen. Příjezd na výstavu byl hladký a nikde se netvořily žádné fronty. Na parkovišti jsme si našli pěkné místečko, pobalili naše saky-paky a zamířili do haly. Veterinární kontrola měla být původně jen namátková, nicméně v době, kdy jsme šli do haly my, tak byli kontrolováni všichni kočičáci. Opět vše bez stresu a nějaké velké fronty či nervózního čekání. U stolečku, kam spadala Česká republika jsme si vyzvedli katalog a pořadatelé zkontrolovali naše údaje. Poté jsme již vyrazili k uličce, kde měla být česká výprava. S překvapením jsme zjistili, že jsme ještě o uličku dále, spolu s dalšími několika českými vystavovateli, protože se všichni vystavovatelé z České republiky do jedné sekce nevešli. Rozložili jsme Sturdi klec (tato výstava byla první, kde byly povoleny vlastní klece) a ubytovali Amonku a Johnnyho. Se zvědavostí jsme si prošli výstavní katalog a napočítali celkem 26 kartouzských kočičáků. Čas do zahajovacího ceremoniálu jsme strávili vítáním se a povídáním s přáteli a kamarády.
    Zahajovací ceremoniál byl oproti Itálii, tedy alespoň pro nás, zklamáním. Všichni jsme však halasně skandovali, když byly představovány jednotlivé země s počty kočičáků, kteří z té které země dorazili a také jednotliví posuzovatelé. Z České republiky do Belgie dorazilo celkem 45 kočiček.
    Worldshow 2022 Mechelen - Blue Alchemist and Lacay Bleu Na posouzení jsme šli k francouzskému panu posuzovateli. S blížící se dobou, kdy měly být posuzovány kartouzky, se začal u posuzovatelského kruhu vytvářet kartouzský nával. S většinou chovatelů jsme se pozdravili a popovídali si již během rána a diskuse tak tedy zvolna pokračovala i u posuzovatelského ringu. Do Mechelenu dorazily kartouzky také z Itálie, Švýcarska, Německa, Holandska a samozřejmě Francie. Ve třídě Supreme šampionů byly jak dvě holky, tak také dva kluci. Přestože se již v této třídě kočičky nehodnotí a získávají čestné ocenění, přesto musel z každé třídy, včetně této, pan posuzovatel vybrat tu nejlepší, aby poté mohl udělit ocenění Best in Variety. Kromě dospělých kočičáků byla na výstavě neskutečně hojná účast koťat, jak juniorů, tak také mrňousů. Johnny měl ve své třídě ještě další tři kluky, malých kotěcích holčiček bylo dokonce šest. Konkurence tedy byla ve všech třídách opravdu velká. Než se pan posuzovatel prokousal dospělými kočičáky uplynula pořádně dlouhá doba. Nakonec jako nejlepší dospělou holku ze všech přítomných vybral naší Amonku. Nejlepším klukem byl zvolen podle očekávání krásný kocour ze švýcarské chovatelské stanice. Ocenění Best in Variety v porovnání s Amonkou získal nakonec kocourek a odpoledne si vybojoval ještě nominaci do Best in Show.
    Worldshow 2022 Mechelen Před posuzováním juniorů a koťat si pan posuzovatel udělal krátkou pauzu. Poté nastoupili kluci junioři a mezi nimi i náš Johnny. Nejdříve vše vypadalo slibně, Johnnyho zaujalo péřové mávátko a začal být hravý a akční. Jenže malý modrouší mrňous je rychlý jako blesk, takže během chvíle mávátko čapnul do tlamky a odmítal ho vydat. Po chvíli pan posuzovatel za velké spolupráce Džonína rozmontovali mávátko na prvočinitele a bylo po srandě. Panu posuzovateli se Johnny moc líbil, mazlil se s ním a Johnny mu významně asistoval i při psaní posudku. Když došlo na určování pořadí, projevil se v Džoníkovi jeho famózní předek, který se prý na výstavách choval úplně stejně. Johnny se prostě najednou rozhodl, že tahle část už ho nezajímá a je čas na pořádného šlofíka. Z publika se Johnnymu dostávalo velkého povzbuzování a on vždy jen zvedl hlavu, našpicoval uši, začmejřil a ... jakmile z jeho zorného pole zmizelo mávátko, zase začal klimbat. Toto je na Džonínovi naprosto neuvěřitelné, že je schopen zabrat alias usnout kdykoliv a kdekoliv. U Džonína to má ovšem neskutečný rozměr, protože on opravdu usne a je téměř nemožné ho probrat k nějaké aktivitě. Maximálně po nás hodí ospalým okem v duchu „Jó vím o tobě, ale prostě teď hodlám spát.“. V této fázi Džonína spolehlivě probere jen maxi udička nebo pírková hračka a pořádná honička za ní po dlouhé a rovné ploše, kde má možnost akcelerovat a brzdit. Nějaké umolousané šmrdlání malým mávátkem mimo dosah rychlých tlapek ho rozhodně k akci nepřiměje. Takže ačkoliv se i pan posuzovatel snažil z Johnna vyždímat trochu akce a my mu domlouvali ať si schrupne až za chvíli, tak toto dřímnutí stálo našeho mrňouse první místo. Johnny nakonec tedy skončil jako druhý ze čtyř juniorských kluků. Tentokrát nás to mrzelo, protože pokud by Johnny nechruněl a předvedl se tak, jak to umí ráno a večer na pokoji nebo doma, tak by měl první místo stopro v kapse. Nominaci do Best in Show si nakonec vybojovala také dvě koťátka, takže zástupců kartouzek bylo do nedělního finále hodně a vše nahrávalo tomu, že by se tentokrát mohl nějaký ten kartouzský světový vítěz urodit.
    V neděli probíhala dopoledne Best in Show pro domácí kočičáky a kočičky z kategorie 1 a 2. Odpoledne měla přijít na řadu kategorie 3 a 4. Česká republika měla jednu nominaci v kategorii 3 a dvě nominace v kategorii 4. Dopoledne jsme strávili střídavě v českém hloučku a střídavě v kartouzském a užívali si zábavy a zajímavých rozhovorů. Fandit jsme šli až na kategorii 3 a 4. Ve třetí kategorii se bohužel žádný zázrak nekonal a ani jedna z nominovaných kartouzek nezískala titul světového vítěze. Z českých nominovaných si světové vítězství odnesla ruská modrá kočička českého chovatele, což jsme všichni nadšeně a halasně oslavovali.
    Výstava z našeho pohledu asi trochu doplatila na bombastické promo, které jí dopřával výstavní tým. Alespoň my jsme měli ještě v živé paměti krásnou a opravdu povedenou výstavu v italské Vicenze a čekali jsme, že belgičtí organizátoři se pokusí italskou výstavu překonat. To se bohužel nestalo. Výstava měla plno organizačních failů, které ve výsledku byly docela snadno řešitelné (pokud by se chtělo) a přitom to zkazilo nejenom nám celkový dojem z této velkolepé události. Absolutní nedostatek zázemí pro vystavovatele v podobě občerstvení (jeden stánek s kávou a dva pidi stánky s tacos a bramborovými koulemi to opravdu nevytrhly), špatná komunikace ohledně placení parkovného, chaos při vyvolávání koček k posouzení (náš asistent pana posuzovatele to opravdu příliš nezvládal), fronta přes celou obr halu při čekání na vydávání certifikátů atd. Naštěstí česká, francouzská i švýcarská výprava (a asi i ostatní, co jsme tak měli možnost si všimnout) byla vybavena trochou vlastních zásob, takže nikdo hlady ani žízní neumřel.
    Setkání s přáteli a známými z Čech a také ze zahraničí bylo úžasné a my byli moc rádi, že máme tak super lidi kolem sebe. Poznali jsme se osobně s dalšími zahraničními chovateli kartouzských koček, popovídali si, podpořili se vzájemně u posuzování a strávili krásný pohodový víkend, na který budeme rádi ještě dlouho vzpomínat.
    WorldShow 2022 Mechelen Belgium - Czech Team
  1. a 9. 10. 2022
    MVM Banská Bystrica 2022 - Amonet Blue AlchemistTýden po Ostravě jsme se vydali na výstavu k našim slovenským sousedům, a to konkrétně do Banské Bystrice. Cesta to byla dlouhá a ačkoliv jsme vyrazili krátce po poledni, dorazili jsme na místo až za tmy. Kočičáci očíhli hotelový pokoj, ve kterém jsme však již první prohlídku udělali my a kvitovali jsme, že nikde není prostor pro zašití se modrých kůžiček. Z oken hotelového pokoje byl krásný rozhled, takže se během chvíle na parapetu vyskládal jak John, tak také Móňa s Gočulínou.
    Ráno po snídani jsme vyrazili na výstavu. Zaparkování proběhlo v pohodě, stejně jako veterinární prohlídka. Ve výstavním sále bylo poměrně plno a těsno. My měli místa sice na trochu hůře přístupném místě, ale zase tam pro nás i pro kočičáky byl dostatek prostoru. A poté, co se pouze pro vystavovatele zpřístupnily, i do té doby uzavřené dveře za námi, už nebylo nutné se při každé cestě z haly probojovávat přes ostatní vystavovatele.
    Na výstavě byly hojně zastoupené barmy z Polska a britských koček všech barevných variet tam bylo opravdu, ale opravdu velké množství.
    V sobotu jsme šli na posouzení k paní posuzovatelce z Estonska. Posuzování bylo vzhledem k pokročilému času již trochu uspěchané. Džoníno získal oceněnění Best in Variety a odnesl si také nominaci do Best in Show. Amonka měla v rozestřelu proti sobě dvě britské kočky, z nichž si nakonec mezi Móňou a modrou britkou paní posuzovatelka vybrala právě modrou britku. Tato modrá kočička nakonec po oba dva dny vyhrála nejenom Best in Show, ale také Best of Best. Gočulka byla relativně v pohodě, ačkoliv své tradiční pokusy o dostání se do náruče nemohla vynechat. V Best in Show se o vítězství v sobotu podělily barmy spolu s britkami.
    MVM Banská Bystrica 2022 - John Lacay Bleu V neděli jsme šli na posouzení k panu posuzovateli z Francie. Bylo skvělé poslouchat jeho výklad ke kartouzským kočkám a celé posouzení se neslo ve velice příjemném duchu. Amonka ho uchvátila svým pohodovým chováním na stole a také krásným výrazem a kožíškem. Gočulka zase typickým kartouzským výrazem, který Gočí umí ukázat, ovšem jen když se jí chce a není zrovna příliš vyjukaná. Největší úspěch sklidil Johnny, který pana posuzovatele uchvátil. Džoníno sice opět předváděl utahaného italského mladíka, ale pan posuzovatel na něj vyzrál a získal si Johnnyho pozornost, takže se z Johnnyho ospalce vyklubal Johnny akčňák a panu posuzovateli se krásně předvedl. Johnny si odnesl jak ocenění Best in Variety, tak také nominaci do Best in Show. Stejně tak si nominaci do Best in Show ze souboje se třemi britkami odnesla Amonka.
    Odpolední nedělní Best in Show byla téměř identická s tou sobotní a kategorii tři vyhrály opět na střídačku barmy a britky.
    Prostory výstavy byla hezké, ale přišlo velké množství návštěvníků, takže v hale byl těžký a vydýchaný vzduch. Odjezd z výstavy také prodloužilo velice dlouhé čekání na výstavní posudky, z nichž mnohé byly s chybami nebo byly neúplné, což ještě o nějaký ten čásek prodloužilo veškeré vyřizování.
    Cestou domů zpočátku kočičáci spali jako modří dudci, po kontrole na českých hranicích se Gočule probrala a vrátila do kotěcích let, takže se chvílemi ze zadních sedadel ozývalo její komentování. Uklidnila se až na odpočívadle, když se mohla podívat na přední sedadla a chvíli čumákovat za okýnkem a přešlapovat na klíně. Zbytek cesty poté už modré trio prospalo v nerušeném spánku.
  1. a 2. 10. 2022
    MVK Ostrava 2022 - Amonet Blue AlchemistPrvní podzimní výstava letošního roku se konala v krásném prostředí Trojhalí Karolina v Ostravě. Tradičně jsme na cestu vyrazili v pátek odpoledne. Díky malému zpoždění při chystání se na cestu jsme se vyhnuli několika dopravním špuntům, které by nás na cestě zcela zaručně neminuly. Na doporučení našich známých jsme zkusili v Ostravě jiné ubytování a my, ani kočičáci jsme tedy rozhodně zklamaní nebyli. Stylový pokoj v duchu závodu terénních vozidel Dakar se líbil jak nám, tak také modrému triu.
    V sobotu ráno jsme lehce odbyli snídani a vyrazili na přejímku, která se konala poměrně časně. V hale, kde se konala výstava jsme našli svá místa a rozbili alchymistický tábor. V katalogu byly kromě nás přihlášeny ještě další kartouzské kočičky z České republiky a Polska. Nakonec v sobotu dorazily celkem 4 kartouzky a v neděli se jejich počet rozrostl ještě o jednu. První výstavní den jsme se na posouzení dostali až téměř na konci. Všichni kočičáci se předváděli tradičně po svém. Móňa si hrála na zvědavou surikatu, Goča se pokoušela ukecat velkou hlavu na to, aby ji vzala do náručí a John to měl všechno tak nějak na háku. Panu posuzovateli se líbila jak Amonka, tak především John, který si od něj odnesl ocenění Best in Variety. Amonka s Johnnym oba získali také nominaci do Best in Show.
    Best in Show začala kolem čtvrté hodiny odpolední. Johnny měl, stejně jako Amonka, ve své třídě silnou konkurenci. Nakonec Džoníno Best in Show všemi hlasy posuzovatelů vyhrál. O chvíli později se k našemu nadšení naprosto totéž podařilo také Moníčkovi. Při výběru nejlepšího kočičáka z celé kategorie 3 získal John jeden hlas, ostatní hlasy putovaly k malé barmičce, která tím postoupila do Best of Best.
    Při posuzování v neděli jsme šli překvapivě na řadu mezi prvními, protože paní posuzovatelka měla u sebe ještě „žáka“, který se připravoval na zkoušky pro kategorii 3. I proto také naší kategorií posuzování začalo. Amonka měla velmi hravou náladu a na stole pořádně dováděla. Gočuli se u dvojice posuzovatelů líbilo a i když měla pár pokusů o nenápadné vyzmizíkování, nakonec se jí hlazení a drbání zalíbilo a pořádně si ho užívala. John zjevně nečekal, že na posouzení půjde tak brzy, takže se trochu rozespal a až hračka ho přesvědčila, že by mohl ukázat něco z hravého kartouzského repertoáru. Ocenění Best in Variety si odnesla Amonka a ona i John získali také nominaci do Best in Show.
    MVK Ostrava 2022 - Amonet Blue AlchemistBest in Show vyhrál v neděli opět jak John, tak také Amonka. Amonka získala poté také jeden hlas při výběru nejlepší kočičky z celé třetí kategorie, do Best of Best postoupil stejně jako v sobotu barmí prcek.
    John nedělním vítězstvím dosáhl na celoživotní titul Junior Winner (JW), který se uděluje za dosažení stanoveného počtu vítězství v Best in Show koťátkům do věku 10 měsíců. Z dosažení tohoto titulu máme ohromnou radost jak kvůli Džonínovi, tak také jeho skvělé chovatelce, která nám správňáckého modrého mrňouse svěřila do chovu.
    Výstava byla bez přehánění úžasná. Krásné prostředí, skvělá organizace a bezvadná společnost. Byli jsme obklopeni přáteli a skvělými lidmi, kteří s námi tento neskutečný výstavní víkend prožívali a my se spolu s nimi radovali i z jejich úspěchů.
    1. 2022
      Arduinští agenti Anubisek, Anžulka, Adorka a Amonka dnes slaví své druhé agentské narozeniny. Všichni čtyři agenti jsou úžasní parťáci, kteří nám dělají velkou radost a ačkoliv se opět budeme opakovat, tak jsme opravdu velice šťastní, že mají naprosto skvělé dvounožce, se kterými si vzájemně dělají život modře krásnější.
      Chartreux Anubis celebration 2nd year Chartreux Angua celebration 2nd year Chartreux Adora Belle celebration 2nd year Chartreux Amonet celebration 2nd year
  1. a 18. 9. 2022
    MVM Viničné 2022 - John Lacay Bleu Po výstavě ve Valticích jsme vyrazili do slovenského Viničného. Amonka tam v loňském roce začala svoji výstavní kariéru v otevřené třídě, protože její kotěcí období spadlo zrovna do doby přísných covidových restrikcí. Na výstavu vyrazila kromě Amonky také Pirča a John.
    Kočiček se na výstavě sešlo docela hodně, včetně mnohopočetné výpravy barem a bengálek, které jsme potkali již v Rakousku. Kromě naší modré trojky na výstavu dorazila ještě jedna kartouzská kočička.
    V sobotu získal ocenění Best in Variety dlouhán Johnny a jako nejlepší z kočiček byla vybrána Pirunka, která v rozestřelu do nominace porazila i jednu z barem a nominaci do Best in Show si odnesla. V odpolední Best in Show poté vyhrály barmy a jedna britka.
    MVM Viničné 2022 - John Lacay Bleu V neděli si ocenění Best in Variety odnesla Amonka. Pirča přestoupila v neděli do třídy grandinteršampionů a potkala se s druhou kočičkou ve stejné třídě. Pirče se tentokrát na stole moc nelíbilo, tedy líbilo se jí tam povalovat, ale na nějaké okukování od pana posuzovatele ji vůbec neužilo. Po delším rozhodování se pan posuzovatel rozhodl udělit první místo starší kočičce se světlejším kožíškem, který se mu líbil. Amonka byla vybrána jako nejlepší holka a šla do rozestřelu spolu s barmou a ocicat. Nominaci si z výběru odnesla nakonec barma. John si nominaci do Best in Show také odnesl. Nedělní Best in Show byla v podobném duchu jako sobotní, tentokrát se víc vyronal poměr barem a britek.
    Výstavu jsme strávili ve výborné společnosti a celý pohodový víkend si velice užili. Cestou domů nás ještě na Slovensku zastihl silný liják provázený chvíli také malými krupkami. Kočičáci ani nedutali, stejně jako nám, jim bubnování ledových kuliček do karosérie auta příliš příjemné nebylo. Jakmile se vyčasilo, udělali si všichni modroušci pořádné pohodlí a nerušeně chrupkali až domů.
  1. a 11. 9. 2022
    Druhý víkend v září se nesl ve znamení výstavy ve Valticích. Počasí příjemně překvapilo a ačkoliv jsme očekávali spíše deštivý a chladnější víkend, sluníčko si nakonec prosadilo svou a ve chvílích, kdy nepoprchávalo bylo krásně slunečno a teplo. Ráno v den konání výstavy jsme zaparkovali na parkovišti pod zámkem a spolu s prvními přijedivšími jsme špačkovali u parkovacího automatu, který byl konstruován pouze na pozření kovových mincí, takže jen někteří štastní disponovali patřičným objemem kováků, aby jim vystačil na celý výstavní den. Ostýchavé dotazy „Nemáte drobné?“ potom často doprovázely návštěvy kaváren či obchodů při snaze o rozměnění nebo snaze o přesvědčení obsluhy, aby místo bankovek vrátila kováky.
    MVK Valtice 2022 - Pirouette de JumaVýstava se konala v krásném prostředí zámecké jízdárny. Než jsme nanosili všechny naše věci a ubytovali kočičáky, byli jsme už docela grogy. Je už takovou naší tradicí, že z výstav odcházíme mezi posledními, no skoro vždy jako poslední, protože než vše sbalíme a naložíme, jsou všichni už fuč a začínají se uklízet a odvážet i klece.
    Na výstavu byl přihlášen poměrně hezký počet kartouzských koček. Kromě chovatelů z České republiky, dorazil i náš známý ze Švýcarska. Vše běželo jako po drátkách. Móňa šla na posouzení jako první a poté následovaly kočičky v dalších výstavních třídách. Pirča se potkala s kočičkou, se kterou se utkala již v Chrudimi a po delším rozhodování skončila jako druhá po oba dva dny. Amonka zase po oba dva dny zvítězila mezi všemi holkami a v sobotu získala v porovnání s dospělým kartouzským kocourem ocenění Best in Variety, v neděli si to s kocourem zase prohodili. Johnny je mrňavý ospalec, protože vždy na hotelu celý večer a noc vyvádí a blbne a potom se vše snaží dospat během výstavního dne a často i během posuzování. Navíc se dopracoval do kartouzského juniorského spajdřího období, takže když se ho snažíme vyndat z přepravky, je to jako když taháme žížalu nebo červíka, navíc poměrně těžkého. Po oba dva dny si ocenění Best in Variety odnesla malá kartouzská koťátka. Džondýno si stejně jako Amonka odnesl po oba dva dny nominaci do Best in Show.
    MVK Valtice 2022 - Amonet Blue Alchemist Sobotní i nedělní Best in Show měla hojné zastoupení krásných kočičáků ve všech kategoriích. Amonka mezi dospělými holkami měla v sobotu konkurenci v podobě evropky, v neděli navíc ještě i burmilky a modré britky. V sobotu i v neděli Móňa Best in Show vyhrála a odnesla si krásné originální a ručně dělané kokardy.
    Celý víkend byl velice pohodový, prostředí zámku celé výstavě dodávalo perfektní atmosféru. Navíc se v zámeckém parku konala také výstava bobtailů (staroanglických ovčáků), takže jsme se kochali pohledem na toto, v současné době ne tak rozšířené chundelaté plemeno psů. Uspokojili jsme také naše chuťové pohárky, především návštěvou vynikající cukrárny na náměstí. Výstava byla místem, kde jsme se setkali s mnoha přáteli a známými a opravdu jsme se dobře bavili a výstavní víkend si užili. Cestou domů nás zastihl déšť, ale ani nám, ani kočičákům to nevadilo, ti si narozdíl od nás užívali spokojeného chrupčení ve svém cestovním pelíšku na zadních sedadlech.
  1. a 4. 9. 2022
    IK Wiener Neustadt 2022 Takřka před rokem jsme se při vyprávění zážitků z výstavy ve Wiener Neustadtu dušovali, že se tam rozhodně pořádně dlouhou dobu nehodláme ukázat. Rok se s rokem sešel, na nás milosrdná skleróza neusedla, přesto jsme se do Wiener Neustadtu vydali opět. No a protože se držíme hesla „Co tě nezabije, to tě posílí“ a trochu jsme doufali, že horší než minule už to snad být nemůže (i když na toto dle mága Mrakoplaše a jeho volně formulovaného moudra - vždycky to může být horší a opravdu, ono to za chvíli horší je, také nespoléháme), vyrazili jsme v pátek odpoledne směr Rakousko.
    Ubytovali jsme se ve stejném hotelu jako loňský rok, protože jsme tam byli velice spokojeni a také proto, že je asi dvě minuty jízdy od výstavní haly.
    Naší výhodou z loňska bylo, že jsme věděli, do čeho jdeme, takže nás na rozdíl od některých vykulených noviců na této výstavě opravdu mohlo překvapit už máloco. Místa pro vystavovatele bylo klasicky málo, ale nezaznamenali jsme žádné velké zmatky, námi nahlášené změny byly zaznamenány a dokonce místo ovcí a koz vegetily v rohu haly alpaky, z jehož měla radost především jedna z velkých hlav.
    Kočičáci si očíhli vybavení klecí, Móňa ze začátku komentovala, že se jí tam moc nelíbí, ale pak začala pozorovat okolí a nakonec to spolu s Pirčou a Johnnym zapíchla. Na výstavu přijela také italská chovatelka, se kterou jsme se naposledy viděli ve švýcarském Rothenburgu a věděli jsme, že se ve Wiener Neustadtu potkáme opět. Dorazila také opravdu velmi početná skupina barem a bengálek.
    Sobotní posuzování začalo s decentním zpožděním, ale mělo hezky svižné tempo. Paní posuzovatelka posoudila postupně všechny modré kočičáky. Při výběru do Best in Variety se chtěla rozhodovat pouze mezi dospělým kocourkem a nejlepší z kartouzských holek. Mezi Pirčou, Móňou a kočičkou z Itálie si vybrala Amonku a v následném výběru pro ocenění Best in Variety zvítězil dospělý kocourek. Rozestřely pro nominace do Best in Show drtily v sobotu barmy a bengálky. Z kartouzek získal v sobotu nominaci pouze Džondýno a koťátko italské chovatelky. Best in Show kopírovala v podstatě nominace, protože v kategorii 3 zvítězily čtyři barmy a jedna bengálka.
    IK Wiener Neustadt 2022 V neděli se na nás dostala řada až hodně po poledni. Navíc se u našeho nedělního posuzovatele sešla většina vítězných barem ze sobotní Best in Show. Amonka byla vybrána jako nejlepší holka, tentokrát si pan posuzovatel nechal předvést všechny kočičáky včetně koťat. Best in Variety získalo malé kotě. Amonka šla v rozestřelu proti dvěma bengálkám a jedné barmě a nominaci si od pana posuzovatele odnesla. Johnnyho udolala želvičková barma, vítězka Best in Show z předchozího dne. V nedělní Best in Show byly opět hojně zastoupené barmy, britky i bengálky. Móňa byla v Best in Show s bengálkou a dlouhosrstou britkou a Best in Show vyhrála.
    Bylo příjemné navštívit ostatní haly, podívat se na představení se psy, pohladit si načechrané alpaky, prohlídnout si stánky s chovatelskými potřebami a také mít zajištěný poměrně slušný výběr jídla a teplých i studených nápojů. Opět se ukázalo, že kvalitní organizace je alfou a omegou a to především v tom, že ačkoliv všude byly cedulky, aby návštěvníci se psy nevstupovali do prostor kočičí výstavy, plno z nich jich toto nerespektovalo. Vznikly tak nepříjemné a nebezpečné situace, kdy v jednom případě utekla jednomu z vystavovatelů kočička z klece. V tomto ohledu byla lépe řešena výstava ve Vídni, kdy na dodržování zákazu vstupu se psy dohlížela přímo pořadatelská služba, která všechny nedbalé majitele se psy z prostorů kočičí výstavy nekompromisně vykázala.
  1. a 28. 8. 2022
    IK Rothenburg Switzerland 2022 Týden po výstavě koček v Ostravě jsme si to namířili do švýcarského Rothenburgu. Ve stejném termínu se konala také výstava ve slovenské Žilině, kde jsme již byli, takže zpočátku jsme se spíše přikláněli k cestě na Slovensko. Pak jsme si ale řekli, že bychom mohli zkusit také výstavu ve Švýcarsku, kde jsme ještě nikdy nebyli. Tento náš záměr se povětšinou setkal se dvěma reakcemi - ťukáním si na čelo nebo decentně povytaženým obočím ve stylu ... to jako myslíte vážně? Když jsme si načrtli drsný bezrůžovobrejličkový scénář, kdo všechno by se tam mohl z kartouzek ukázat, vyšlo nám, že by to mohl být slušný mazec. A opravdu. Po projetí katalogu jsme to označili za švýcarský kartouzský masakr. Ale hezky popořadě.
    Do Švýcarska jsme se vydali „jen“ se třemi modroušíky a ačkoliv cesta byla docela dlouhá, kočičáci byli spokojení a my si užívali především na švýcarském území nádherné přírody, čistoty a ohleduplnosti na silnicích. Na chvíli nám přišlo, že jsme se ocitli v trochu jiném světě, ve kterém čas ubíhá tak nějak pomaleji a klidněji. Ubytovali jsme se v hotelu asi dvacet minut vzdáleném od výstavní haly a kočičáci po očíhnutí terénu zaujali strategickou polohu. Nepřekvapivě si všichni vybrali buď postel nebo stolek s výhledem na okolní zeleň a hory.
    Zbylo nám také trochu času k návštěvě krásného města Lucerne, a protože i přes původní předpověď vyšlo krásné počasí, tak jsme měli radost, že jsme svetry a deštníky po celou dobu pobytu vůbec nepotřebovali.
    V sobotu jsme se na parkovišti před halou začali potkávat s prvními účastníky kartouzského masakru. Po náhledu do katalogu jsme napočítali 14 modrých soutěžících a sestava to byla opravdu výběrová. Kartouzky ze švýcarských a italských chovatelských stanic byly v katalogu vyjmenovány hezky jedna po druhé a nám jen oči přecházely.
    Sobotní posuzování začalo pro kartouzky lehce před polednem. Amonka měla ve své třídě další dvě kočičky, jednu ze švýcarské a jednu z italské chovatelské stanice. Móňa byla zvědavá (jako vždy) a získala umístění jako první v pořadí. Tím také získala svůj poslední CACS certifikát a stejně jako Erosek ponese již titul Supreme šampion. Goča v sobotu vůbec nebyla ve své modré kůžičce a na stole se jí vůbec nelíbilo. I Goča měla ve své třídě další kočičku, která získala první místo a mimo to také tato kočička v sobotu získala ocenění Best in Variety dospělých kartouzek a nominaci do Best in Show. Džoníno se na výstavě potkal se svými dvěma sestrami, které při výběru nejlepšího juniora pro další rozestřely porazil. Poté šla na řadu malá koťata. Nakonec se mezi Johnnym a vítězným z prcků vybíral ten, kdo si odnese ocenění Best in Variety koťat. Protože bylo na výstavě hodně kartouzských koček a také hojné zastoupení koťat, může v takovém případě posuzovatel udělit zvlášť ocenění Best in Variety pro dospělé kočky a zvlášť pro koťata (patří sem jak malá koťata, tak junioři). V sobotu získal ocenění Best in Variety John a odnesl si také nominaci do Best in Show.
    Na výstavu kromě docela slušné sestavy kartouzek dorazily také britky, barmy, bengálky, egyptské mau a singapury, takže kategorie tři byla při výběrech do Best in Show a také ve vlastní Best in Show opravdu nadupaná a konkurence byla kvalitní a velmi náročná.
    IK Rothenburg Switzerland 2022 V neděli byla Amonka opravdu ve formě a předváděla surikatu pravděpodobně zkříženou se sovičkou. Paní posuzovatelka z ní byla nadšená a Amonka nás všechny bavila svými kartouzskými roztomilými kousky. Také Goča se na neděli zjevně lépe vyspala, takže porazila kočičku ze švýcarské chovatelské stanice a ve své třídě tak získala první místo. Amonka v neděli získala ocenění Best in Variety. Mezi koťaty si v neděli nejlépe vedlo kotě ze švýcarské chovatelské stanice, které si nakonec po souboji s Džondym ocenění Best in Variety odneslo. Amonka se poté ještě v rozestřelu do Best in Show utkala s bengálkou a singapurou a nominaci si stejně jako Johnny odnesla.
    V odpoledních Best in Show se po oba dva dny nejlépe dařilo barmám, britkám a egyptským mau.
    Výstava byla skvěle zorganizovaná. Velké klece, plno místa pro vystavovatele, žádný stres ani honění. Vše šlo v klidném a pohodovém tempu. Strávili jsme opravdu příjemný víkend, setkali se s chovateli, se kterými se v kartouzském světě na výstavách v zahraničí potkáváme, popovídali si, sdělili si novinky a shlédli odchovy či nové přírůstky. Výstava určitě stála za to a jsme moc rádi, že jsme se jí zúčastnili.
  1. a 21. 8. 2022
    MVK Ostrava 2022 - John Lacy Bleu Po srpnových pařácích jsme zadoufali v drobné ochlazení a s modrou výpravou čítající čtyři členy jsme se vydali do Ostravy, kde se konala každoroční výstava koček na výstavišti Černá louka. Před rokem tam Erosek s Pirčou začínali po covidové pauze oba v otevřené třídě a my se tedy na místo činu po roce opět vrátili.
    Erouš, Goča, Móňa a Johnny se usalašili ve svém výstavním ubytování a my byli rádi za klimatizovanou halu, protože mimo ni vládl dusný pařák. Sice občas zpestřený jemným venkovním deštíkem, ten však žádné velké osvěžení nepřinášel.
    Kategorie 3 byla opět hezky našlapaná, protože na výstavu dorazilo množství britek, bengálek i barem. V sobotu získala Amonka ocenění Best in Variety a také si v rozestřelu vybojovala nominaci do Best in Show, když porazila dvě britské kočičky a jednu bengálku. Mrňous se také v rozestřelu utkal s bengálským a britským kotětem a nominaci si z rozestřelu odnesl. Odpolední Best in Show dominovaly barmy a to jak mezi koťaty a juniory, tak také mezi holkami.
    MVK Ostrava 2022 - Eros Della Francigena V neděli Johnny získal Best in Variety a z rozestřelu s bengálkou si odnesl nominaci do Best in Show. Erouš se v rozestřelu utkal s britským a bengálským kocourem a i on získal nominaci do Best in Show. Bandiťák v neděli získal poslední certifikát CACS udělovaný kočičákům ve třídě grandinteršampionů a stal se tak Supreme šampionem. Nyní se může i nadále účastnit výstav, ale již nebude hodnocený, protože kočičákům s titulem Supreme Champion je udělována v rámci posouzení čestná cena.
    Kočičáci byli super vyrelaxovaní a opět ve svých výstavních pelíšcích předváděli nejrůznější spící polohy a modré spletence či klubíčka.
    Výstava se pořadatelům povedla a vše běželo v relativně svižném tempu. Panovala pohodová a přátelská atmosféra, o milou společnost, příjemné popovídání a něco dobrého do žaludku rozhodně nebyla nouze.
  1. a 17. 7. 2022
    V pátek odpoledne jsme se vydali i s oslavenkyní Gočou a také s Eroskem, Džondýnem a Pirčou na cestu na výstavu do polského Těšína. Cesta proběhla k naprosté spokojenosti všech a popadané kočičí osazenstvo nebylo po celou dobu ze zadního sedadla ani slyšet. Po obhlédnutí ubytování jsme vše přizpůsobili našim a kočičím potřebám (uklizení lákadel v podobě živých i umělých květin, zamezení přístupu do úzkých a pro nás těžko dostupných úkrytů, schování všeho, co by mohlo zranit kočičáky nebo by v jejich hravých tlapkách úhony dojíti mohlo) a vypustili kočičí komando na průzkum velkorysého apartmánu. Největší úspěch samozřejmě slavila velká okna se širokými parapety a výhledem na ulici s procházejícími lidmi, korzujícími holuby a také na řeku.
    Mezinárodní výstava Cieszyn 2022 V sobotu ráno jsme na nás poměrně brzy vyrazili do sportovní haly, kde se výstava koček konala. Po důkladné veterinární přejímce jsme si vybrali místečko, které se nám líbilo a rozbili naše i kočičí tábořiště. Ačkoliv jsme kočičákům připravili dvě dvojklece, tak nakonec všechny modřinky trvaly na tom, že budou společně v jedné a druhá tedy sloužila jako odložiště či záložní rezervní ubikace. Kočičáci pravidelně tvořili kartouzskou modrou hromadu, čímž bavili a rozněžňovali okolo chodící návštěvníky.
    Na výstavu kromě našeho kvarteta dorazili také tři kartouzští kočičáci (kocourek, kočička a kočička-junior) z Polska. Sobotní posuzování bylo naprosto úžasné, neslo se ve velice příjemné a přátelské atmosféře. A také trvalo pěkně dlouho, protože jsme si s panem posuzovatelem všichni společně povídali nad všemi kartouzskými modely. Posuzování bylo dlouhé i z toho důvodu, že na výstavu bylo přihlášeno téměř třicet britských koček, plus samozřejmě další plemena z naší tj. třetí kategorie jako barmy, bengálky atd. Erouš se v sobotu utkal v rozstřelu do Best in Show s britským kocourem a barmákem. Johnny získal v sobotu ocenění Best in Variety a o nominaci se musel poprat s černým britským koťátkem. Ve vlastní Best in Show však proti Johnnymu nastoupila dvě bengálská koťata a volba porotců byla nerozhodná, protože každý z prcků získal jeden hlas. V losovačce měla nejvíce štěstí jedna z bengálek. Johnny byl navíc totálně uondaný, takže klimbal i během toho, kdy posuzovatelé kočičáky obcházeli a vybírali si mezi nimi svého favorita. Eroskovi dělali v Best in Show společnost britští kocouři a Erouš v sobotní Best in Show zvítězil.
    Nedělní posuzování bylo opět velice příjemné a pohodové. Tentokrát Best in Variety po rozhodování mezi Džonym a polskou kočičkou získala dospělá kočička. Erosek v rozstřelu do Best in Show stál proti barmskému kocourovi a dvěma britským kocourkům. Nakonec se rozhodovalo mezi Eroskem a britským kocourkem, který si nominaci odnesl. Johnny nastoupil do rozstřelu proti třem britským koťátkům a nominaci v neděli také získal. V odpolední Best in Show se v koťatech kategorie 3 rozhodovalo mezi Johnnym a bengálským a britským kotětem. Johnny na rozdíl od soboty už během výběru neusínal a v Best in Show v neděli mezi prcky zvítězil.
    Výstava byla opravdu výborně organizovaná, vše fungovalo jak mělo, všichni věděli kam a kdy mají přijít. Všichni byli velice ochotní a také zázemí bylo skvělé. I v Polsku jsme se potkali se známými tvářemi, takže o zábavu a příjemnou společnost bylo postaráno.
    1. 2022
      Z našeho kartouzského čertidla Goči je už velká kočičanda, která v pátek oslavila své první narozeniny. Goccia je maskovaná vodní víla, která miluje vodu a přitahuje ji v jakémkoliv množství. Je to také specialistka v přešlapování a důkladném vrnění a ačkoliv je to samozřejmě již velká kočičí holka, tak zcela bezpochyby jen a kvůli tomu, aby nám udělala radost, se tuze ráda nosí v náručí.
      Narozeniny Goccia
  1. a 19. 6. 2022
    MVK Chrudim 2022Červnovou výstavu v Chrudimi provázelo opravdu takřka pekelné počasí. Vyrazili jsme s poněkud větší sestavou čítající čtyři modřinky. Erouš, Pirča, Goča i Johnny ranní cestu, ještě v příjemném chládku, zvládli pohodově a po přejímce, kde jsme vytvořili trochu žábu na prameni, se rozvalili v pohodlí dvou Sturdi klecí. Teplota ve sportovní hale stoupala velice rychle a brzy přišly na řadu větráčky v klecích a vějíře nebo alespoň katalogy či jiné papíry v rukou vystavovatelů.
    Na výstavě se sešlo hojné zastoupení kartouzek a seznam posuzovaných plemen u určeného posuzovatele jak pro sobotní, tak také pro nedělní den na sobě nesl dlouhou řadu zkratek CHA, CHA, CHA ....
    Sobotní posouzení zahajoval Erouš. Na Bandiťáka padla čmejřící nálada, takže se rozhlížel se všude kolem. Nakonec, když mu pan posuzovatel psal posudek, přišel k němu a ducal do něj hlavičkou. Pirča měla ve své třídě jinou kočičku a po oba dva dny po dlouhém rozhodování obsadila Pirča druhé místo. Goča měla ve své třídě také další kočičku a svou třídu vyhrála. Stejně jako Goča se také Johnny panu posuzovateli moc líbil a na své teprve druhé výstavě se mrňous krásně předváděl. Protože ve třídě malých koťat byla na výstavě ještě kartouzská kočička, musel si pan posuzovatel vybrat, které koťátko vybere do nominace. V sobotu Johnny odešel s nominací do Best in Show, kde se ho ujal skvělý steward a krásně ho předvedl. Sobotní Best in Show vyhrál v mrňousech červený barmák.
    V neděli byl ještě větší pařák než v sobotu a na všech již bylo znát počínající uondání horkem. Pořadatelé chtěli vzhledem k počasí i k odjezdu jednoho z porotců skončit pokud možno co nejdříve, takže vše šlo jako po másle. Situace v neděli v podstatě kopírovala sobotní průběh. MVK Chrudim 2022Johnny se musel o nominaci do Best in Show oproti sobotě navíc utkat ještě i s bengálským kocourkem. Závěrečnou Best in Show opět s přehledem vyhrál červený barmouš, který se stal i druhým nejlepším kočičákem celé nedělní výstavy.
    Měli jsme radost, že kočičáci dali výstavu v takřka extrémním počasí v pohodě, i když už se v neděli odpoledne určitě hodně těšili domů a na zbytek kartouzské bandy. Výstava byla super a my plni zážitků a radosti z úspěchů našich přátel a kamarádů, se kterými se vždy vzájemně podporujeme.
    1. 2022
      Národní výstava Kolín 2022První červnovou neděli jsme zavítali na Národní výstavu koček v Kolíně. Na výstavu jsme jeli s Gočou a Johnnym, hlavně proto, aby si prcek očíhl celý výstavní mumraj. Vzhledem k tomu, že se jednalo o výstavu národní a ne mezinárodní, tak se výstavy nemohli účastnit kočičáci od třídy šampionů výše. Výstava byla pěkně zorganizovaná, ovšem i přes snahu o větrání bylo kvůli horkém dni a mnoha návštěvníkům chvílemi v sále poněkud horko a nedýchatelno.Národní výstava Kolín 2022
      Goccia se umístila druhá v pořadí za kočičkou ve stejné třídě a Johnny si odnesl nominaci do Best in Show, kde však oba modré soupeře (kartouzáka Johnnyho a modrého briťáka) převálcoval červený barmák.
      Po malé pauze na českých výstavách jsme se opět sešli s mnoha známými tvářemi a ve výborné společnosti jsme si tuto jednodenní výstavu i s kočičáky užili.
    1. 2022
      John Lacay Bleu, ITV květnu se naše modrá kartouzská partička rozrostla o nového člena. Od našich italských přátel jsme si přivezli malého modrého rošťáka Johna Lacay Bleu. Je nám velkou ctí, že jsme byli přáteli osloveni a mohli jsme tohoto malého kuliferdu uvítat v naší kočičí rodině.
      John Lacay Bleu, ITJohnny je velký pohodář, který se s celou kočičí partou okamžitě sžil a zapadl k nám, jakoby už s námi byl odjakživa. Je to tryskokočičák, který se všechno pekelně rychle učí a to včetně toho, co mu předvádí ostatní zasloužilí kočičí umělci a eskamotéři. Stejně jako Goccia je to velké vrnidlo a mazlík neustále vyhledávající naši společnost.
      Johnny prošel veškerými zdravotními testy bez ztráty kytičky. Jazyková bariéra u něj zjevně není vůbec žádná, protože nejvíce slyší na označení „mrňous“.
    1. 2022Bruce DCKNSN Blue Alchemist Birthday
      Tak a je to tady. Naše kartouzské kukadlo, Bruce DCKNSN alias Budkoš dnes slaví své první narozeniny. Budín je naprostý bourák, pohodový kluk s trochu vykuleným pohledem, který dokáže odzbrojit každého za jakékoliv situace. Díky Eroskově povaze je to zlatý a milý klučina, který je kámoš naprosto s každým a nikdy se neváhá zapojit do pořádného blbnutí s hračkou. Jsme moc rádi, že jsem se rozhodli nechat si to malé štístko, které to na začátku svého života vůbec nemělo lehké, doma.
  1. a 15. 5. 2022
    Když jsme se přibližně někdy v první třetině roku 2022 dívali do přehledu výstav, které se mají v letošním roce konat, byl pro nás termín uprostřed května naprosto jasný ... jedeme Prahu. Další výstavou, která se ve stejném termínu měla konat, byla výstava koček kdesi v Itálii, konkrétně v italském městečku Castellanza. Poklepali jsme si na čelo, že takovou štreku by jel jen blázen, zvláště když se ve stejném termínu koná výstava na pražském Hagiboru, což máme z domova cestu tak na necelou půl hodinku, počítáno samozřejmě při nekolonovém průjezdu Prahou.
    Castellanza cat show 2022 Ovšem plány jsou od toho, aby se měnily a protože jsme pro každou špatnost, tak když se nám z Itálie ozvali přátelé, jestli bychom nechtěli přijet na výstavu k nim, přivézt ukázat Gocciu do její pravlasti, zase se po delší době osobně vidět a vůbec pořešit ještě další důležité záležitosti, začal v nás hlodat masochistický červík (v tomto případě tedy spíše pořádný červoun). Od našich italských přátel jsme již dopředu věděli, že kartouzské zastoupení na výstavě nebude vůbec malé a také to, že třída juniorů bude poměrně dost obsazená již mezi kartouzskými puboši. Na výstavu se totiž chystalo opravdu mnoho chovatelů nejenom z Itálie, ale také ze zahraničí. Řekli jsme si, že šance na úspěch jsou sice minimální, no spíše v tomto „jezírku s piraňami“ by lépe sedlo označení imaginární, ale protože sranda musí být, bylo rozhodnuto. Na výstavy jezdíme především kvůli super pohodovým lidem, se kterými se tam potkáváme a jindy třeba není tolik možností se vidět a ano, samozřejmě, že každý chce okouknout co se komu urodilo, co kdo doma schovával, ale hlavně je to o tom popovídat si a užít si ty výstavní dny jak nejlépe to jen jde.
    Do Itálie jsme dorazili již s předstihem a v pátek si udělali malý výlet do Milána, kde jsme obdivovali historický skvost, kterým katedrála v Miláně dozajista je. V sobotu jsme se vydali do městečka Castellanza, kde se konala kočičí výstava a také venkovní food festival. Přejímka trvala poněkud déle, ale naštěstí jsme čekali venku pod vzrostlými stromy, kde na nás a ani na kočičáky nesvítilo žhnoucí sluníčko. Naše klec byla v části, kde byla i valná většina chovatelů kartouzských koček a v katalogu jsme napočítali celkem 14 kartouzek. Výstava se konala ve dvou halách a v obou bylo neskutečné vedro. Litovali jsme, že jsme holkám nevzali malý větráček do klece, ale předpokládali jsme (příště nesmíme již rozhodně nic předpokládat), že Italové ví, že je horké počasí a mají haly opatřené fungující klimatizací nebo alespoň kvalitním větráním.
    Castellanza cat show 2022Kartouzští kočičáci, kteří se zúčastnili výstavy byli opravdu krásní a Amonka s Gočou se rozhodně neztratily. Obě získaly krásné posudky a i když Goča byla v sobotu druhá v pořadí, byli jsme moc rádi, že první v pořadí byla kočička její chovatelky a naší kamarádky. Navíc v neděli tento prcek získal i vítězství v Best in Show.
    Amonka s Gočou byly po celou dobu úžasné, píšeme to sice pokaždé, ale holky jsou fakt šikulky a desetihodinovou cestu, pobyt na hotelu, dvoudenní výstavní sauno akci i vše ostatní zvládly bez hnutí kartouzskou brvou. Jsou to vážně holky do nepohody.
    Byli jsme moc rádi, že jsme se pro tuto cestu rozhodli. Setkali jsme se s přáteli a známými, popovídali si o kartouzkách a o chovu, vyměnili si nějaké ty zkušenosti nebo poznatky a užívali si pravé italské pohostinnosti a dobrosrdečnosti, která je opravdu úžasná a my se proto vždy do Itálie hrozně moc těšíme.
  1. a 24. 4. 2022
    Eros della FrancigenaTěsně před koncem šprýmařského aprílového měsíce jsme se rozhodli dokončit náš výstavní bermudský trojúhelník a zavítali na výstavu koček do slovenské Žiliny. Ubytovali jsme se opět v dojezdové vzdálenosti od místa konání, tentokrát na krásném místě Rajeckých Teplic. Nutno říci, že brzká sobotní přejímka kočičích modelů nám způsobila těžší zažívání, protože jsme do sebe snídani takřka hodili a navíc jsme museli zmermomocnit zaměstnance hotelu k dřívejšímu vydání ranní krmě.
    Výstava se konala ve sportovní hale, takže místa kolem bylo opravdu na rozdávání. Několikrát jsme se otočili, abychom nanosili všechna naše zavazadla a vybavení, protože prostě neumíme cestovat nalehko. Vždy si oddychneme, když je vše rozložené, kočičáci ubytovaní, zaopatření a my se schváceně svalíme do skládacích křesílek. Posuzování začalo kolem poledne a to, jak se posuzování hýbe a kdy kdo přijde na řadu, bylo možné sledovat také online. Tentokrát místo Erouše měla druhou kočičku ve své třídě Móňa. Sobotní posuzování zvládla na výbornou a po rozestřelu s několika britkami si odnesla také nominaci do Best in Show. Goccia Lacay BleuStejně si v konkurenci britek vedla Goccia, která se po zážitku z Bregenzu, kdy se lekla rozmáchlého pohybu posuzovatele a seskočila ze stolu, necítila na úzkém posuzovatelském stole zrovna nejlépe. Během dne si Erouš užíval vegetování ve výstavní Sturdi a snažil se přes průhlednou slídu komunikovat s okolím, což nás jak mile překvapilo, tak také pobavilo. V jednu chvíli se u našich sousedů s ragdoly zastavil televizní štáb a natáčel si po stole pochodujícího ragdoláka. Jaké bylo naše překvapení, když se poté přesunuli před naší klec a natáčeli čumákujícího Erouše hypnotizujícího to velké černé oko, které na něj mířilo. Druhý den nám naši výstavní sousedé ukázali reportáž, ve které se kromě jiných kočiček z výstavy ve svém asi dvouvteřinovém mňauku mihl i náš modrý hypnotizér.
    Amonet Blue AlchemistNeděle probíhala v tradičním línějším tempu. Amonka byla nabitá energií, takže již ráno na hotelu jsme jí museli pořádně prohánět s její oblíbenou hračkou. K modrému torpédu se postupně přidalo i velké těžké modré torpédo, které je ovšem také extrémně hravé, zvláště na ustlaných postelích a pozadu nezůstal ani „malý“ torpédoborec. Amončina přebujelost se projevila poté i v kleci, kde se jí zpočátku vůbec nelíbilo a přistřihnutí křidélek nesla opravdu s nelibostí. Naštěstí pochování na ruce, počumování po okolí a potom hra s bažantím brkem v kleci z ní většinu energie vysála a Móňa to po chvíli zabalila a překvapivě usnula. V neděli si Amonka prohodila pořadí s kočičkou, která s ní byla ve stejné třídě a Gočule v rozstřelu do Best in Show porazila pár britských juniorů. S britkami se stejně jako v sobotu potkala i ve vlastní Best in Show, kterou jedna z britek s přehledem vyhrála.
    Slovenská výstava byla plná zajímavých zážitků, setkání se starými známými a také seznámení s novými. Počasí vyšlo až na nedělní deštík suprově a také údajně vyhlášená místní zmrzlina byla opravdu vynikající a my se s ní po dobu výstavy hojně dopovali.
  1. a 17. 4. 2022
    Po maďarské Budapešti jsme se o týden později rozjeli opačným směrem. Pěkná, takřka sedmihodinová, cesta nás zavedla na samý západ Rakouska, na dohled Bodamského jezera, hor a švýcarské státní hranice. Okolí Bregenzu je krásné a dalo by se říci až malebné. Ubytování jsme našli v asi nejlepším hotelu za poslední dobu, patnáct minut od místa, kde se konala výstava koček s krycím názvem Easter Parade. Kočičáci na velkoryse prostorném pokoji uvítali především okno se širokým parapetem a dveřmi vedoucími na terasu (kam měli samozřejmě přísný zákaz vstupu či průniku). Celý Bregenz a jeho okolí vynikalo až neuvěřitelnou čistotou a přesným uspořádáním naprosto všeho.
    Amonet Blue AlchemistByli jsme na výstavu zvědaví a také na účast chovatelů kartouzských koček. Věděli jsme totiž, že náš švýcarský známý se do Bregenzu rovněž chystá. Navíc blízkost Švýcarska a Itálie nám dávala tušit, že to nebude jediný kartouzský účastník této výstavy. Už při příjezdu na parkoviště nás překvapila naprostá převaha aut se švýcarskými značkami. Těch německých tam bylo méně a rakouských ještě míň. Přejímka proběhla v duchu této pořádající organizace a my jsme šli hledat naše místo ve velkém, celkem příjemném sále. Naše předtucha o kartouzské účasti se po náhledu do katalogu ukázala jako oprávněná. Celkem osm kartouzek a známé stanice se svými kartouzskými poklady doplnila opravdu hojná účast plemen kategorie 3 - britky, barmy, singapury, mauky.
    Organizace byla, no řekněme, klasická rakouská. Ačkoliv jsme ještě v týdnu před výstavou hlásili, že Móňa a Erouš přestoupili do vyšší třídy, v katalogu žádná změna nebyla. Tak pravda, času na korekci v katalogu určitě nebylo mnoho. Ovšem když i po ranním znovuohlášení změny výstavnímu výboru před zahájením výstavy byl posléze porotce překvapen, že je něco jinak, než je uvedeno v jeho původních propozicích, už jsme jen zkonstatovali, že jsme změnu již dvakrát hlásili. Posuzování relativně rychle ubíhalo a Erouš se opět klasicky potkal ve své třídě se svým starým známým našeho švýcarského známého. Větším překvapením než konečný výsledek pro nás bylo, že Erouš začal na posuzovatelském stole čmejřit a nakonec to vypadalo, že se mu snad ani nechce zpátky do přepravky. Amonka na stole předvedla svojí ukázkovou surikatu a více než porotkyně ji zajímalo okolí a speciálně to, co se dělo za našimi zády, takže pokusy o upoutání pozornosti ze strany porotkyně srdnatě ignorovala. Za kartouzské kočičandy šla do nominace nakonec kočička ze známé švýcarské chovatelské stanice, která v sobotu získala ocenění Best in Variety a v neděli se stala vítězkou Best in Show. V juniorech se do nominace probojovaly a následně se v Best in Show sešly egyptská mau, singapura a barma.
    Amonet Blue Alchemist relaxedUž asi druhou výstavu pozorujeme, že Móňa si víkendové výstavy rozdělila na dvě části. Tu sobotní je ještě ochotná akceptovat, blbne, docela ráda se nechá i okukovat a sama se zájmem zkoumá okolí. Ovšem v neděli na ní padne lenóra a nejraději by snad ani nevylezla z postele, natož aby se musela někam přesouvat a nebo strávit celý den v kočičím „akvárku“. Což nám samozřejmě nezapomene záživně několikrát odvyprávět a běda, když přistoupíme na její hru a začneme s ní na toto téma diskutovat. Nedělní posuzování a výsledky dopadly v podstatě obdobně jako v sobotu. Velkým zpestřením bylo, když kočička, která skončila ve své třídě jako druhá v pořadí nastoupila druhý den do vyšší třídy. Nastalo asi desetiminutové zdržení, než se všechno ujasnilo, vyjasnilo, vysvětlilo a pak jsem si to vše dali asi ještě jednou dokola než se všichni finálně domluvili, pochopili a napravili tuto malou lapálii. Výstava byla hodně poklidná, návštěvnost však nikterak oslňující. S tím ale asi pořadatelé počítali, protože kočičí startovné zde bylo o něco vyšší než se tak běžně obvykle pohybuje. Erouše už ani nenapadlo dělat želvičku a spolu s holkama se rozvaloval ve výstavní kleci.
    Po celý prodloužený víkend bylo krásné počasí a nás opravdu hodně mrzelo, že jsme neměli možnost se trochu potoulat po okolí a pohledů na vrcholky skalních masivů a krásné přírody jsme si užívali jen na dálku.
    1. 2022
      Dnes slaví krásné kočičí jubileum naše béžové třeštidlo Elinka. Spolu s modrou partou jsme moc šťastni, že tu ta naše již dvanáctiletá béžovice stále je a pomáhá občas pročísnout klidné modré kartouzské vody.
  1. a 10. 4. 2022
    Další dubnovou zastávkou na našem jarním výstavním turné byla Budapešť. S cestou na tuto výstavu jsme hodně váhali, přeci jenom Maďarsko je tak trochu více než méně barmičkovská velmoc, ale nakonec jsme se rozhodli cestu podniknout. Velkou motivací bylo i to, že jsme se na výstavě měli osobně setkat s další maďarskou chovatelkou kartouzek, kamarádkou naší milé Susan. Cesta proběhla tradičně v naprostém klidu a pohodě. Na hotelu nás přivítalo neskutečné vedro v pokoji, což nás, kteří se studenému odchovu vyhýbáme jak čert kříži a teplotu v místnosti ženeme vždy spíše nahoru, opravdu překvapilo. Dokonce jsme se, již lehce opoceni, šli zeptat na recepci, jak se ta čerchmantská skříňka na zdi ovládá, protože přes veškeré naše hackerské pokusy se z topení řinul jen teplý nebo ještě teplejší vzduch. Rada byla jednoduchá ... otevřít okno. Naštěstí okna byla zajištěna proti úniku zvířecích expertů, takže jsme se podle rady k nezaplacení zařídili. Jinak byl hotel skvělý, včetně krásného výhledu na Dunaj z hotelové restaurace.
    Eros della FrancigenaSamotná výstava se konala v jakémsi obchodním centru, které se v den konání prvního dne kočičí výstavy otevíralo, takže návštěvnost byla opravdu hojná. Posuzování se odehrávalo trochu dál od vlastního prostoru pro vystavovatele a na posuzovatelském stolku byla umístěna i kočičí škrabadla se sloupky ve tvaru obráceného U, aby se kočičáci mohli předvést i v případném pohybu, protahu, šplhu apod. Je to rozhodě návštěvnicky zajímavé, když se po silném sloupku nahoru dere nějaký ten šelmičkový kočičák, ale pro nás je to spíše hodně riskantní z hlediska hygieny, takže jsme naše kočičáky drželi výhradně na vydezinfikovaném stolku a jejich šplhací snahy zde nijak nepodporovali.
    Kočičáci získali v sobotu krásné posudky a Amonetka s Eroskem získáním posledního certifikátu ve třídě mezinárodních šampionů dosáhli na titul Mezinárodní grandšampion. V neděli již tedy nastoupili ve třídě mezinárodních grandšampionů. Amonka si navíc odnesla také ocenění Best in Variety a po úspěšném rozestřelu s britkou a barmou získala také nominaci do Best in Show. Goccia se v rozestřelu utkala s luxusním rumunským britským juniorem a i ona získala nominaci do Best in Show. Vlastní Best in Show poté po oba dva dny v juniorech vyhrála barmička.
    Amonet Blue AlchemistDruhý den se pole „soupeřů“ kromě barem a britek rozrostlo ještě o bengálky. Erouš pokořil statného bengálce a získal nominaci do Best in Show. Stejně tak Amonka porazila dvě bengálky, každou v jiné barevné varietě a i ona si v sobotu kromě Best in Variety odnesla nominaci do Best in Show. Gočule si nominaci do Best in Show prohodila s rumunským briťákem, ale ani on na výsledném vítězství barmy v Best in Show nic nezměnil.
    Musíme říci, že místo konání pro nás bylo poněkud nezvyklé a bohužel díky umístění výstavy v přízemí obchodního centra, kde se zároveň i nakládalo a vykládalo zboží, byl v prostorách výstavy poněkud nepříjemný chládek. Návštěvníků bylo opravdu velké množství. Hodně se jich o kartouzské kočky zajímalo, našli se však i takoví, kteří i přes to, že jsme měli polovinu jedné ze dvou rozložených dvojklecí zataženou, si zřejmě chtěli přijít na své a neustále se nám přetahovali se suchým zipem, který drží na místě látku, kterou je možné přední část výstavní Sturdi klece zakrýt. Na výstavě jsme se seznámili s dalšími zahraničními chovateli a potkali i některé „staré“ známé. A také jsme strávili příjemný čas povídáním o kartouzských kočkách s našimi novými maďarskými přáteli.
  1. a 3. 4. 2022
    Ačkoliv jsme se dušovali, že na výstavu v Rakousku vyrazíme teprve až poté, co nás skleróza připraví o vzpomínky na tu minulou, ne zrovna pořadatelsky zdařilou, vyrazili jsme o prvním dubnovém víkendu do Vídně. Amonet Blue AlchemistUbytovali jsme se v hotelu, který se nacházel co by kamenem dohodil od Marxhalle, kde se měla výstava domácích mazlíčků konat. Bylo nám jasné, že to nebude pouze o kočkách a po minulých zkušenostech jsme byli připraveni opravdu na všechno. Večer před výstavou jsme šli na malou zdravotní procházku, ulovit něco k snědku a také obhlídnout okolí haly. V sobotu po snídani jsme v plné polní vyrazili po svých přímo na výstavu. Veterinární přejímka proběhla rychle a nikde se netvořily žádné fronty. Už při vstupu do haly jsme přelétli terén a zhodnotili, že o kvalitní pochutiny bude rozhodně postarána a také o zábavu k vyplnění dlouhého výstavního dne. Musíme pochválit organizátory, protože do části, kde byly vystavovány kočičáci nebyl dovolen vstup psům, kteří se se svými páníčky pohybovali po celém zbytku haly a na vše bylo bedlivě dohlíženo.
    Na výstavě ve Vídni se ukázalo šest kartouzských koček, z toho dvě dorazily z Itálie. Sobotní posouzení začalo podle ohlášení a kartouzáci šli na řadu až v jeho druhé polovině. Pro Best in Variety si paní posuzovatelka vybrala kocourka italské vystavovatelky. Dlouhé rozhodování bylo mezi Móňou a kočičkou opět italské vystavovatelky. Oběma už nám ruce trochu vypovídaly službu, protože výběr kočičí dámy pro Best in Variety trval opravdu hodně dlouho. Nakonec se posuzovatelka rozhodla pro druhou kočičku, ke které se připojil již dříve vybraný kocourek a Goccia. Best in Variety stejně jako nominace do Best in Show připadla italskému kocourkovi. Goccia byla v rozstřelu do nominace s juniory britek a bengálské kočky, která nominaci posléze získala.
    Alchemists relax timeV neděli jsme byli u litevské paní posuzovatelky. Všichni kočičáci se jí moc líbili, situace se téměř opakovala i s dlouhým rozhodováním mezi Amonkou a italskou kočičkou při výběru kočičandy do Best in Variety. Best in Variety vyhrál opět kocourek italské vystavovatelky. Nominace do Best in Show tentokrát získal jak kocourek a kočička italské vystavovatelky, tak také v rozstřelu naše Goccia. V odpolední Best in Show se Goccia potkala s juniorem britské kočky a barmy a nakonec v BIS zvítězila.
    Eros, Móňa i Goccia získali krásné posudky a posuzovatelkám se všichni kočičáci velice líbili. Erouš byl také úžasný. V sobotu ho sice na vysokém stropě haly trochu dráždily velké otáčející se větráky, ale psí štěkot a ňafání, které se ozývaly ze zbytku haly snášel naprosto v klídku stejně jako ne včelí, ale sršní bzukot v tomto výstavně halovém maxi-úlu. Kočičáci většinu času tvořili kartouzskou haldu a spali pospolitě u sebe, na sobě nebo nacpaní do závěsného pelíšku. Cesta zpátky byla po dvou dlouhých dnech úmorná i pro nás a kočičáci chvilku spali, chvilku se domlouvali a zjišťovali, kdy už budeme doma a pak zase chrupčili a zpracovávali všechny předchozí zážitky.
    1. 2022
      Právě dnes slaví Arduinští modří agenti své jedenapůlročtiny.
      Jsme moc rádi, že můžeme sledovat na fotografiích a videiích jak rostou a užívají si skvělého života se svými dvounožci.
      Ještě lepší je však vidět modřinkové agenty naživo a strávit nějaký ten čas s nimi a jejich lidskými parťáky.
  1. a 27. 3. 2022
    Amonet Blue AlchemistDalší krásně slunečný víkend jsme strávili s naším kočičím triem v nádherném prostředí zámku Nový Světlov v Bojkovicích. Na tuto výstavu jsme jeli úplně poprvé. Hlavním impulzem pro cestu na tuto výstavu bylo, že se zde každoročně předávají ocenění pro Národní vítěze a my jsme chtěli tento výjimečný okamžik sdílet s našimi přáteli, kteří toto ocenění za loňský rok získali.
    Počasí bylo po oba dva dny krásné, ale v prostorách zámku byl poměrně chládek. Kočičáci byli po oba dva dny naprosto pohodoví a my měli opravdu velkou radost, že Erouš se snad již konečně začal cítil na výstavách lépe a nevytvářel želvičkové kopce ve své Sturdi ubikaci. Je nám jasné, že po nepříjemných zážitcích z dřívějších výstav je to u něj běh na dlouhou trať. Pro nás je samozřejmě nejdůležitější, aby se Bandiťák cítil v pohodě a my rozhodně nic nelámeme přes koleno. Goccia Lacay BleuCestování, stejně jako změna prostředí související s pobytem po hotelech Eroušovi rozhodně žádné problémy nedělají (stejně jako ostatním našim kočičákům), jen ve chvíli, kdy se naplno rozezvučí výstavní úl plný hluku, křiku, výskání a amplionového chrchlání, není zcela ve své kůži. A to s naprostým klidem a bez mrknutí oka zvládá výživné metalové dunění nebo pazvuky od stavební techniky.
    Po oba dva dny získali kočičáci krásné posudky a certifikáty. Móňa většinou pobaví tím, že jakmile se ocitne na posuzovatelském stole, tak začne mít pocit, že má super rozhled a místo pro pozorování okolí a hlavička se jí otáčí jako sovičce na všechny strany. Goccia byla po oba dva dny nominována do Best in Show a v sobotu se stala její vítězkou.
    Atmosféra byla skvělá a přátelská. Na výstavu dorazila i početná skupina kurilských bobíků, takže o skvělou společnost a zábavu bylo postaráno. Byli jsme moc rádi, že jsme mohli strávit s našimi přáteli skvělý čas, oslavit s nimi jejich úspěchy a také jedno krásné životní jubileum.
    1. 2022
      Uvítali jsme příležitost zúčastnit se kurzu Ursa Minor, který byl zaměřen na znalosti týkající se anatomie koček, jejich chovu, péče o jejich welfare a zdraví, výživy a mnoha dalších důležitých věcí. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací, nahlédli pod pokličku barev kočičích kožíšků (což jsme velice ocenili, i když v našem modřinkově kožíškovém světě si naštěstí vystačíme pouze s jednou jedinou barvou). A protože víme, že vždy je čemu se učit, dozvídat se nové věci a rozšiřovat si obzory, tak jsme moc rádi, že jsme tento perfektně organizovaný a připravený kurz úspěšně absolvovali.
  1. a 20. 3 2022
    Slunečný březnový víkend jsme s kočičáky strávili na mezinárodní výstavě koček v Českých Budějovicích. Do Budějovic jsme dorazili již v pátek a to na nás v krásném odpoledně/večerním čase. Vzhledem k tomu, že jsme občas opravdu „klikaři“, tak jsme asi po půl hodině na pokoji zjistili, že přes veškerou snahu naší a následně i personálu topení na pokoji nehřeje, naopak tam pěkně fučá svěží chladivý vzduch. No a protože ani my ani naši kočičáci nejsme zvyklí na studený odchov, a neměli jsme v úmyslu zrovna v Budějkách začít naší otužovací výzvu, uvítali jsme nabídku na výměnu pokoje. Kočičáci se tvářili trochu otráveně, protože jsme se už hezky zařídili na našem původním pokoji, ale nakonec se akce kulový blesk uskutečnila poměrně rychle a rodinná rychlá spojka vše vyřídila opravdu bleskurychle.
    V sobotu jsme na místo konání výstavy dorazili chvíli po otevření veterinární přejímky. Všichni byli hrozně moc příjemní a kočičáci si nechali poslechnout srdíčka od paní veterinářky i její malé šikovné pomocnice. Rozložili jsme naše dvě Sturdi klece (aby Erouš měl dost místa) a v klidném tempu se na našem místečku zařídili.
    Francesco Cinque - judges Goccia Lacay Bleu Na výstavě se sešlo 9 kartouzských koček. Ze Švýcarska dorazil i náš kamarád se svými třemi modrými kousky, se kterými nás pak v soutěži pěkně vyklepl. Posuzování v sobotu začalo o trochu později, nicméně italský posuzovatel vzal všechno pořádně do ruky a posuzování u jeho stolu pěkně odsejpalo. Erouš se potkal ve stejné třídě s kocourem našeho kamaráda, který se posuzovateli líbil více. Amonka byla moc šikovná a panu posuzovateli se hodně líbila. Pozval ji do rozstřelu do nominace do Best in Show, kde nakonec z pěti kočiček zůstala Móňa, modrá britka a selkirkuše. Nominaci ve výsledku získala modrá britka, stejně jako ve třídě, kde soutěžila Gogína tj. mezi kočičími juniory. Best in Variety šla ke kartouzskému kočičákovi, který dorazil ze Švýcarska a který získal také sobotní nominaci do Best in Show dospělých kocourů.
    Nedělní posuzování ubíhalo hned od začátku v bleskovém tempu a my měli pocit, že se stále něco děje a čas frčí závodním tempem. V neděli se situace trochu prohodila. Všichni kluci byli ve svých třídách sami, takže se žádný souboj nekonal, naopak švýcarská kočičanda po sobotě postoupila do třídy k Móně a tam po delším rozhodování skončila jako první. Gogína získala nominaci do Best in Show a Best in Variety šla opět k panu kočičákovi našeho švýcarského kamaráda. V Best in Show měla Goccia skvělou stewardku, takže se chovala na posuzovatelském stole uvolněně a byla moc roztomilá.
    Výstava byla výborně organizovaná a dorazilo i velké množství návštěvníků. Setkali jsme se s báječnými lidmi, kteří se přišli na naše kočičáky podívat (všichni tři modřinkoví umělci se nakonec museli narvat do jedné Sturdi klece a to ještě nejlépe do jedné její půlky a spokojeně tam lenošili). No a hlavně jsme celý víkend strávili ve společnosti přátel, díky kterým na výstavy jezdíme tak rádi a díky nimž je atmosféra vždy jednoduše bezvadná.
  1. a 6. 2 2022
    Letošní výstavní sezónu jsme zahájili ve slovenském Viničném. Eric Reijers - judges Amonet Blue AlchemistOčekávali jsme, že stejně jako minulý podzim, bude výstava spíše komorního rázu. Vzhledem k tomu, že výstav je skutečně pomálu (některé se ruší a jiné si pořadatelé ani netroufnou za současné složité situace uspořádat), sešli se kočičáci ve Viničném opravdu v hojném počtu. Mnoho z nich dorazilo i ze vzdálenějšího zahraničí. I přes početnou účast kočičáků a jejich doprovodů byla atmosféra přátelská a pohodová a také s místem a volným prostorem kolem nás jsme byli nadmíru spokojeni.
    Na výstavu jsme vzali naši omladinovou holčičí dvojku, Móňu a Gogínu. Pro Gocciu to byla její první výstava, cesta (i když rozhodně ne tak dlouhá, jako když jsme si ji vezli z Itálie domů) a pobyt v hotelovém pokoji. Móňa se ukázala jako vzorná lektorka a Gočule vše zvládla v klidu a pohodě. Sice se to neobešlo bez chvilkového remcání v přepravce během jízdy, ale Gogule je upovídaná podobně jako Móňa, takže to vlastně nebylo nic neočekávaného.
    V sobotu byly holky na posouzení u pana Erica Reijerse a obě získaly krásné hodnocení. Móňa byla v sobotu trochu vykulená, přeci jenom naposledy byla na světové výstavě loni v říjnu. Goccia si teprve pomalu zvykala na všechen ten velký hlučný výstavní svět kolem. Při této své výstavní premiéře Goccia získala ocenění Best in Variety. V nominaci do Best in Show se pan Reijers rozhodoval mezi Gocciou a kotětem ocicata. Nakonec nominaci získala Goccia. V BIS nakonec zvítězila barma.
    V neděli obě kočičandy posuzoval pan Jaroslav Pánek. Móňa byla již naprosto v pohodě a chovala se téměř suverénně. Musela však vše zvědavě sledovat a pozorovat. Kukadla měla jako dva velké talíře, ještě že nic nekomentovala, jako to často dělá doma. Goccia i v neděli získala ocenění BIV a v nominaci do Best in Show porazila hnědou barmu. V BIS však opět zvítězila stejně jako v sobotu barma chorvatských chovatelů. Amonka po oba dva dny získala ocenění CACIB a získáním nedělního ocenění dosáhla na titul mezinárodní šampion.
    Cesta zpátky probíhala v klidném duchu, nutno říci, že jsme všichni byli už docela uondaní a těšili jsme se domů na zbytek kočičího gangu. Goccia byla po celý výstavní víkend uvolněná, nejraději by se stále mazlila a místo ve výstavní kleci se nám tulila pod krkem a přešlapovala po nás. Obě holky byly opravdu moc šikovné a hodné.
    1. 2022
      Po delším čase jsme opět obohatili Alchymistovo mudrosloví a přidali do něj další článek. Tentokrát se v něm pod názvem „Strašák, bubák, démon časných kastrací aneb proč to ti chovatelé těm malým tvorečkům dělají“ věnujeme právě časným kastracím.

Deník alchymisty 2021 ...