Deník alchymisty

    1. 2022
      Tak a je to tady. Naše kartouzské kukadlo, Bruce DCKNSN alias Budkoš dnes slaví své první narozeniny. Budín je naprostý bourák, pohodový kluk s trochu vykuleným pohledem, který dokáže odzbrojit každého za jakékoliv situace. Díky Eroskově povaze je to zlatý a milý klučina, který je kámoš naprosto s každým a nikdy se neváhá zapojit do pořádného blbnutí s hračkou. Jsme moc rádi, že jsem se rozhodli nechat si to malé štístko, které to na začátku svého života vůbec nemělo lehké, doma.
  1. a 15. 5. 2022
    Když jsme se někdy v první třetině roku 2022 dívali do přehledu výstav, které se mají konat byl pro nás termín uprostřed května naprosto jasný ... jedeme Prahu. Další výstavou, která se ve stejném termínu konala byla výstava koček někde v Itálii, konkrétně v italské Castellanze. Poklepali jsme si na čelo, že takovou štreku fakt nepojedeme, zvláště když se ve stejném termínu koná výstava na Hagiboru, což máme při pohodovém průjezdu Prahou cestu tak na necelou půl hodinku.
    Ovšem plány jsou od toho, aby se měnili a protože jsme pro každou špatnost, tak když se nám z Itálie ozvali přátelé, jestli bychom nechtěli přijet na výstavu k nim, přivézt Gocciu do její pravlasti, zase se po delší době osobně vidět a vůbec pořešit ještě další důležité záležitosti, začal v nás hlodat masochistický červík (v tomto případě tedy spíše pořádný červoun). Od našich italských přátel jsme již dopředu věděli, že kartouzské zastoupení nebude vůbec malé, na výstavu se totiž chystalo opravdu hodně chovatelů a také, že třída kartouzských juniorů bude poměrně dost obsazená. Řekli jsme si, že šance na úspěch jsou sice minimální nebo v tomto „jezírku s piraňami“ spíše imaginární, ale sranda musí být, takže bylo rozhodnuto. Na výstavy jezdíme především kvůli super pohodovým lidem, se kterými se tam potkáváme a jindy třeba není tolik možností se vidět a ano, samozřejmě, že každý chce okouknout co se komu urodilo, co kdo doma schovával, ale hlavně je to o tom popovídat si a užít si ty výstavní dny jak jen to jde.
    Do Itálie jsme dorazili již s předstihem a v pátek si udělali malý výlet do Milána, kde jsme obdivovali historický skvost, kterou katedrála v Miláně dozajista je. V sobotu jsme se vydali do městečka Castellanza, kde se konala kočičí výstava a také venkovní food festival. Přejímka trvala poněkud déle, ale naštěstí jsme čekali venku pod vzrostlými stromy, kde na nás a ani na kočičáky nesvítilo žhnoucí sluníčko. Naše klec byla v části, kde byla i valná většina kartouzských chovatelů a v katalogu jsme napočítali celkem 14 kartouzek, což byla poměrně pěkná účast. Výstava se konala ve dvou halách a v obou bylo neskutečné vedro. Litovali jsme, že jsme holkám nevzali malý větráček do klece, ale předpokládali jsme (příště nesmíme nic nepředpokládat), že Italové ví, že je horké počasí a mají haly opatřené fungující klimatizaci nebo alespoň kvalitním větráním.
    Kartouzští kočičáci, kteří se zúčastnili výstavy byli opravdu krásní a Amonka s Gočou se rozhodně neztratily. Obě získaly krásné posudky a i když Goča byla v sobotu druhá v pořadí, byli jsme moc rádi, že první v pořadí byla kočička její chovatelky a naší kamarádky. Navíc v neděli tento prcek získal i vítězství v Best in Show.
    Amonka s Gočou byly po celou dobu úžasné, píšeme to sice pokaždé, ale holky jsou fakt šikulky a desetihodinovou cestu, pobyt na hotelu, dvoudenní výstavní akci i vše ostatní zvládly bez hnutí kartouzskou brvou. Jsou to opravdu holky do nepohody a cestování s nimi je naprosto pohodové.
    Byli jsme moc rádi, že jsme se pro tuto cestu rozhodli. Setkali jsme se s přáteli a známými, popovídali si o kartouzkách a o chovu, vyměnili si nějaké ty zkušenosti nebo poznatky a užívali si pravé italské pohostinnosti, která je opravdu úžasná a my se proto vždy do Itálie hrozně moc těšíme.
  1. a 24. 4. 2022
    Eros della FrancigenaTěsně před koncem šprýmařského aprílového měsíce jsme se rozhodli dokončit náš výstavní bermudský trojúhelník a zavítali na výstavu koček do slovenské Žiliny. Ubytovali jsme se opět v dojezdové vzdálenosti od místa konání, tentokrát na krásném místě Rajeckých Teplic. Nutno říci, že brzká sobotní přejímka kočičích modelů nám způsobila těžší zažívání, protože jsme do sebe snídani takřka hodili a navíc jsme museli zmermomocnit zaměstnance hotelu k dřívejšímu vydání ranní krmě.
    Výstava se konala ve sportovní hale, takže místa kolem bylo opravdu na rozdávání. Několikrát jsme se otočili, abychom nanosili všechna naše zavazadla a vybavení, protože prostě neumíme cestovat nalehko. Vždy si oddychneme, když je vše rozložené, kočičáci ubytovaní, zaopatření a my se schváceně svalíme do skládacích křesílek. Posuzování začalo kolem poledne a to, jak se posuzování hýbe a kdy kdo přijde na řadu, bylo možné sledovat také online. Tentokrát místo Erouše měla druhou kočičku ve své třídě Móňa. Sobotní posuzování zvládla na výbornou a po rozestřelu s několika britkami si odnesla také nominaci do Best in Show. Goccia Lacay BleuStejně si v konkurenci britek vedla Goccia, která se po zážitku z Bregenzu, kdy se lekla rozmáchlého pohybu posuzovatele a seskočila ze stolu, necítila na úzkém posuzovatelském stole zrovna nejlépe. Během dne si Erouš užíval vegetování ve výstavní Sturdi a snažil se přes průhlednou slídu komunikovat s okolím, což nás jak mile překvapilo, tak také pobavilo. V jednu chvíli se u našich sousedů s ragdoly zastavil televizní štáb a natáčel si po stole pochodujícího ragdoláka. Jaké bylo naše překvapení, když se poté přesunuli před naší klec a natáčeli čumákujícího Erouše hypnotizujícího to velké černé oko, které na něj mířilo. Druhý den nám naši výstavní sousedé ukázali reportáž, ve které se kromě jiných kočiček z výstavy ve svém asi dvouvteřinovém mňauku mihl i náš modrý hypnotizér.
    Amonet Blue AlchemistNeděle probíhala v tradičním línějším tempu. Amonka byla nabitá energií, takže již ráno na hotelu jsme jí museli pořádně prohánět s její oblíbenou hračkou. K modrému torpédu se postupně přidalo i velké těžké modré torpédo, které je ovšem také extrémně hravé, zvláště na ustlaných postelích a pozadu nezůstal ani „malý“ torpédoborec. Amončina přebujelost se projevila poté i v kleci, kde se jí zpočátku vůbec nelíbilo a přistřihnutí křidélek nesla opravdu s nelibostí. Naštěstí pochování na ruce, počumování po okolí a potom hra s bažantím brkem v kleci z ní většinu energie vysála a Móňa to po chvíli zabalila a překvapivě usnula. V neděli si Amonka prohodila pořadí s kočičkou, která s ní byla ve stejné třídě a Gočule v rozstřelu do Best in Show porazila pár britských juniorů. S britkami se stejně jako v sobotu potkala i ve vlastní Best in Show, kterou jedna z britek s přehledem vyhrála.
    Slovenská výstava byla plná zajímavých zážitků, setkání se starými známými a také seznámení s novými. Počasí vyšlo až na nedělní deštík suprově a také údajně vyhlášená místní zmrzlina byla opravdu vynikající a my se s ní po dobu výstavy hojně dopovali.
  1. a 17. 4. 2022
    Po maďarské Budapešti jsme se o týden později rozjeli opačným směrem. Pěkná, takřka sedmihodinová, cesta nás zavedla na samý západ Rakouska, na dohled Bodamského jezera, hor a švýcarské státní hranice. Okolí Bregenzu je krásné a dalo by se říci až malebné. Ubytování jsme našli v asi nejlepším hotelu za poslední dobu, patnáct minut od místa, kde se konala výstava koček s krycím názvem Easter Parade. Kočičáci na velkoryse prostorném pokoji uvítali především okno se širokým parapetem a dveřmi vedoucími na terasu (kam měli samozřejmě přísný zákaz vstupu či průniku). Celý Bregenz a jeho okolí vynikalo až neuvěřitelnou čistotou a přesným uspořádáním naprosto všeho.
    Amonet Blue AlchemistByli jsme na výstavu zvědaví a také na účast chovatelů kartouzských koček. Věděli jsme totiž, že náš švýcarský známý se do Bregenzu rovněž chystá. Navíc blízkost Švýcarska a Itálie nám dávala tušit, že to nebude jediný kartouzský účastník této výstavy. Už při příjezdu na parkoviště nás překvapila naprostá převaha aut se švýcarskými značkami. Těch německých tam bylo méně a rakouských ještě míň. Přejímka proběhla v duchu této pořádající organizace a my jsme šli hledat naše místo ve velkém, celkem příjemném sále. Naše předtucha o kartouzské účasti se po náhledu do katalogu ukázala jako oprávněná. Celkem osm kartouzek a známé stanice se svými kartouzskými poklady doplnila opravdu hojná účast plemen kategorie 3 - britky, barmy, singapury, mauky.
    Organizace byla, no řekněme, klasická rakouská. Ačkoliv jsme ještě v týdnu před výstavou hlásili, že Móňa a Erouš přestoupili do vyšší třídy, v katalogu žádná změna nebyla. Tak pravda, času na korekci v katalogu určitě nebylo mnoho. Ovšem když i po ranním znovuohlášení změny výstavnímu výboru před zahájením výstavy byl posléze porotce překvapen, že je něco jinak, než je uvedeno v jeho původních propozicích, už jsme jen zkonstatovali, že jsme změnu již dvakrát hlásili. Posuzování relativně rychle ubíhalo a Erouš se opět klasicky potkal ve své třídě se svým starým známým našeho švýcarského známého. Větším překvapením než konečný výsledek pro nás bylo, že Erouš začal na posuzovatelském stole čmejřit a nakonec to vypadalo, že se mu snad ani nechce zpátky do přepravky. Amonka na stole předvedla svojí ukázkovou surikatu a více než porotkyně ji zajímalo okolí a speciálně to, co se dělo za našimi zády, takže pokusy o upoutání pozornosti ze strany porotkyně srdnatě ignorovala. Za kartouzské kočičandy šla do nominace nakonec kočička ze známé švýcarské chovatelské stanice, která v sobotu získala ocenění Best in Variety a v neděli se stala vítězkou Best in Show. V juniorech se do nominace probojovaly a následně se v Best in Show sešly egyptská mau, singapura a barma.
    Amonet Blue Alchemist relaxedUž asi druhou výstavu pozorujeme, že Móňa si víkendové výstavy rozdělila na dvě části. Tu sobotní je ještě ochotná akceptovat, blbne, docela ráda se nechá i okukovat a sama se zájmem zkoumá okolí. Ovšem v neděli na ní padne lenóra a nejraději by snad ani nevylezla z postele, natož aby se musela někam přesouvat a nebo strávit celý den v kočičím „akvárku“. Což nám samozřejmě nezapomene záživně několikrát odvyprávět a běda, když přistoupíme na její hru a začneme s ní na toto téma diskutovat. Nedělní posuzování a výsledky dopadly v podstatě obdobně jako v sobotu. Velkým zpestřením bylo, když kočička, která skončila ve své třídě jako druhá v pořadí nastoupila druhý den do vyšší třídy. Nastalo asi desetiminutové zdržení, než se všechno ujasnilo, vyjasnilo, vysvětlilo a pak jsem si to vše dali asi ještě jednou dokola než se všichni finálně domluvili, pochopili a napravili tuto malou lapálii. Výstava byla hodně poklidná, návštěvnost však nikterak oslňující. S tím ale asi pořadatelé počítali, protože kočičí startovné zde bylo o něco vyšší než se tak běžně obvykle pohybuje. Erouše už ani nenapadlo dělat želvičku a spolu s holkama se rozvaloval ve výstavní kleci.
    Po celý prodloužený víkend bylo krásné počasí a nás opravdu hodně mrzelo, že jsme neměli možnost se trochu potoulat po okolí a pohledů na vrcholky skalních masivů a krásné přírody jsme si užívali jen na dálku.
    1. 2022
      Dnes slaví krásné kočičí jubileum naše béžové třeštidlo Elinka. Spolu s modrou partou jsme moc šťastni, že tu ta naše již dvanáctiletá béžovice stále je a pomáhá občas pročísnout klidné modré kartouzské vody.
  1. a 10. 4. 2022
    Další dubnovou zastávkou na našem jarním výstavním turné byla Budapešť. S cestou na tuto výstavu jsme hodně váhali, přeci jenom Maďarsko je tak trochu více než méně barmičkovská velmoc, ale nakonec jsme se rozhodli cestu podniknout. Velkou motivací bylo i to, že jsme se na výstavě měli osobně setkat s další maďarskou chovatelkou kartouzek, kamarádkou naší milé Susan. Cesta proběhla tradičně v naprostém klidu a pohodě. Na hotelu nás přivítalo neskutečné vedro v pokoji, což nás, kteří se studenému odchovu vyhýbáme jak čert kříži a teplotu v místnosti ženeme vždy spíše nahoru, opravdu překvapilo. Dokonce jsme se, již lehce opoceni, šli zeptat na recepci, jak se ta čerchmantská skříňka na zdi ovládá, protože přes veškeré naše hackerské pokusy se z topení řinul jen teplý nebo ještě teplejší vzduch. Rada byla jednoduchá ... otevřít okno. Naštěstí okna byla zajištěna proti úniku zvířecích expertů, takže jsme se podle rady k nezaplacení zařídili. Jinak byl hotel skvělý, včetně krásného výhledu na Dunaj z hotelové restaurace.
    Eros della FrancigenaSamotná výstava se konala v jakémsi obchodním centru, které se v den konání prvního dne kočičí výstavy otevíralo, takže návštěvnost byla opravdu hojná. Posuzování se odehrávalo trochu dál od vlastního prostoru pro vystavovatele a na posuzovatelském stolku byla umístěna i kočičí škrabadla se sloupky ve tvaru obráceného U, aby se kočičáci mohli předvést i v případném pohybu, protahu, šplhu apod. Je to rozhodě návštěvnicky zajímavé, když se po silném sloupku nahoru dere nějaký ten šelmičkový kočičák, ale pro nás je to spíše hodně riskantní z hlediska hygieny, takže jsme naše kočičáky drželi výhradně na vydezinfikovaném stolku a jejich šplhací snahy zde nijak nepodporovali.
    Kočičáci získali v sobotu krásné posudky a Amonetka s Eroskem získáním posledního certifikátu ve třídě mezinárodních šampionů dosáhli na titul Mezinárodní grandšampion. V neděli již tedy nastoupili ve třídě mezinárodních grandšampionů. Amonka si navíc odnesla také ocenění Best in Variety a po úspěšném rozestřelu s britkou a barmou získala také nominaci do Best in Show. Goccia se v rozestřelu utkala s luxusním rumunským britským juniorem a i ona získala nominaci do Best in Show. Vlastní Best in Show poté po oba dva dny v juniorech vyhrála barmička.
    Amonet Blue AlchemistDruhý den se pole „soupeřů“ kromě barem a britek rozrostlo ještě o bengálky. Erouš pokořil statného bengálce a získal nominaci do Best in Show. Stejně tak Amonka porazila dvě bengálky, každou v jiné barevné varietě a i ona si v sobotu kromě Best in Variety odnesla nominaci do Best in Show. Gočule si nominaci do Best in Show prohodila s rumunským briťákem, ale ani on na výsledném vítězství barmy v Best in Show nic nezměnil.
    Musíme říci, že místo konání pro nás bylo poněkud nezvyklé a bohužel díky umístění výstavy v přízemí obchodního centra, kde se zároveň i nakládalo a vykládalo zboží, byl v prostorách výstavy poněkud nepříjemný chládek. Návštěvníků bylo opravdu velké množství. Hodně se jich o kartouzské kočky zajímalo, našli se však i takoví, kteří i přes to, že jsme měli polovinu jedné ze dvou rozložených dvojklecí zataženou, si zřejmě chtěli přijít na své a neustále se nám přetahovali se suchým zipem, který drží na místě látku, kterou je možné přední část výstavní Sturdi klece zakrýt. Na výstavě jsme se seznámili s dalšími zahraničními chovateli a potkali i některé „staré“ známé. A také jsme strávili příjemný čas povídáním o kartouzských kočkách s našimi novými maďarskými přáteli.
  1. a 3. 4. 2022
    Ačkoliv jsme se dušovali, že na výstavu v Rakousku vyrazíme teprve až poté, co nás skleróza připraví o vzpomínky na tu minulou, ne zrovna pořadatelsky zdařilou, vyrazili jsme o prvním dubnovém víkendu do Vídně. Amonet Blue AlchemistUbytovali jsme se v hotelu, který se nacházel co by kamenem dohodil od Marxhalle, kde se měla výstava domácích mazlíčků konat. Bylo nám jasné, že to nebude pouze o kočkách a po minulých zkušenostech jsme byli připraveni opravdu na všechno. Večer před výstavou jsme šli na malou zdravotní procházku, ulovit něco k snědku a také obhlídnout okolí haly. V sobotu po snídani jsme v plné polní vyrazili po svých přímo na výstavu. Veterinární přejímka proběhla rychle a nikde se netvořily žádné fronty. Už při vstupu do haly jsme přelétli terén a zhodnotili, že o kvalitní pochutiny bude rozhodně postarána a také o zábavu k vyplnění dlouhého výstavního dne. Musíme pochválit organizátory, protože do části, kde byly vystavovány kočičáci nebyl dovolen vstup psům, kteří se se svými páníčky pohybovali po celém zbytku haly a na vše bylo bedlivě dohlíženo.
    Na výstavě ve Vídni se ukázalo šest kartouzských koček, z toho dvě dorazily z Itálie. Sobotní posouzení začalo podle ohlášení a kartouzáci šli na řadu až v jeho druhé polovině. Pro Best in Variety si paní posuzovatelka vybrala kocourka italské vystavovatelky. Dlouhé rozhodování bylo mezi Móňou a kočičkou opět italské vystavovatelky. Oběma už nám ruce trochu vypovídaly službu, protože výběr kočičí dámy pro Best in Variety trval opravdu hodně dlouho. Nakonec se posuzovatelka rozhodla pro druhou kočičku, ke které se připojil již dříve vybraný kocourek a Goccia. Best in Variety stejně jako nominace do Best in Show připadla italskému kocourkovi. Goccia byla v rozstřelu do nominace s juniory britek a bengálské kočky, která nominaci posléze získala.
    Alchemists relax timeV neděli jsme byli u litevské paní posuzovatelky. Všichni kočičáci se jí moc líbili, situace se téměř opakovala i s dlouhým rozhodováním mezi Amonkou a italskou kočičkou při výběru kočičandy do Best in Variety. Best in Variety vyhrál opět kocourek italské vystavovatelky. Nominace do Best in Show tentokrát získal jak kocourek a kočička italské vystavovatelky, tak také v rozstřelu naše Goccia. V odpolední Best in Show se Goccia potkala s juniorem britské kočky a barmy a nakonec v BIS zvítězila.
    Eros, Móňa i Goccia získali krásné posudky a posuzovatelkám se všichni kočičáci velice líbili. Erouš byl také úžasný. V sobotu ho sice na vysokém stropě haly trochu dráždily velké otáčející se větráky, ale psí štěkot a ňafání, které se ozývaly ze zbytku haly snášel naprosto v klídku stejně jako ne včelí, ale sršní bzukot v tomto výstavně halovém maxi-úlu. Kočičáci většinu času tvořili kartouzskou haldu a spali pospolitě u sebe, na sobě nebo nacpaní do závěsného pelíšku. Cesta zpátky byla po dvou dlouhých dnech úmorná i pro nás a kočičáci chvilku spali, chvilku se domlouvali a zjišťovali, kdy už budeme doma a pak zase chrupčili a zpracovávali všechny předchozí zážitky.
    1. 2022
      Právě dnes slaví Arduinští modří agenti své jedenapůlročtiny.
      Jsme moc rádi, že můžeme sledovat na fotografiích a videiích jak rostou a užívají si skvělého života se svými dvounožci.
      Ještě lepší je však vidět modřinkové agenty naživo a strávit nějaký ten čas s nimi a jejich lidskými parťáky.
  1. a 27. 3. 2022
    Amonet Blue AlchemistDalší krásně slunečný víkend jsme strávili s naším kočičím triem v nádherném prostředí zámku Nový Světlov v Bojkovicích. Na tuto výstavu jsme jeli úplně poprvé. Hlavním impulzem pro cestu na tuto výstavu bylo, že se zde každoročně předávají ocenění pro Národní vítěze a my jsme chtěli tento výjimečný okamžik sdílet s našimi přáteli, kteří toto ocenění za loňský rok získali.
    Počasí bylo po oba dva dny krásné, ale v prostorách zámku byl poměrně chládek. Kočičáci byli po oba dva dny naprosto pohodoví a my měli opravdu velkou radost, že Erouš se snad již konečně začal cítil na výstavách lépe a nevytvářel želvičkové kopce ve své Sturdi ubikaci. Je nám jasné, že po nepříjemných zážitcích z dřívějších výstav je to u něj běh na dlouhou trať. Pro nás je samozřejmě nejdůležitější, aby se Bandiťák cítil v pohodě a my rozhodně nic nelámeme přes koleno. Goccia Lacay BleuCestování, stejně jako změna prostředí související s pobytem po hotelech Eroušovi rozhodně žádné problémy nedělají (stejně jako ostatním našim kočičákům), jen ve chvíli, kdy se naplno rozezvučí výstavní úl plný hluku, křiku, výskání a amplionového chrchlání, není zcela ve své kůži. A to s naprostým klidem a bez mrknutí oka zvládá výživné metalové dunění nebo pazvuky od stavební techniky.
    Po oba dva dny získali kočičáci krásné posudky a certifikáty. Móňa většinou pobaví tím, že jakmile se ocitne na posuzovatelském stole, tak začne mít pocit, že má super rozhled a místo pro pozorování okolí a hlavička se jí otáčí jako sovičce na všechny strany. Goccia byla po oba dva dny nominována do Best in Show a v sobotu se stala její vítězkou.
    Atmosféra byla skvělá a přátelská. Na výstavu dorazila i početná skupina kurilských bobíků, takže o skvělou společnost a zábavu bylo postaráno. Byli jsme moc rádi, že jsme mohli strávit s našimi přáteli skvělý čas, oslavit s nimi jejich úspěchy a také jedno krásné životní jubileum.
    1. 2022
      Uvítali jsme příležitost zúčastnit se kurzu Ursa Minor, který byl zaměřen na znalosti týkající se anatomie koček, jejich chovu, péče o jejich welfare a zdraví, výživy a mnoha dalších důležitých věcí. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací, nahlédli pod pokličku barev kočičích kožíšků (což jsme velice ocenili, i když v našem modřinkově kožíškovém světě si naštěstí vystačíme pouze s jednou jedinou barvou). A protože víme, že vždy je čemu se učit, dozvídat se nové věci a rozšiřovat si obzory, tak jsme moc rádi, že jsme tento perfektně organizovaný a připravený kurz úspěšně absolvovali.
  1. a 20. 3 2022
    Slunečný březnový víkend jsme s kočičáky strávili na mezinárodní výstavě koček v Českých Budějovicích. Do Budějovic jsme dorazili již v pátek a to na nás v krásném odpoledně/večerním čase. Vzhledem k tomu, že jsme občas opravdu „klikaři“, tak jsme asi po půl hodině na pokoji zjistili, že přes veškerou snahu naší a následně i personálu topení na pokoji nehřeje, naopak tam pěkně fučá svěží chladivý vzduch. No a protože ani my ani naši kočičáci nejsme zvyklí na studený odchov, a neměli jsme v úmyslu zrovna v Budějkách začít naší otužovací výzvu, uvítali jsme nabídku na výměnu pokoje. Kočičáci se tvářili trochu otráveně, protože jsme se už hezky zařídili na našem původním pokoji, ale nakonec se akce kulový blesk uskutečnila poměrně rychle a rodinná rychlá spojka vše vyřídila opravdu bleskurychle.
    V sobotu jsme na místo konání výstavy dorazili chvíli po otevření veterinární přejímky. Všichni byli hrozně moc příjemní a kočičáci si nechali poslechnout srdíčka od paní veterinářky i její malé šikovné pomocnice. Rozložili jsme naše dvě Sturdi klece (aby Erouš měl dost místa) a v klidném tempu se na našem místečku zařídili.
    Francesco Cinque - judges Goccia Lacay Bleu Na výstavě se sešlo 9 kartouzských koček. Ze Švýcarska dorazil i náš kamarád se svými třemi modrými kousky, se kterými nás pak v soutěži pěkně vyklepl. Posuzování v sobotu začalo o trochu později, nicméně italský posuzovatel vzal všechno pořádně do ruky a posuzování u jeho stolu pěkně odsejpalo. Erouš se potkal ve stejné třídě s kocourem našeho kamaráda, který se posuzovateli líbil více. Amonka byla moc šikovná a panu posuzovateli se hodně líbila. Pozval ji do rozstřelu do nominace do Best in Show, kde nakonec z pěti kočiček zůstala Móňa, modrá britka a selkirkuše. Nominaci ve výsledku získala modrá britka, stejně jako ve třídě, kde soutěžila Gogína tj. mezi kočičími juniory. Best in Variety šla ke kartouzskému kočičákovi, který dorazil ze Švýcarska a který získal také sobotní nominaci do Best in Show dospělých kocourů.
    Nedělní posuzování ubíhalo hned od začátku v bleskovém tempu a my měli pocit, že se stále něco děje a čas frčí závodním tempem. V neděli se situace trochu prohodila. Všichni kluci byli ve svých třídách sami, takže se žádný souboj nekonal, naopak švýcarská kočičanda po sobotě postoupila do třídy k Móně a tam po delším rozhodování skončila jako první. Gogína získala nominaci do Best in Show a Best in Variety šla opět k panu kočičákovi našeho švýcarského kamaráda. V Best in Show měla Goccia skvělou stewardku, takže se chovala na posuzovatelském stole uvolněně a byla moc roztomilá.
    Výstava byla výborně organizovaná a dorazilo i velké množství návštěvníků. Setkali jsme se s báječnými lidmi, kteří se přišli na naše kočičáky podívat (všichni tři modřinkoví umělci se nakonec museli narvat do jedné Sturdi klece a to ještě nejlépe do jedné její půlky a spokojeně tam lenošili). No a hlavně jsme celý víkend strávili ve společnosti přátel, díky kterým na výstavy jezdíme tak rádi a díky nimž je atmosféra vždy jednoduše bezvadná.
  1. a 6. 2 2022
    Letošní výstavní sezónu jsme zahájili ve slovenském Viničném. Eric Reijers - judges Amonet Blue AlchemistOčekávali jsme, že stejně jako minulý podzim, bude výstava spíše komorního rázu. Vzhledem k tomu, že výstav je skutečně pomálu (některé se ruší a jiné si pořadatelé ani netroufnou za současné složité situace uspořádat), sešli se kočičáci ve Viničném opravdu v hojném počtu. Mnoho z nich dorazilo i ze vzdálenějšího zahraničí. I přes početnou účast kočičáků a jejich doprovodů byla atmosféra přátelská a pohodová a také s místem a volným prostorem kolem nás jsme byli nadmíru spokojeni.
    Na výstavu jsme vzali naši omladinovou holčičí dvojku, Móňu a Gogínu. Pro Gocciu to byla její první výstava, cesta (i když rozhodně ne tak dlouhá, jako když jsme si ji vezli z Itálie domů) a pobyt v hotelovém pokoji. Móňa se ukázala jako vzorná lektorka a Gočule vše zvládla v klidu a pohodě. Sice se to neobešlo bez chvilkového remcání v přepravce během jízdy, ale Gogule je upovídaná podobně jako Móňa, takže to vlastně nebylo nic neočekávaného.
    V sobotu byly holky na posouzení u pana Erica Reijerse a obě získaly krásné hodnocení. Móňa byla v sobotu trochu vykulená, přeci jenom naposledy byla na světové výstavě loni v říjnu. Goccia si teprve pomalu zvykala na všechen ten velký hlučný výstavní svět kolem. Při této své výstavní premiéře Goccia získala ocenění Best in Variety. V nominaci do Best in Show se pan Reijers rozhodoval mezi Gocciou a kotětem ocicata. Nakonec nominaci získala Goccia. V BIS nakonec zvítězila barma.
    V neděli obě kočičandy posuzoval pan Jaroslav Pánek. Móňa byla již naprosto v pohodě a chovala se téměř suverénně. Musela však vše zvědavě sledovat a pozorovat. Kukadla měla jako dva velké talíře, ještě že nic nekomentovala, jako to často dělá doma. Goccia i v neděli získala ocenění BIV a v nominaci do Best in Show porazila hnědou barmu. V BIS však opět zvítězila stejně jako v sobotu barma chorvatských chovatelů. Amonka po oba dva dny získala ocenění CACIB a získáním nedělního ocenění dosáhla na titul mezinárodní šampion.
    Cesta zpátky probíhala v klidném duchu, nutno říci, že jsme všichni byli už docela uondaní a těšili jsme se domů na zbytek kočičího gangu. Goccia byla po celý výstavní víkend uvolněná, nejraději by se stále mazlila a místo ve výstavní kleci se nám tulila pod krkem a přešlapovala po nás. Obě holky byly opravdu moc šikovné a hodné.
    1. 2022
      Po delším čase jsme opět obohatili Alchymistovo mudrosloví a přidali do něj další článek. Tentokrát se v něm pod názvem „Strašák, bubák, démon časných kastrací aneb proč to ti chovatelé těm malým tvorečkům dělají“ věnujeme právě časným kastracím.

Deník alchymisty 2021 ...