Deník alchymisty

  1. a 11. 9. 2022
    Druhý víkend v září se nesl ve znamení výstavy ve Valticích. Počasí příjemně překvapilo a ačkoliv jsme očekávali spíše deštivý a chladnější víkend, sluníčko si nakonec prosadilo svou a ve chvílích, kdy nepoprchávalo bylo krásně slunečno a teplo. Ráno v den konání výstavy jsme zaparkovali na parkovišti pod zámkem a spolu s prvními přijedivšími jsme špačkovali u parkovacího automatu, který byl konstruován pouze na pozření kovových mincí, takže jen někteří štastní disponovali patřičným objemem kováků, aby jim vystačil na celý výstavní den. Ostýchavé dotazy „Nemáte drobné?“ potom často doprovázely návštěvy kaváren či obchodů při snaze o rozměnění nebo snaze o přesvědčení obsluhy, aby místo bankovek vrátila kováky.
    Výstava se konala v krásném prostředí zámecké jízdárny. Než jsme nanosili všechny naše věci a ubytovali kočičáky, byli jsme už docela grogy. Je už takovou naší tradicí, že z výstav odcházíme mezi posledními, no skoro vždy jako poslední, protože než vše sbalíme a naložíme, jsou všichni už fuč a začínají se uklízet a odvážet i klece.
    Na výstavu byl přihlášen poměrně hezký počet kartouzských koček. Kromě chovatelů z České republiky, dorazil i náš známý ze Švýcarska. Vše běželo jako po drátkách. Móňa šla na posouzení jako první a poté následovaly kočičky v dalších výstavních třídách. Pirča se potkala s kočičkou, se kterou se utkala již v Chrudimi a po delším rozhodování skončila jako druhá po oba dva dny. Amonka zase po oba dva dny zvítězila mezi všemi holkami a v sobotu získala v porovnání s dospělým kartouzským kocourem ocenění Best in Variety, v neděli si to s kocourem zase prohodili. Johnny je mrňavý ospalec, protože vždy na hotelu celý večer a noc vyvádí a blbne a potom se vše snaží dospat během výstavního dne a často i během posuzování. Navíc se dopracoval do kartouzského juniorského spajdřího období, takže když se ho snažíme vyndat z přepravky, je to jako když taháme žížalu nebo červíka, navíc poměrně těžkého. Po oba dva dny si ocenění Best in Variety odnesla malá kartouzská koťátka. Džondýno si stejně jako Amonka odnesl po oba dva dny nominaci do Best in Show.
    Sobotní i nedělní Best in Show měla hojné zastoupení krásných kočičáků ve všech kategoriích. Amonka mezi dospělými holkami měla konkurenci v podobě burmilky, bengálky a v neděli také modré britky. V sobotu i v neděli Móňa Best in Show vyhrála a odnesla si krásné originální a ručně dělané kokardy.
    Celý víkend byl velice pohodový, prostředí zámku celé výstavě dodávalo perfektní atmosféru. Navíc se v zámeckém parku konala také výstava bobtailů (staroanglických ovčáků), takže jsme se kochali pohledem na toto, v současné době ne tak rozšířené chundelaté plemeno psů. Uspokojili jsme také naše chuťové pohárky, především návštěvou vynikající cukrárny na náměstí. Výstava byla místem, kde jsme se setkali s mnoha přáteli a známými a opravdu jsme se dobře bavili a výstavní víkend si užili. Cestou domů nás zastihl déšť, ale ani nám, ani kočičákům to nevadilo, ti si narozdíl od nás užívali spokojeného chrupčení ve svém cestovním pelíšku na zadních sedadlech.
  1. a 4. 9. 2022
    Takřka před rokem jsme se při vyprávění zážitků z výstavy ve Wiener Neustadtu dušovali, že se tam rozhodně pořádně dlouhou dobu nehodláme ukázat. Rok se s rokem sešel, na nás milosrdná skleróza neusedla, přesto jsme se do Wiener Neustadtu vydali opět. No a protože se držíme hesla "Co tě nezabije, to tě posílí" a trochu jsme doufali, že horší než minule už to snad být nemůže (i když na toto dle mága Mrakoplaše a jeho volně formulovaného moudra - vždycky to může být horší a opravdu, ono to za chvíli horší je, také nespoléháme), vyrazili jsme v pátek odpoledne směr Rakousko.
    Ubytovali jsme se ve stejném hotelu jako loňský rok, protože jsme tam byli velice spokojeni a také proto, že je asi dvě minuty jízdy od výstavní haly.
    Naší výhodou z loňska bylo, že jsme věděli, do čeho jdeme, takže nás na rozdíl od některých vykulených noviců na této výstavě opravdu mohlo překvapit už máloco. Místa pro vystavovatele bylo klasicky málo, ale nezaznamenali jsme žádné velké zmatky, námi nahlášené změny byly zaznamenány a dokonce místo ovcí a koz vegetily v rohu haly alpaky, z jehož měla radost především jedna z velkých hlav.
    Kočičáci si očíhli vybavení klecí, Móňa ze začátku komentovala, že se jí tam moc nelíbí, ale pak začala pozorovat okolí a nakonec to spolu s Pirčou a Johnnym zapíchla. Na výstavu přijela také italská chovatelka, se kterou jsme se naposledy viděli ve švýcarském Rothenburgu a věděli jsme, že se ve Wiener Neustadtu potkáme opět. Dorazila také opravdu velmi početná skupina barem a bengálek.
    Sobotní posuzování začalo s decentním zpožděním, ale mělo hezky svižné tempo. Paní posuzovatelka posoudila postupně všechny modré kočičáky. Při výběru do Best in Variety se chtěla rozhodovat pouze mezi dospělým kocourkem a nejlepší z kartouzských holek. Mezi Pirčou, Móňou a kočičkou z Itálie si vybrala Amonku a v následném výběru pro ocenění Best in Variety zvítězil dospělý kocourek. Rozestřely pro nominace do Best in Show drtily v sobotu barmy a bengálky. Z kartouzek získal v sobotu nominaci pouze Džondýno a koťátko italské chovatelky. Best in Show kopírovala v podstatě nominace, protože v kategorii 3 zvítězily čtyři barmy a jedna bengálka.
    V neděli se na nás dostala řada až hodně po poledni. Navíc se u našeho nedělního posuzovatele sešla většina vítězných barem ze sobotní Best in Show. Amonka byla vybrána jako nejlepší holka, tentokrát si pan posuzovatel nechal předvést všechny kočičáky včetně koťat. Best in Variety získalo malé kotě. Amonka šla v rozestřelu proti dvěma bengálkám a jedné barmě a nominaci si od pana posuzovatele odnesla. Johnnyho udolala želvičková barma, vítězka Best in Show z předchozího dne. V nedělní Best in Show byly opět hojně zastoupené barmy, britky i bengálky. Móňa byla v Best in Show s bengálkou a dlouhosrstou britkou a Best in Show vyhrála.
    Bylo příjemné navštívit ostatní haly, podívat se na představení se psy, pohladit si načechrané alpaky, prohlídnout si stánky s chovatelskými potřebami a také mít zajištěný poměrně slušný výběr jídla a teplých i studených nápojů. Opět se ukázalo, že kvalitní organizace je alfou a omegou a to především v tom, že ačkoliv všude byly cedulky, aby návštěvníci se psy nevstupovali do prostor kočičí výstavy, plno z nich jich toto nerespektovalo. Vznikly tak nepříjemné a nebezpečné situace, kdy v jednom případě utekla jednomu z vystavovatelů kočička z klece. V tomto ohledu byla lépe řešena výstava loni ve Vídni, kdy na dodržování zákazu vstupu se psy dohlížela přímo pořadatelská služba, která všechny nedbalé majitele se psy z prostorů kočičí výstavy nekompromisně vykázala.
  1. a 28. 8. 2022
    Týden po výstavě koček v Ostravě jsme si to namířili do švýcarského Rothenburgu. Ve stejném termínu se konala také výstava ve slovenské Žilině, kde jsme již byli, takže zpočátku jsme se spíše přikláněli k cestě na Slovensko. Pak jsme si ale řekli, že bychom mohli zkusit také výstavu ve Švýcarsku, kde jsme ještě nikdy nebyli. Tento náš záměr se povětšinou setkal se dvěma reakcemi - ťukáním si na čelo nebo decentně povytaženým obočím ve stylu ... to jako myslíte vážně? Když jsme si načrtli drsný bezrůžovobrejličkový scénář, kdo všechno by se tam mohl z kartouzek ukázat, vyšlo nám, že by to mohl být slušný mazec. A opravdu. Po projetí katalogu jsme to označili za švýcarský kartouzský masakr. Ale hezky popořadě.
    Do Švýcarska jsme se vydali „jen“ se třemi modroušíky a ačkoliv cesta byla docela dlouhá, kočičáci byli spokojení a my si užívali především na švýcarském území nádherné přírody, čistoty a ohleduplnosti na silnicích. Na chvíli nám přišlo, že jsme se ocitli v trochu jiném světě, ve kterém čas ubíhá tak nějak pomaleji a klidněji. Ubytovali jsme se v hotelu asi dvacet minut vzdáleném od výstavní haly a kočičáci po očíhnutí terénu zaujali strategickou polohu. Nepřekvapivě si všichni vybrali buď postel nebo stolek s výhledem na okolní zeleň a hory.
    Zbylo nám také trochu času k návštěvě krásného města Lucerne, a protože i přes původní předpověď vyšlo krásné počasí, tak jsme měli radost, že jsme svetry a deštníky po celou dobu pobytu vůbec nepotřebovali.
    V sobotu jsme se na parkovišti před halou začali potkávat s prvními účastníky kartouzského masakru. Po náhledu do katalogu jsme napočítali 14 modrých soutěžících a sestava to byla opravdu výběrová. Kartouzky ze švýcarských a italských chovatelských stanic byly v katalogu vyjmenovány hezky jedna po druhé a nám jen oči přecházely.
    Sobotní posuzování začalo pro kartouzky lehce před polednem. Amonka měla ve své třídě další dvě kočičky, jednu ze švýcarské a jednu z italské chovatelské stanice. Móňa byla zvědavá (jako vždy) a získala umístění jako první v pořadí. Tím také získala svůj poslední CACS certifikát a stejně jako Erosek ponese již titul Supreme šampion. Goča v sobotu vůbec nebyla ve své modré kůžičce a na stole se jí vůbec nelíbilo. I Goča měla ve své třídě další kočičku, která získala první místo a mimo to také tato kočička v sobotu získala ocenění Best in Variety dospělých kartouzek a nominaci do Best in Show. Džoníno se na výstavě potkal se svými dvěma sestrami, které při výběru nejlepšího juniora pro další rozestřely porazil. Poté šla na řadu malá koťata. Nakonec se mezi Johnnym a vítězným z prcků vybíral ten, kdo si odnese ocenění Best in Variety koťat. Protože bylo na výstavě hodně kartouzských koček a také hojné zastoupení koťat, může v takovém případě posuzovatel udělit zvlášť ocenění Best in Variety pro dospělé kočky a zvlášť pro koťata (patří sem jak malá koťata, tak junioři). V sobotu získal ocenění Best in Variety John a odnesl si také nominaci do Best in Show.
    Na výstavu kromě docela slušné sestavy kartouzek dorazily také britky, barmy, bengálky, egyptské mau a singapury, takže kategorie tři byla při výběrech do Best in Show a také ve vlastní Best in Show opravdu nadupaná a konkurence byla kvalitní a velmi náročná.
    V neděli byla Amonka opravdu ve formě a předváděla surikatu pravděpodobně zkříženou se sovičkou. Paní posuzovatelka z ní byla nadšená a Amonka nás všechny bavila svými kartouzskými roztomilými kousky. Také Goča se na neděli zjevně lépe vyspala, takže porazila kočičku ze švýcarské chovatelské stanice a ve své třídě tak získala první místo. Amonka v neděli získala ocenění Best in Variety. Mezi koťaty si v neděli nejlépe vedlo kotě ze švýcarské chovatelské stanice, které si nakonec po souboji s Džondym ocenění Best in Variety odneslo. Amonka se poté ještě v rozestřelu do Best in Show utkala s bengálkou a singapurou a nominaci si stejně jako Johnny odnesla.
    V odpoledních Best in Show se po oba dva dny nejlépe dařilo barmám, britkám a egyptským mau.
    Výstava byla skvěle zorganizovaná. Velké klece, plno místa pro vystavovatele, žádný stres ani honění. Vše šlo v klidném a pohodovém tempu. Strávili jsme opravdu příjemný víkend, setkali se s chovateli, se kterými se v kartouzském světě na výstavách v zahraničí potkáváme, popovídali si, sdělili si novinky a shlédli odchovy či nové přírůstky. Výstava určitě stála za to a jsme moc rádi, že jsme se jí zúčastnili.
  1. a 21. 8. 2022
    Po srpnových pařácích jsme zadoufali v drobné ochlazení a s modrou výpravou čítající čtyři členy jsme se vydali do Ostravy, kde se konala každoroční výstava koček na výstavišti Černá louka. Před rokem tam Erosek s Pirčou začínali po covidové pauze oba v otevřené třídě a my se tedy na místo činu po roce opět vrátili.
    Erouš, Goča, Móňa a Johnny se usalašili ve svém výstavním ubytování a my byli rádi za klimatizovanou halu, protože mimo ni vládl dusný pařák. Sice občas zpestřený jemným venkovním deštíkem, ten však žádné velké osvěžení nepřinášel.
    Kategorie 3 byla opět hezky našlapaná, protože na výstavu dorazilo množství britek, bengálek i barem. V sobotu získala Amonka ocenění Best in Variety a také si v rozestřelu vybojovala nominaci do Best in Show, když porazila dvě britské kočičky a jednu bengálku. Mrňous se také v rozestřelu utkal s bengálským a britským kotětem a nominaci si z rozestřelu odnesl. Odpolední Best in Show dominovaly barmy a to jak mezi koťaty a juniory, tak také mezi holkami.
    V neděli Johnny získal Best in Variety a z rozestřelu s bengálkou si odnesl nominaci do Best in Show. Erouš se v rozestřelu utkal s britským a bengálským kocourem a i on získal nominaci do Best in Show. Bandiťák v neděli získal poslední certifikát CACS udělovaný kočičákům ve třídě grandinteršampionů a stal se tak Supreme šampionem. Nyní se může i nadále účastnit výstav, ale již nebude hodnocený, protože kočičákům s titulem Supreme Champion je udělována v rámci posouzení čestná cena.
    Kočičáci byli super vyrelaxovaní a opět ve svých výstavních pelíšcích předváděli nejrůznější spící polohy a modré spletence či klubíčka.
    Výstava se pořadatelům povedla a vše běželo v relativně svižném tempu. Panovala pohodová a přátelská atmosféra, o milou společnost, příjemné popovídání a něco dobrého do žaludku rozhodně nebyla nouze.
  1. a 17. 7. 2022
    V pátek odpoledne jsme se vydali i s oslavenkyní Gočou a také s Eroskem, Džondýnem a Pirčou na cestu na výstavu do polského Těšína. Cesta proběhla k naprosté spokojenosti všech a popadané kočičí osazenstvo nebylo po celou dobu ze zadního sedadla ani slyšet. Po obhlédnutí ubytování jsme vše přizpůsobili našim a kočičím potřebám (uklizení lákadel v podobě živých i umělých květin, zamezení přístupu do úzkých a pro nás těžko dostupných úkrytů, schování všeho, co by mohlo zranit kočičáky nebo by v jejich hravých tlapkách úhony dojíti mohlo) a vypustili kočičí komando na průzkum velkorysého apartmánu. Největší úspěch samozřejmě slavila velká okna se širokými parapety a výhledem na ulici s procházejícími lidmi, korzujícími holuby a také na řeku.
    Mezinárodní výstava Cieszyn 2022 V sobotu ráno jsme na nás poměrně brzy vyrazili do sportovní haly, kde se výstava koček konala. Po důkladné veterinární přejímce jsme si vybrali místečko, které se nám líbilo a rozbili naše i kočičí tábořiště. Ačkoliv jsme kočičákům připravili dvě dvojklece, tak nakonec všechny modřinky trvaly na tom, že budou společně v jedné a druhá tedy sloužila jako odložiště či záložní rezervní ubikace. Kočičáci pravidelně tvořili kartouzskou modrou hromadu, čímž bavili a rozněžňovali okolo chodící návštěvníky.
    Na výstavu kromě našeho kvarteta dorazili také tři kartouzští kočičáci (kocourek, kočička a kočička-junior) z Polska. Sobotní posuzování bylo naprosto úžasné, neslo se ve velice příjemné a přátelské atmosféře. A také trvalo pěkně dlouho, protože jsme si s panem posuzovatelem všichni společně povídali nad všemi kartouzskými modely. Posuzování bylo dlouhé i z toho důvodu, že na výstavu bylo přihlášeno téměř třicet britských koček, plus samozřejmě další plemena z naší tj. třetí kategorie jako barmy, bengálky atd. Erouš se v sobotu utkal v rozstřelu do Best in Show s britským kocourem a barmákem. Johnny získal v sobotu ocenění Best in Variety a o nominaci se musel poprat s černým britským koťátkem. Ve vlastní Best in Show však proti Johnnymu nastoupila dvě bengálská koťata a volba porotců byla nerozhodná, protože každý z prcků získal jeden hlas. V losovačce měla nejvíce štěstí jedna z bengálek. Johnny byl navíc totálně uondaný, takže klimbal i během toho, kdy posuzovatelé kočičáky obcházeli a vybírali si mezi nimi svého favorita. Eroskovi dělali v Best in Show společnost britští kocouři a Erouš v sobotní Best in Show zvítězil.
    Nedělní posuzování bylo opět velice příjemné a pohodové. Tentokrát Best in Variety po rozhodování mezi Džonym a polskou kočičkou získala dospělá kočička. Erosek v rozstřelu do Best in Show stál proti barmskému kocourovi a dvěma britským kocourkům. Nakonec se rozhodovalo mezi Eroskem a britským kocourkem, který si nominaci odnesl. Johnny nastoupil do rozstřelu proti třem britským koťátkům a nominaci v neděli také získal. V odpolední Best in Show se v koťatech kategorie 3 rozhodovalo mezi Johnnym a bengálským a britským kotětem. Johnny na rozdíl od soboty už během výběru neusínal a v Best in Show v neděli mezi prcky zvítězil.
    Výstava byla opravdu výborně organizovaná, vše fungovalo jak mělo, všichni věděli kam a kdy mají přijít. Všichni byli velice ochotní a také zázemí bylo skvělé. I v Polsku jsme se potkali se známými tvářemi, takže o zábavu a příjemnou společnost bylo postaráno.
    1. 2022
      Z našeho kartouzského čertidla Goči je už velká kočičanda, která v pátek oslavila své první narozeniny. Goccia je maskovaná vodní víla, která miluje vodu a přitahuje ji v jakémkoliv množství. Je to také specialistka v přešlapování a důkladném vrnění a ačkoliv je to samozřejmě již velká kočičí holka, tak zcela bezpochyby jen a kvůli tomu, aby nám udělala radost, se tuze ráda nosí v náručí.
      Narozeniny Goccia
  1. a 19. 6. 2022
    MVK Chrudim 2022Červnovou výstavu v Chrudimi provázelo opravdu takřka pekelné počasí. Vyrazili jsme s poněkud větší sestavou čítající čtyři modřinky. Erouš, Pirča, Goča i Johnny ranní cestu, ještě v příjemném chládku, zvládli pohodově a po přejímce, kde jsme vytvořili trochu žábu na prameni, se rozvalili v pohodlí dvou Sturdi klecí. Teplota ve sportovní hale stoupala velice rychle a brzy přišly na řadu větráčky v klecích a vějíře nebo alespoň katalogy či jiné papíry v rukou vystavovatelů.
    Na výstavě se sešlo hojné zastoupení kartouzek a seznam posuzovaných plemen u určeného posuzovatele jak pro sobotní, tak také pro nedělní den na sobě nesl dlouhou řadu zkratek CHA, CHA, CHA ....
    Sobotní posouzení zahajoval Erouš. Na Bandiťáka padla čmejřící nálada, takže se rozhlížel se všude kolem. Nakonec, když mu pan posuzovatel psal posudek, přišel k němu a ducal do něj hlavičkou. Pirča měla ve své třídě jinou kočičku a po oba dva dny po dlouhém rozhodování obsadila Pirča druhé místo. Goča měla ve své třídě také další kočičku a svou třídu vyhrála. Stejně jako Goča se také Johnny panu posuzovateli moc líbil a na své teprve druhé výstavě se mrňous krásně předváděl. Protože ve třídě malých koťat byla na výstavě ještě kartouzská kočička, musel si pan posuzovatel vybrat, které koťátko vybere do nominace. V sobotu Johnny odešel s nominací do Best in Show, kde se ho ujal skvělý steward a krásně ho předvedl. Sobotní Best in Show vyhrál v mrňousech červený barmák.
    V neděli byl ještě větší pařák než v sobotu a na všech již bylo znát počínající uondání horkem. Pořadatelé chtěli vzhledem k počasí i k odjezdu jednoho z porotců skončit pokud možno co nejdříve, takže vše šlo jako po másle. Situace v neděli v podstatě kopírovala sobotní průběh. MVK Chrudim 2022Johnny se musel o nominaci do Best in Show oproti sobotě navíc utkat ještě i s bengálským kocourkem. Závěrečnou Best in Show opět s přehledem vyhrál červený barmouš, který se stal i druhým nejlepším kočičákem celé nedělní výstavy.
    Měli jsme radost, že kočičáci dali výstavu v takřka extrémním počasí v pohodě, i když už se v neděli odpoledne určitě hodně těšili domů a na zbytek kartouzské bandy. Výstava byla super a my plni zážitků a radosti z úspěchů našich přátel a kamarádů, se kterými se vždy vzájemně podporujeme.
    1. 2022
      Národní výstava Kolín 2022První červnovou neděli jsme zavítali na Národní výstavu koček v Kolíně. Na výstavu jsme jeli s Gočou a Johnnym, hlavně proto, aby si prcek očíhl celý výstavní mumraj. Vzhledem k tomu, že se jednalo o výstavu národní a ne mezinárodní, tak se výstavy nemohli účastnit kočičáci od třídy šampionů výše. Výstava byla pěkně zorganizovaná, ovšem i přes snahu o větrání bylo kvůli horkém dni a mnoha návštěvníkům chvílemi v sále poněkud horko a nedýchatelno.Národní výstava Kolín 2022
      Goccia se umístila druhá v pořadí za kočičkou ve stejné třídě a Johnny si odnesl nominaci do Best in Show, kde však oba modré soupeře (kartouzáka Johnnyho a modrého briťáka) převálcoval červený barmák.
      Po malé pauze na českých výstavách jsme se opět sešli s mnoha známými tvářemi a ve výborné společnosti jsme si tuto jednodenní výstavu i s kočičáky užili.
    1. 2022
      John Lacay Bleu, ITV květnu se naše modrá kartouzská partička rozrostla o nového člena. Od našich italských přátel jsme si přivezli malého modrého rošťáka Johna Lacay Bleu. Je nám velkou ctí, že jsme byli přáteli osloveni a mohli jsme tohoto malého kuliferdu uvítat v naší kočičí rodině.
      John Lacay Bleu, ITJohnny je velký pohodář, který se s celou kočičí partou okamžitě sžil a zapadl k nám, jakoby už s námi byl odjakživa. Je to tryskokočičák, který se všechno pekelně rychle učí a to včetně toho, co mu předvádí ostatní zasloužilí kočičí umělci a eskamotéři. Stejně jako Goccia je to velké vrnidlo a mazlík neustále vyhledávající naši společnost.
      Johnny prošel veškerými zdravotními testy bez ztráty kytičky. Jazyková bariéra u něj zjevně není vůbec žádná, protože nejvíce slyší na označení „mrňous“.
    1. 2022Bruce DCKNSN Blue Alchemist Birthday
      Tak a je to tady. Naše kartouzské kukadlo, Bruce DCKNSN alias Budkoš dnes slaví své první narozeniny. Budín je naprostý bourák, pohodový kluk s trochu vykuleným pohledem, který dokáže odzbrojit každého za jakékoliv situace. Díky Eroskově povaze je to zlatý a milý klučina, který je kámoš naprosto s každým a nikdy se neváhá zapojit do pořádného blbnutí s hračkou. Jsme moc rádi, že jsem se rozhodli nechat si to malé štístko, které to na začátku svého života vůbec nemělo lehké, doma.
  1. a 15. 5. 2022
    Když jsme se přibližně někdy v první třetině roku 2022 dívali do přehledu výstav, které se mají v letošním roce konat, byl pro nás termín uprostřed května naprosto jasný ... jedeme Prahu. Další výstavou, která se ve stejném termínu měla konat, byla výstava koček kdesi v Itálii, konkrétně v italském městečku Castellanza. Poklepali jsme si na čelo, že takovou štreku by jel jen blázen, zvláště když se ve stejném termínu koná výstava na pražském Hagiboru, což máme z domova cestu tak na necelou půl hodinku, počítáno samozřejmě při nekolonovém průjezdu Prahou.
    Castellanza cat show 2022 Ovšem plány jsou od toho, aby se měnily a protože jsme pro každou špatnost, tak když se nám z Itálie ozvali přátelé, jestli bychom nechtěli přijet na výstavu k nim, přivézt ukázat Gocciu do její pravlasti, zase se po delší době osobně vidět a vůbec pořešit ještě další důležité záležitosti, začal v nás hlodat masochistický červík (v tomto případě tedy spíše pořádný červoun). Od našich italských přátel jsme již dopředu věděli, že kartouzské zastoupení na výstavě nebude vůbec malé a také to, že třída juniorů bude poměrně dost obsazená již mezi kartouzskými puboši. Na výstavu se totiž chystalo opravdu mnoho chovatelů nejenom z Itálie, ale také ze zahraničí. Řekli jsme si, že šance na úspěch jsou sice minimální, no spíše v tomto „jezírku s piraňami“ by lépe sedlo označení imaginární, ale protože sranda musí být, bylo rozhodnuto. Na výstavy jezdíme především kvůli super pohodovým lidem, se kterými se tam potkáváme a jindy třeba není tolik možností se vidět a ano, samozřejmě, že každý chce okouknout co se komu urodilo, co kdo doma schovával, ale hlavně je to o tom popovídat si a užít si ty výstavní dny jak nejlépe to jen jde.
    Do Itálie jsme dorazili již s předstihem a v pátek si udělali malý výlet do Milána, kde jsme obdivovali historický skvost, kterým katedrála v Miláně dozajista je. V sobotu jsme se vydali do městečka Castellanza, kde se konala kočičí výstava a také venkovní food festival. Přejímka trvala poněkud déle, ale naštěstí jsme čekali venku pod vzrostlými stromy, kde na nás a ani na kočičáky nesvítilo žhnoucí sluníčko. Naše klec byla v části, kde byla i valná většina chovatelů kartouzských koček a v katalogu jsme napočítali celkem 14 kartouzek. Výstava se konala ve dvou halách a v obou bylo neskutečné vedro. Litovali jsme, že jsme holkám nevzali malý větráček do klece, ale předpokládali jsme (příště nesmíme již rozhodně nic předpokládat), že Italové ví, že je horké počasí a mají haly opatřené fungující klimatizací nebo alespoň kvalitním větráním.
    Castellanza cat show 2022Kartouzští kočičáci, kteří se zúčastnili výstavy byli opravdu krásní a Amonka s Gočou se rozhodně neztratily. Obě získaly krásné posudky a i když Goča byla v sobotu druhá v pořadí, byli jsme moc rádi, že první v pořadí byla kočička její chovatelky a naší kamarádky. Navíc v neděli tento prcek získal i vítězství v Best in Show.
    Amonka s Gočou byly po celou dobu úžasné, píšeme to sice pokaždé, ale holky jsou fakt šikulky a desetihodinovou cestu, pobyt na hotelu, dvoudenní výstavní sauno akci i vše ostatní zvládly bez hnutí kartouzskou brvou. Jsou to vážně holky do nepohody.
    Byli jsme moc rádi, že jsme se pro tuto cestu rozhodli. Setkali jsme se s přáteli a známými, popovídali si o kartouzkách a o chovu, vyměnili si nějaké ty zkušenosti nebo poznatky a užívali si pravé italské pohostinnosti a dobrosrdečnosti, která je opravdu úžasná a my se proto vždy do Itálie hrozně moc těšíme.
  1. a 24. 4. 2022
    Eros della FrancigenaTěsně před koncem šprýmařského aprílového měsíce jsme se rozhodli dokončit náš výstavní bermudský trojúhelník a zavítali na výstavu koček do slovenské Žiliny. Ubytovali jsme se opět v dojezdové vzdálenosti od místa konání, tentokrát na krásném místě Rajeckých Teplic. Nutno říci, že brzká sobotní přejímka kočičích modelů nám způsobila těžší zažívání, protože jsme do sebe snídani takřka hodili a navíc jsme museli zmermomocnit zaměstnance hotelu k dřívejšímu vydání ranní krmě.
    Výstava se konala ve sportovní hale, takže místa kolem bylo opravdu na rozdávání. Několikrát jsme se otočili, abychom nanosili všechna naše zavazadla a vybavení, protože prostě neumíme cestovat nalehko. Vždy si oddychneme, když je vše rozložené, kočičáci ubytovaní, zaopatření a my se schváceně svalíme do skládacích křesílek. Posuzování začalo kolem poledne a to, jak se posuzování hýbe a kdy kdo přijde na řadu, bylo možné sledovat také online. Tentokrát místo Erouše měla druhou kočičku ve své třídě Móňa. Sobotní posuzování zvládla na výbornou a po rozestřelu s několika britkami si odnesla také nominaci do Best in Show. Goccia Lacay BleuStejně si v konkurenci britek vedla Goccia, která se po zážitku z Bregenzu, kdy se lekla rozmáchlého pohybu posuzovatele a seskočila ze stolu, necítila na úzkém posuzovatelském stole zrovna nejlépe. Během dne si Erouš užíval vegetování ve výstavní Sturdi a snažil se přes průhlednou slídu komunikovat s okolím, což nás jak mile překvapilo, tak také pobavilo. V jednu chvíli se u našich sousedů s ragdoly zastavil televizní štáb a natáčel si po stole pochodujícího ragdoláka. Jaké bylo naše překvapení, když se poté přesunuli před naší klec a natáčeli čumákujícího Erouše hypnotizujícího to velké černé oko, které na něj mířilo. Druhý den nám naši výstavní sousedé ukázali reportáž, ve které se kromě jiných kočiček z výstavy ve svém asi dvouvteřinovém mňauku mihl i náš modrý hypnotizér.
    Amonet Blue AlchemistNeděle probíhala v tradičním línějším tempu. Amonka byla nabitá energií, takže již ráno na hotelu jsme jí museli pořádně prohánět s její oblíbenou hračkou. K modrému torpédu se postupně přidalo i velké těžké modré torpédo, které je ovšem také extrémně hravé, zvláště na ustlaných postelích a pozadu nezůstal ani „malý“ torpédoborec. Amončina přebujelost se projevila poté i v kleci, kde se jí zpočátku vůbec nelíbilo a přistřihnutí křidélek nesla opravdu s nelibostí. Naštěstí pochování na ruce, počumování po okolí a potom hra s bažantím brkem v kleci z ní většinu energie vysála a Móňa to po chvíli zabalila a překvapivě usnula. V neděli si Amonka prohodila pořadí s kočičkou, která s ní byla ve stejné třídě a Gočule v rozstřelu do Best in Show porazila pár britských juniorů. S britkami se stejně jako v sobotu potkala i ve vlastní Best in Show, kterou jedna z britek s přehledem vyhrála.
    Slovenská výstava byla plná zajímavých zážitků, setkání se starými známými a také seznámení s novými. Počasí vyšlo až na nedělní deštík suprově a také údajně vyhlášená místní zmrzlina byla opravdu vynikající a my se s ní po dobu výstavy hojně dopovali.
  1. a 17. 4. 2022
    Po maďarské Budapešti jsme se o týden později rozjeli opačným směrem. Pěkná, takřka sedmihodinová, cesta nás zavedla na samý západ Rakouska, na dohled Bodamského jezera, hor a švýcarské státní hranice. Okolí Bregenzu je krásné a dalo by se říci až malebné. Ubytování jsme našli v asi nejlepším hotelu za poslední dobu, patnáct minut od místa, kde se konala výstava koček s krycím názvem Easter Parade. Kočičáci na velkoryse prostorném pokoji uvítali především okno se širokým parapetem a dveřmi vedoucími na terasu (kam měli samozřejmě přísný zákaz vstupu či průniku). Celý Bregenz a jeho okolí vynikalo až neuvěřitelnou čistotou a přesným uspořádáním naprosto všeho.
    Amonet Blue AlchemistByli jsme na výstavu zvědaví a také na účast chovatelů kartouzských koček. Věděli jsme totiž, že náš švýcarský známý se do Bregenzu rovněž chystá. Navíc blízkost Švýcarska a Itálie nám dávala tušit, že to nebude jediný kartouzský účastník této výstavy. Už při příjezdu na parkoviště nás překvapila naprostá převaha aut se švýcarskými značkami. Těch německých tam bylo méně a rakouských ještě míň. Přejímka proběhla v duchu této pořádající organizace a my jsme šli hledat naše místo ve velkém, celkem příjemném sále. Naše předtucha o kartouzské účasti se po náhledu do katalogu ukázala jako oprávněná. Celkem osm kartouzek a známé stanice se svými kartouzskými poklady doplnila opravdu hojná účast plemen kategorie 3 - britky, barmy, singapury, mauky.
    Organizace byla, no řekněme, klasická rakouská. Ačkoliv jsme ještě v týdnu před výstavou hlásili, že Móňa a Erouš přestoupili do vyšší třídy, v katalogu žádná změna nebyla. Tak pravda, času na korekci v katalogu určitě nebylo mnoho. Ovšem když i po ranním znovuohlášení změny výstavnímu výboru před zahájením výstavy byl posléze porotce překvapen, že je něco jinak, než je uvedeno v jeho původních propozicích, už jsme jen zkonstatovali, že jsme změnu již dvakrát hlásili. Posuzování relativně rychle ubíhalo a Erouš se opět klasicky potkal ve své třídě se svým starým známým našeho švýcarského známého. Větším překvapením než konečný výsledek pro nás bylo, že Erouš začal na posuzovatelském stole čmejřit a nakonec to vypadalo, že se mu snad ani nechce zpátky do přepravky. Amonka na stole předvedla svojí ukázkovou surikatu a více než porotkyně ji zajímalo okolí a speciálně to, co se dělo za našimi zády, takže pokusy o upoutání pozornosti ze strany porotkyně srdnatě ignorovala. Za kartouzské kočičandy šla do nominace nakonec kočička ze známé švýcarské chovatelské stanice, která v sobotu získala ocenění Best in Variety a v neděli se stala vítězkou Best in Show. V juniorech se do nominace probojovaly a následně se v Best in Show sešly egyptská mau, singapura a barma.
    Amonet Blue Alchemist relaxedUž asi druhou výstavu pozorujeme, že Móňa si víkendové výstavy rozdělila na dvě části. Tu sobotní je ještě ochotná akceptovat, blbne, docela ráda se nechá i okukovat a sama se zájmem zkoumá okolí. Ovšem v neděli na ní padne lenóra a nejraději by snad ani nevylezla z postele, natož aby se musela někam přesouvat a nebo strávit celý den v kočičím „akvárku“. Což nám samozřejmě nezapomene záživně několikrát odvyprávět a běda, když přistoupíme na její hru a začneme s ní na toto téma diskutovat. Nedělní posuzování a výsledky dopadly v podstatě obdobně jako v sobotu. Velkým zpestřením bylo, když kočička, která skončila ve své třídě jako druhá v pořadí nastoupila druhý den do vyšší třídy. Nastalo asi desetiminutové zdržení, než se všechno ujasnilo, vyjasnilo, vysvětlilo a pak jsem si to vše dali asi ještě jednou dokola než se všichni finálně domluvili, pochopili a napravili tuto malou lapálii. Výstava byla hodně poklidná, návštěvnost však nikterak oslňující. S tím ale asi pořadatelé počítali, protože kočičí startovné zde bylo o něco vyšší než se tak běžně obvykle pohybuje. Erouše už ani nenapadlo dělat želvičku a spolu s holkama se rozvaloval ve výstavní kleci.
    Po celý prodloužený víkend bylo krásné počasí a nás opravdu hodně mrzelo, že jsme neměli možnost se trochu potoulat po okolí a pohledů na vrcholky skalních masivů a krásné přírody jsme si užívali jen na dálku.
    1. 2022
      Dnes slaví krásné kočičí jubileum naše béžové třeštidlo Elinka. Spolu s modrou partou jsme moc šťastni, že tu ta naše již dvanáctiletá béžovice stále je a pomáhá občas pročísnout klidné modré kartouzské vody.
  1. a 10. 4. 2022
    Další dubnovou zastávkou na našem jarním výstavním turné byla Budapešť. S cestou na tuto výstavu jsme hodně váhali, přeci jenom Maďarsko je tak trochu více než méně barmičkovská velmoc, ale nakonec jsme se rozhodli cestu podniknout. Velkou motivací bylo i to, že jsme se na výstavě měli osobně setkat s další maďarskou chovatelkou kartouzek, kamarádkou naší milé Susan. Cesta proběhla tradičně v naprostém klidu a pohodě. Na hotelu nás přivítalo neskutečné vedro v pokoji, což nás, kteří se studenému odchovu vyhýbáme jak čert kříži a teplotu v místnosti ženeme vždy spíše nahoru, opravdu překvapilo. Dokonce jsme se, již lehce opoceni, šli zeptat na recepci, jak se ta čerchmantská skříňka na zdi ovládá, protože přes veškeré naše hackerské pokusy se z topení řinul jen teplý nebo ještě teplejší vzduch. Rada byla jednoduchá ... otevřít okno. Naštěstí okna byla zajištěna proti úniku zvířecích expertů, takže jsme se podle rady k nezaplacení zařídili. Jinak byl hotel skvělý, včetně krásného výhledu na Dunaj z hotelové restaurace.
    Eros della FrancigenaSamotná výstava se konala v jakémsi obchodním centru, které se v den konání prvního dne kočičí výstavy otevíralo, takže návštěvnost byla opravdu hojná. Posuzování se odehrávalo trochu dál od vlastního prostoru pro vystavovatele a na posuzovatelském stolku byla umístěna i kočičí škrabadla se sloupky ve tvaru obráceného U, aby se kočičáci mohli předvést i v případném pohybu, protahu, šplhu apod. Je to rozhodě návštěvnicky zajímavé, když se po silném sloupku nahoru dere nějaký ten šelmičkový kočičák, ale pro nás je to spíše hodně riskantní z hlediska hygieny, takže jsme naše kočičáky drželi výhradně na vydezinfikovaném stolku a jejich šplhací snahy zde nijak nepodporovali.
    Kočičáci získali v sobotu krásné posudky a Amonetka s Eroskem získáním posledního certifikátu ve třídě mezinárodních šampionů dosáhli na titul Mezinárodní grandšampion. V neděli již tedy nastoupili ve třídě mezinárodních grandšampionů. Amonka si navíc odnesla také ocenění Best in Variety a po úspěšném rozestřelu s britkou a barmou získala také nominaci do Best in Show. Goccia se v rozestřelu utkala s luxusním rumunským britským juniorem a i ona získala nominaci do Best in Show. Vlastní Best in Show poté po oba dva dny v juniorech vyhrála barmička.
    Amonet Blue AlchemistDruhý den se pole „soupeřů“ kromě barem a britek rozrostlo ještě o bengálky. Erouš pokořil statného bengálce a získal nominaci do Best in Show. Stejně tak Amonka porazila dvě bengálky, každou v jiné barevné varietě a i ona si v sobotu kromě Best in Variety odnesla nominaci do Best in Show. Gočule si nominaci do Best in Show prohodila s rumunským briťákem, ale ani on na výsledném vítězství barmy v Best in Show nic nezměnil.
    Musíme říci, že místo konání pro nás bylo poněkud nezvyklé a bohužel díky umístění výstavy v přízemí obchodního centra, kde se zároveň i nakládalo a vykládalo zboží, byl v prostorách výstavy poněkud nepříjemný chládek. Návštěvníků bylo opravdu velké množství. Hodně se jich o kartouzské kočky zajímalo, našli se však i takoví, kteří i přes to, že jsme měli polovinu jedné ze dvou rozložených dvojklecí zataženou, si zřejmě chtěli přijít na své a neustále se nám přetahovali se suchým zipem, který drží na místě látku, kterou je možné přední část výstavní Sturdi klece zakrýt. Na výstavě jsme se seznámili s dalšími zahraničními chovateli a potkali i některé „staré“ známé. A také jsme strávili příjemný čas povídáním o kartouzských kočkách s našimi novými maďarskými přáteli.
  1. a 3. 4. 2022
    Ačkoliv jsme se dušovali, že na výstavu v Rakousku vyrazíme teprve až poté, co nás skleróza připraví o vzpomínky na tu minulou, ne zrovna pořadatelsky zdařilou, vyrazili jsme o prvním dubnovém víkendu do Vídně. Amonet Blue AlchemistUbytovali jsme se v hotelu, který se nacházel co by kamenem dohodil od Marxhalle, kde se měla výstava domácích mazlíčků konat. Bylo nám jasné, že to nebude pouze o kočkách a po minulých zkušenostech jsme byli připraveni opravdu na všechno. Večer před výstavou jsme šli na malou zdravotní procházku, ulovit něco k snědku a také obhlídnout okolí haly. V sobotu po snídani jsme v plné polní vyrazili po svých přímo na výstavu. Veterinární přejímka proběhla rychle a nikde se netvořily žádné fronty. Už při vstupu do haly jsme přelétli terén a zhodnotili, že o kvalitní pochutiny bude rozhodně postarána a také o zábavu k vyplnění dlouhého výstavního dne. Musíme pochválit organizátory, protože do části, kde byly vystavovány kočičáci nebyl dovolen vstup psům, kteří se se svými páníčky pohybovali po celém zbytku haly a na vše bylo bedlivě dohlíženo.
    Na výstavě ve Vídni se ukázalo šest kartouzských koček, z toho dvě dorazily z Itálie. Sobotní posouzení začalo podle ohlášení a kartouzáci šli na řadu až v jeho druhé polovině. Pro Best in Variety si paní posuzovatelka vybrala kocourka italské vystavovatelky. Dlouhé rozhodování bylo mezi Móňou a kočičkou opět italské vystavovatelky. Oběma už nám ruce trochu vypovídaly službu, protože výběr kočičí dámy pro Best in Variety trval opravdu hodně dlouho. Nakonec se posuzovatelka rozhodla pro druhou kočičku, ke které se připojil již dříve vybraný kocourek a Goccia. Best in Variety stejně jako nominace do Best in Show připadla italskému kocourkovi. Goccia byla v rozstřelu do nominace s juniory britek a bengálské kočky, která nominaci posléze získala.
    Alchemists relax timeV neděli jsme byli u litevské paní posuzovatelky. Všichni kočičáci se jí moc líbili, situace se téměř opakovala i s dlouhým rozhodováním mezi Amonkou a italskou kočičkou při výběru kočičandy do Best in Variety. Best in Variety vyhrál opět kocourek italské vystavovatelky. Nominace do Best in Show tentokrát získal jak kocourek a kočička italské vystavovatelky, tak také v rozstřelu naše Goccia. V odpolední Best in Show se Goccia potkala s juniorem britské kočky a barmy a nakonec v BIS zvítězila.
    Eros, Móňa i Goccia získali krásné posudky a posuzovatelkám se všichni kočičáci velice líbili. Erouš byl také úžasný. V sobotu ho sice na vysokém stropě haly trochu dráždily velké otáčející se větráky, ale psí štěkot a ňafání, které se ozývaly ze zbytku haly snášel naprosto v klídku stejně jako ne včelí, ale sršní bzukot v tomto výstavně halovém maxi-úlu. Kočičáci většinu času tvořili kartouzskou haldu a spali pospolitě u sebe, na sobě nebo nacpaní do závěsného pelíšku. Cesta zpátky byla po dvou dlouhých dnech úmorná i pro nás a kočičáci chvilku spali, chvilku se domlouvali a zjišťovali, kdy už budeme doma a pak zase chrupčili a zpracovávali všechny předchozí zážitky.
    1. 2022
      Právě dnes slaví Arduinští modří agenti své jedenapůlročtiny.
      Jsme moc rádi, že můžeme sledovat na fotografiích a videiích jak rostou a užívají si skvělého života se svými dvounožci.
      Ještě lepší je však vidět modřinkové agenty naživo a strávit nějaký ten čas s nimi a jejich lidskými parťáky.
  1. a 27. 3. 2022
    Amonet Blue AlchemistDalší krásně slunečný víkend jsme strávili s naším kočičím triem v nádherném prostředí zámku Nový Světlov v Bojkovicích. Na tuto výstavu jsme jeli úplně poprvé. Hlavním impulzem pro cestu na tuto výstavu bylo, že se zde každoročně předávají ocenění pro Národní vítěze a my jsme chtěli tento výjimečný okamžik sdílet s našimi přáteli, kteří toto ocenění za loňský rok získali.
    Počasí bylo po oba dva dny krásné, ale v prostorách zámku byl poměrně chládek. Kočičáci byli po oba dva dny naprosto pohodoví a my měli opravdu velkou radost, že Erouš se snad již konečně začal cítil na výstavách lépe a nevytvářel želvičkové kopce ve své Sturdi ubikaci. Je nám jasné, že po nepříjemných zážitcích z dřívějších výstav je to u něj běh na dlouhou trať. Pro nás je samozřejmě nejdůležitější, aby se Bandiťák cítil v pohodě a my rozhodně nic nelámeme přes koleno. Goccia Lacay BleuCestování, stejně jako změna prostředí související s pobytem po hotelech Eroušovi rozhodně žádné problémy nedělají (stejně jako ostatním našim kočičákům), jen ve chvíli, kdy se naplno rozezvučí výstavní úl plný hluku, křiku, výskání a amplionového chrchlání, není zcela ve své kůži. A to s naprostým klidem a bez mrknutí oka zvládá výživné metalové dunění nebo pazvuky od stavební techniky.
    Po oba dva dny získali kočičáci krásné posudky a certifikáty. Móňa většinou pobaví tím, že jakmile se ocitne na posuzovatelském stole, tak začne mít pocit, že má super rozhled a místo pro pozorování okolí a hlavička se jí otáčí jako sovičce na všechny strany. Goccia byla po oba dva dny nominována do Best in Show a v sobotu se stala její vítězkou.
    Atmosféra byla skvělá a přátelská. Na výstavu dorazila i početná skupina kurilských bobíků, takže o skvělou společnost a zábavu bylo postaráno. Byli jsme moc rádi, že jsme mohli strávit s našimi přáteli skvělý čas, oslavit s nimi jejich úspěchy a také jedno krásné životní jubileum.
    1. 2022
      Uvítali jsme příležitost zúčastnit se kurzu Ursa Minor, který byl zaměřen na znalosti týkající se anatomie koček, jejich chovu, péče o jejich welfare a zdraví, výživy a mnoha dalších důležitých věcí. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací, nahlédli pod pokličku barev kočičích kožíšků (což jsme velice ocenili, i když v našem modřinkově kožíškovém světě si naštěstí vystačíme pouze s jednou jedinou barvou). A protože víme, že vždy je čemu se učit, dozvídat se nové věci a rozšiřovat si obzory, tak jsme moc rádi, že jsme tento perfektně organizovaný a připravený kurz úspěšně absolvovali.
  1. a 20. 3 2022
    Slunečný březnový víkend jsme s kočičáky strávili na mezinárodní výstavě koček v Českých Budějovicích. Do Budějovic jsme dorazili již v pátek a to na nás v krásném odpoledně/večerním čase. Vzhledem k tomu, že jsme občas opravdu „klikaři“, tak jsme asi po půl hodině na pokoji zjistili, že přes veškerou snahu naší a následně i personálu topení na pokoji nehřeje, naopak tam pěkně fučá svěží chladivý vzduch. No a protože ani my ani naši kočičáci nejsme zvyklí na studený odchov, a neměli jsme v úmyslu zrovna v Budějkách začít naší otužovací výzvu, uvítali jsme nabídku na výměnu pokoje. Kočičáci se tvářili trochu otráveně, protože jsme se už hezky zařídili na našem původním pokoji, ale nakonec se akce kulový blesk uskutečnila poměrně rychle a rodinná rychlá spojka vše vyřídila opravdu bleskurychle.
    V sobotu jsme na místo konání výstavy dorazili chvíli po otevření veterinární přejímky. Všichni byli hrozně moc příjemní a kočičáci si nechali poslechnout srdíčka od paní veterinářky i její malé šikovné pomocnice. Rozložili jsme naše dvě Sturdi klece (aby Erouš měl dost místa) a v klidném tempu se na našem místečku zařídili.
    Francesco Cinque - judges Goccia Lacay Bleu Na výstavě se sešlo 9 kartouzských koček. Ze Švýcarska dorazil i náš kamarád se svými třemi modrými kousky, se kterými nás pak v soutěži pěkně vyklepl. Posuzování v sobotu začalo o trochu později, nicméně italský posuzovatel vzal všechno pořádně do ruky a posuzování u jeho stolu pěkně odsejpalo. Erouš se potkal ve stejné třídě s kocourem našeho kamaráda, který se posuzovateli líbil více. Amonka byla moc šikovná a panu posuzovateli se hodně líbila. Pozval ji do rozstřelu do nominace do Best in Show, kde nakonec z pěti kočiček zůstala Móňa, modrá britka a selkirkuše. Nominaci ve výsledku získala modrá britka, stejně jako ve třídě, kde soutěžila Gogína tj. mezi kočičími juniory. Best in Variety šla ke kartouzskému kočičákovi, který dorazil ze Švýcarska a který získal také sobotní nominaci do Best in Show dospělých kocourů.
    Nedělní posuzování ubíhalo hned od začátku v bleskovém tempu a my měli pocit, že se stále něco děje a čas frčí závodním tempem. V neděli se situace trochu prohodila. Všichni kluci byli ve svých třídách sami, takže se žádný souboj nekonal, naopak švýcarská kočičanda po sobotě postoupila do třídy k Móně a tam po delším rozhodování skončila jako první. Gogína získala nominaci do Best in Show a Best in Variety šla opět k panu kočičákovi našeho švýcarského kamaráda. V Best in Show měla Goccia skvělou stewardku, takže se chovala na posuzovatelském stole uvolněně a byla moc roztomilá.
    Výstava byla výborně organizovaná a dorazilo i velké množství návštěvníků. Setkali jsme se s báječnými lidmi, kteří se přišli na naše kočičáky podívat (všichni tři modřinkoví umělci se nakonec museli narvat do jedné Sturdi klece a to ještě nejlépe do jedné její půlky a spokojeně tam lenošili). No a hlavně jsme celý víkend strávili ve společnosti přátel, díky kterým na výstavy jezdíme tak rádi a díky nimž je atmosféra vždy jednoduše bezvadná.
  1. a 6. 2 2022
    Letošní výstavní sezónu jsme zahájili ve slovenském Viničném. Eric Reijers - judges Amonet Blue AlchemistOčekávali jsme, že stejně jako minulý podzim, bude výstava spíše komorního rázu. Vzhledem k tomu, že výstav je skutečně pomálu (některé se ruší a jiné si pořadatelé ani netroufnou za současné složité situace uspořádat), sešli se kočičáci ve Viničném opravdu v hojném počtu. Mnoho z nich dorazilo i ze vzdálenějšího zahraničí. I přes početnou účast kočičáků a jejich doprovodů byla atmosféra přátelská a pohodová a také s místem a volným prostorem kolem nás jsme byli nadmíru spokojeni.
    Na výstavu jsme vzali naši omladinovou holčičí dvojku, Móňu a Gogínu. Pro Gocciu to byla její první výstava, cesta (i když rozhodně ne tak dlouhá, jako když jsme si ji vezli z Itálie domů) a pobyt v hotelovém pokoji. Móňa se ukázala jako vzorná lektorka a Gočule vše zvládla v klidu a pohodě. Sice se to neobešlo bez chvilkového remcání v přepravce během jízdy, ale Gogule je upovídaná podobně jako Móňa, takže to vlastně nebylo nic neočekávaného.
    V sobotu byly holky na posouzení u pana Erica Reijerse a obě získaly krásné hodnocení. Móňa byla v sobotu trochu vykulená, přeci jenom naposledy byla na světové výstavě loni v říjnu. Goccia si teprve pomalu zvykala na všechen ten velký hlučný výstavní svět kolem. Při této své výstavní premiéře Goccia získala ocenění Best in Variety. V nominaci do Best in Show se pan Reijers rozhodoval mezi Gocciou a kotětem ocicata. Nakonec nominaci získala Goccia. V BIS nakonec zvítězila barma.
    V neděli obě kočičandy posuzoval pan Jaroslav Pánek. Móňa byla již naprosto v pohodě a chovala se téměř suverénně. Musela však vše zvědavě sledovat a pozorovat. Kukadla měla jako dva velké talíře, ještě že nic nekomentovala, jako to často dělá doma. Goccia i v neděli získala ocenění BIV a v nominaci do Best in Show porazila hnědou barmu. V BIS však opět zvítězila stejně jako v sobotu barma chorvatských chovatelů. Amonka po oba dva dny získala ocenění CACIB a získáním nedělního ocenění dosáhla na titul mezinárodní šampion.
    Cesta zpátky probíhala v klidném duchu, nutno říci, že jsme všichni byli už docela uondaní a těšili jsme se domů na zbytek kočičího gangu. Goccia byla po celý výstavní víkend uvolněná, nejraději by se stále mazlila a místo ve výstavní kleci se nám tulila pod krkem a přešlapovala po nás. Obě holky byly opravdu moc šikovné a hodné.
    1. 2022
      Po delším čase jsme opět obohatili Alchymistovo mudrosloví a přidali do něj další článek. Tentokrát se v něm pod názvem „Strašák, bubák, démon časných kastrací aneb proč to ti chovatelé těm malým tvorečkům dělají“ věnujeme právě časným kastracím.

Deník alchymisty 2021 ...