Hvězdná brána

Hvězdná brána je cesta, kterou odcházejí naše milované kočičky tam, kam za nimi zatím nemůžeme.

Arčík byl první kočkou v naší domácnosti a také naší první kočkou s průkazem původu. Arčík měl předurčenou budoucnost domácího mazlíka a na základě dohody s chovateli jsme ho nechali před dosažením věku jednoho roku vykastrovat.

Arča byl mohutný, klidný kocour se srdcem dobráka. Byl to mazel, který ovšem své bříško a místo pod našpulenou bradičkou nerozdával jen tak na potkání. O to krásnější vždy bylo, když se na nás rozvalilo něco přes šest kilo modrých chlupů, začalo vrnět, šlapat a užívat si hlazení. Co ovšem Arča rozhodně nikdy nebyl, nebyl to sportovec. On totiž věděl o dost dříve než my, že si své nemocné srdíčko musí šetřit. Hrál si pouze výjimečně, svým nezaměnitelně specifickým způsobem a jen když měl svou hravou chvilku. Ani ta ovšem netrvala příliš dlouho. Skončila téměř vždy tak, že jsme byli ve výsledku utahaní my, protože jsme křepčili kolem číhajícího kocoura, který se rozhodl, že jeho číhání přejde v nezaujaté pozorování zarudlých a funících dvounohých šašků.

Arčulka byl velký bojovník a kocour s milujícím, ale bohužel hodně nemocným srdíčkem. Nikdy si na nic nestěžoval, držel se hesla Carpe Diem a také se podle něho choval. Byl to Pan Kocour, prostě náš Arčulka.