Oficiální standard FIFe (v angličtině):
http://www1.fifeweb.org/dnld/std/CHA.pdf

Kartouzská kočka je na první pohled rozeznatelná od britské modré kočky a ruské modré kočky. Křížení kartouzské kočky s těmito dvěma plemeny je nežádoucí. Kartouzská kočka je středně velká až velká kočka.

Hlava:
Široká v základně s dobře vyvinutou lebkou, která není vyklenutá a s úzkým, plochým prostorem mezi ušima. Čelisti dávají hlavě tvar obráceného lichoběžníku, širokého v základně a úzkého na vrcholu. Nos je široký a rovný. Špička čenichu může vyčnívat před čelisti.

Uši:
Střední velikosti posazené vysoko na hlavě a lehce vystupující do strany. Propůjčují kočce ostražitý výraz.

Oči:
Velké a otevřené, ne příliš kulaté, vnější koutek směřuje lehce vzhůru. Živé barvy, od tmavě žluté po tmavě měděnou. Nejsou povoleny náznaky zelené barvy ani ředěné či vybledlé odstíny. Barva by měla být jasná, přednost se dává co nejintenzivnějšímu zabarvení.

Tělo:
Pevné, statné, svalnaté. Široký, dobře vyvinutý hrudník. Kartouzské kočky, především kocouři musí působit v poměru ke své velikosti pevným dojmem.

Končetiny:
V porovnání k tělu jsou střední délky, se silnými svaly, nepříliš vysoké. Tlapky jsou velké.

Ocas:
V porovnání k tělu je střední délky. Může se zužovat, ale špička ocasu musí být zakulacená. Barva je stejná jako barva těla.

Srst:
Lesklá, hustá. S mírně vlnitou podsadou. Dvojitá srst se vzhledem odstávajících chlupů. Povoleny jsou všechny odstíny modré, od světle modrošedé po tmavě modrošedou. Světlé odstíny modré jsou preferovány. Stěžejní je jednotný tón.
Barva čenichu, polštářků na tlapkách je modrošedá.

Poznámky:
U dospělých kocourů dobře vyvinuté čelisti, u koček mnohem méně výrazné. Důležitý je rozdíl ve vzhledu mezi kocourem a kočkou. Kočka je výrazně menší, má užší hrudník a nemá tak výrazné tváře jako kocour. Přesto i kočka by měla být mohutná a dobře osvalená.