Výstavy jsou pro nás něco jako kočičí společenská událost. Jezdíme na ně docela rádi, vybíráme si různá místa v rámci České republiky i v zahraničí, snažíme si je užít a především zpříjemnit našim kočičákům pobyt na nich.

Pro nás je to hlavně o setkání s ostatními chovateli, přáteli a známými. Výstavy jsou také v podstatě jediné místo, kde můžete vidět zástupce vašeho plemene z jiných tuzemských nebo zahraničních chovatelských stanic. A v neposlední řadě uslyšíte z úst posuzovatelů jejich názor na vaše svěřence a získáte také písemné ohodnocení tzv. posuzovatelský list.

V současné době již není povinnost navštívit výstavy za účelem získání chovnosti kočky. Mnozí chovatelé svou nepřítomnost na výstavách obhajují tím, že jejich kočka nemá prostředí výstav ráda a stresuje jí to. To je samozřejmě možné, sami jsme měli špatnou zkušenost na jedné z výstav. Bohužel se však takovéto tvrzení v současné době používá často jako univerzální výmluva. Navíc mnoho chovatelů je toho názoru, že pokud výstavy nejsou povinné, tak proč na ně tedy vlastně vůbec jezdit.

Návštěvy výstav nejsou povětšinou žádnou formou masochismu. Ti z nás, kteří na výstavy jezdí, chtějí předvést své odchovy nebo importy, seznámit se s ostatními chovateli, zvýšit povědomí o daném plemeni u veřejnosti. Mnohdy zde probíhají první kontakty s potenciálními zájemci o budoucí koťátka a samozřejmě chcete získat pěkný posudek vaší kočičky, certifikát nebo ocenění ve vyšších soutěžích např. v Best in Show.

To jsme psali o tom, co obvykle chtějí chovatelé. Ale co naši kočičáci. Občas člověk z úst procházejících návštěvníků slyší slova jako „chudinky“, „určitě je to tu nebaví“, „musí tu být zavření celý den“ apod. Samozřejmě se může stát, že jeden den je kočka naprosto v pohodě, předvádí se, spolupracuje s posuzovatelem a druhý den je to otrávená chlupatina, která se rozhodne výstavu zaspat nebo ostentativně kouká do rohu klece, aby vám dala najevo, že takhle si trávení svého volného víkendového času rozhodně nepředstavovala. Potom je ovšem tedy úkolem majitele, aby se snažil pobyt kočičce co nejvíce a v rámci možností zpříjemnit. Přeci jenom jsou kočky živé bytosti a ne roboti, kteří budou na povel plnit naše přání a předvádět se na lusknutí prstů. Mají své libůstky a pokud chovatel svého svěřence zná, ví, co na něj platí, kdy je dobré ho nějak zabavit a kdy naopak ho nechat v klidu a počkat až otrávenost poleví. V případě, že je kočka dokonce agresivní, by měl mít chovatel natolik sebereflexe, že nepůjde na krev (a to někdy doslova) a kočku prostě z posuzování stáhne. Je to rozhodně lepší než stresovat kočičáka, sebe a ve výsledku dostat od posuzovatele regulérní „dékvéčko“ alias diskvalifikaci, protože kočka nebyla schopna posouzení.

Pro posuzování je vždy zásadní a prvořadý standard daného plemene (v našem případě se jedná o standard FIFe). Posuzovatelé se musí standardem řídit, ale samozřejmě i oni jsou lidé s různými zkušenostmi, osobním vkusem a přístupem. Proto někdy někomu může verdikt posuzovatele připadat nespravedlivý či nesprávný. Vždy je to však další zkušenost, vyslechnutí si jiného názoru, se kterým můžete souhlasit nebo nemusíte. Nicméně ten, kdo má na výstavách poslední a rozhodující slovo je posuzovatel. My se například často snažíme posuzovatelů ptát na jejich názor na naše plemeno a jak oni si vysvětlují některá znění plemenného standardu. Záleží však vždy na vás, co si z rozhovoru a setkání následně vezmete. Není nutné si z nějakého toho neúspěchu trhat vlasy a žíly a naopak i ke krásnému výsledku je potřeba přistupovat s pokorou. Protože nic není samozřejmostí a příště může být vše třeba úplně jinak. Pokaždé si na výstavách vzpomeneme a občas i zaglosujeme půvabnou část dialogu ze staršího českého filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Sice se tato část filmu týkala „výstavního úspěchu“ boxeřího šampiona Gregora, ale použití i pro naše účely se více než nabízí.

„Kolikátej bys řek, že byl Gregor?
První … první.
Jo, tak to bys neuhod. Čtvrtý!
Čtvrtý?
Jo! V Paříži první a v Holešovicích čtvrtý. No věřil bys tomu?“

Výstavy nejsou nijak složité. Během jedné maximálně dvou se dokonale zorientujete a už se na nich budete cítit jako ryba ve vodě. Pokud je to možné, je určitě nejlepší, když vás na vaši první výstavní premiéru doprovodí také chovatel, od kterého koťátko máte, případně vás vybaví podrobnými informacemi, jak to na takové výstavě chodí a jak si tam počínat.

Jako členové FIFe se účastníme výstav zastřešených právě touto organizací. Pro účast na výstavách je nutné být členem některé ze specializovaných základních organizací chovatelů koček, jejichž seznam lze nalézt na stránkách Sdružení chovatelů koček v České republice.

Přehled výstav konaných v České republice získáte nejlépe rovněž na stránkách Sdružení chovatelů koček v České republice. Naleznete zde přehled termínů plánovaných výstav pro aktuální rok i přehled výstav z let předchozích (například přehled výstav konaných v roce 2020 - https://www.schk.cz/vystavy-2020.html). Kromě data konání, místa a pořádající organizace zde naleznete také tzv. propozice, ze kterých se dozvíte vše potřebné, pro vaši účast na výstavě (do kdy je možné se registrovat, jaká je výše výstavního poplatku neboli klecného, kdo jsou pozvaní posuzovatelé, jaké jsou výstavní a veterinární podmínky, plánovaný program výstavy atd.).

Přehled zahraničních výstav naleznete na stránkách FIFe v části FIFe Show Calendar.

Pokud si vyberete některou z výstav je nutné vašeho svěřence na výstavu přihlásit. K tomuto slouží přihlášky. Některé organizace umožňují vyplnit přihlášky on-line, některým je nutné zaslat vyplněnou přihlášku emailem. Přihláška by měla být vždy doplněna potvrzením členství ve vaší domovské organizaci.

Náležitosti, které potřebujete pro vyplnění přihlášky naleznete v průkazu původu vaší kočky, zbytek tvoří informace o vás jako majiteli. Výstavní třídu vyplníte podle toho, kam vaše kočička aktuálně patří. Může to být kotě 4-7 měsíců, kočičí junior 7-10 měsíců, otevřená třída, která je vstupem do světa výstavních certifikátů a získaných titulů a následně další navazující třídy. Účast ve třídách se odvíjí od postupného zdolávání jednotlivých tříd a jejich náležitostí. Vždy musíte začít ve třídě otevřené, abyste mohli postupovat dále a získávat pro vaše svěřence nějaké ty tituly. Nemusíte začít ve třídě koťat, musíte však po dosažení věku 10 měsíců kočičky začít výstavní kariéru vždy v otevřené třídě. Ta je pro dospělé kočky od 10 měsíců věku takovou startovací třídou.

Výstavy jsou místem, kde se setkává velké množství kočiček od různých chovatelů a z různých podmínek. Proto je velice důležité dbát na hygienu. Nespoléhejte v tomto na nic a na nikoho, dělejte vše tak, abyste ochránili především své svěřence. V klidu počkejte, až veterinární lékař vydezinfikuje stůl, na kterém při veterinární přejímce prohlížel kočičku před vámi, to samé musí udělat také steward (pomocník posuzovatele) předtím, než položíte svou kočku na posuzovatelský stůl. Klasickou klec si před umístěním vybavení a svojí kočičky také vydezinfikujte (samozřejmě s ohledem na ostatní, nemusí všichni v okolí včetně vás stát v oblaku dezinfekčního aerosolu likvidujícím všechny neřády na potkání). Vhodné je také dát na přední stranu klece průhledné plexisklo nebo průhlednou fólii. Bohužel mnoho návštěvníků má pocit, že si se vstupenkou na výstavu také koupili šanci na pohlazení všech kočiček, ke kterým se jejich prsty mohou skrz dráty klece dostat. Nejenom, že to je pro mnoho koček rušivé a nemají to rády, ale navíc, pokud to návštěvníci udělají u několika koček, může v nejčernějším scénáři dojít také k nakažení některé kočičky. Sice kočičky prošly veterinární přejímkou, ale ani ta nejlepší a nejdůkladnější nemusí odhalit vše. Vždy je lepší se zeptat chovatele, zda je možné si kočičku pohladit a nechat na něm, zda to dovolí nebo ne a za jakých podmínek.

Účast vašeho „týmu“ na výstavě začíná právě absolvováním veterinární přejímky, kde dojde ke zkontrolování platnosti očkování, překontrolování čipu a také zdravotního stavu vaší kočičky. Většinou se kočičkám kontroluje srst, aby v ní nebyly blechy nebo jiné nežádoucí osazenstvo, stav očí, uší, tlamičky, někde poslouchají srdíčko a kočičku prohmatají, zda nejeví známky bolestivosti. Na některých výstavách však může být veterinární kontrola zdravotního stavu koček pouze namátková.

Po nahlášení vaší přítomnosti a kontrole splnění závazků vůči pořadateli výstavy (tj. zaplacení výstavního poplatku) dostanete od pořadatelů výstavní katalog, ve kterém zkontrolujete údaje, které se týkají vás a vašeho kočičáka či kočičáků. Kočičky jsou v katalogu řazeny dle kategorie (kartouzské kočky patří do kategorie 3), plemene, barevné varianty (u plemen, která mají v rámci standardu povolených více barev, ve kterých je možné je chovat), výstavní třídy (vždy od té nejvyšší, ne číslem, ale titulem) a v rámci výstavní třídy dále ještě dle pohlaví. V katalogu zjistíte číslo své kočičky (pokud jste je neobdrželi již při nahlášení vaší přítomnosti) a odeberete se na místo, kde je pro vás již připravená vyhrazená klec (případně stůl pro vlastní klec). Na možnost použití vlastní klece je lepší se předem raději zeptat, pokud se o možnosti jejího použití nezmiňuje pořadatel již v propozicích. Ubytujete své kočičáky, trochu se aklimatizujete po soumarském výkonu, kdy jste kromě přepravek s kočkami, nesli i další nezbytnou výbavu pro sebe a kočičáky a vydáte se pátrat po rozpisu koček na posuzování. V rozpisu zjistíte, ke kterému posuzovateli jste byli přiděleni a také vaše přibližné pořadí v přehledu všech kočiček, které bude ten den posuzovatel hodnotit. Je však dobré být průběžně ve střehu a hlídat si aktuální situaci, protože někdy může dojít ke změně pořadí oproti původnímu rozpisu.

Následně vás čeká s vaším svěřencem posouzení v rámci jeho třídy a případně také další posuzování a to v rámci Best in Variety, rozstřelu do nominace do Best in Show nebo jako zlatý hřeb programu účast v samotné Best in Show. Pokud pro vás nic z toho po posouzení již nenásleduje, máte v podstatě volno do konce výstavy. Neznamená to však, že můžete výstavu opustit. Předčasné opuštění výstavy bývá většinou pořadateli hlídáno a penalizováno. Navíc to z našeho pohledu není fér ani vůči návštěvníkům, kteří zaplatili vstupné a rádi by viděli kočičky a ne opuštěné a holé klece.

Výstav koček se samozřejmě mohou účastnit také kastrované kočičky s průkazem původu a kočičky domácí ve svých vlastních třídách, které jsou pro ně určeny.

Sami můžete posoudit, že výstavy skutečně nejsou nic přehnaně složitého, čeho by bylo se třeba obávat. Pokud na některou kočičí výstavu zavítáte, určitě se tam s vámi rádi potkáme.