Nejdříve jsme chtěli vytvořit nějaké pěkné logo znázorňující a jasně definující to, že s množením zvířat bez PP nesouhlasíme. Nakonec jsme se rozhodli sepsat pár vět, kde veřejně nastíníme náš postoj a náš názor.

Vzhledem k tomu, jak nekonečné diskuze jsou na toto téma vedeny, si nemyslíme, že naše poselství udělá nějakou díru do světa, ale třeba/snad/možná někomu pomůže při rozhodování a nebo prozradí zase něco víc o nás.

Jak již z mnoha našich textů plyne, příliš si nepotrpíme na nějaké oficiální texty a formality, které v našem podání většinou ve výsledku vyznívají prkenně a stroze. Podáme to tedy naším typickým alchymistickým způsobem s doplněním jasných, daných a doložitelných faktů.

Průkaz původu je v podstatě takový kočičí občanských průkaz zkombinovaný s rodným listem, ovšem mnohem podrobnější. Namísto pátraní po rodinném příbuzenském stromě či jiném genealogickém diagramu a vyptávání se po příbuzenstvu, abychom se dozvěděli jména našich i vzdálených předků z matčiny i otcovy strany, kočkám s průkazem původu, no tedy spíše nám chovatelům, stačí tento průkaz, abychom si o jejich původu udělali obrázek a seznámili se s předky našeho svěřence a to čtyři, někdy i pět generací do minulosti.

Vystavený průkaz původu obsahuje rodokmen neboli výpis předků a bývá doplněn číslem čipu, informacemi o příslušnosti k plemeni, počtu sourozenců ve vrhu. Najdete zde také nacionále chovatele a unikátní číslo, které držiteli průkazu původu tj. kočičákovi přiřadila plemenná kniha.

Koťátka, narozená v chovatelských stanicích mají vždy nárok na vystavení průkazu původu. Neexistuje nic jako například nadpočetné kotě, kterému by nemohl být průkaz původu vystaven. Cena za vystavení průkazu původu pro jedno kotě je dle aktuálního ceníku Plemenné knihy koček 150 Kč. Nejedná se tedy o žádnou likvidační částku, která by byla důvodem, proč koťátko nemá vystavený průkaz původu a která by dramaticky navyšovala cenu koťátka.

Průkaz původu je také zárukou „čistokrevnosti“. Slovo čistokrevnost jsme uvedli do uvozovek, protože v posledních letech se to tímto slovem v inzerátech nabízejících koťátka bez průkazu původu jen hemží a každý si obsah tohoto slova vysvětluje po svém a občas tak, jak mu to vyhovuje. Pro účely chovu znamená čistokrevnost ideálně a jedině to, že koťátko má známé a doložitelné generace svých předků a jsou to zástupci daného kočičího plemene. Není to tedy o tom, že některý prodejce koťátek uvede, že prodává koťátko bez průkazu původu, které je čistokrevné, protože jeho rodiče přece zná.

V inzerátech se občas objevuje znění textu v duchu „čistokrevná koťátka bez PP po rodičích s PP“. Zde mohou být jsou na vážkách s koupí i mnozí skeptici, vždyť v inzerátu je přeci výslovně uvedeno, že rodiče jsou s průkazem původu, tak, kde může být tedy problém. V tomto případě je možné, že majitel koček získal koťátko s průkazem původu, které ovšem nebylo určené k chovu. Zaplatil za něj nižší cenu, protože koťátko mu bylo prodáno tzv. na mazlíka, porušil dohodu s chovatelem, koťátko nenechal vykastrovat a používá je k produkci koťátek bez PP. Ne každý chovatel pustí do chovu všechna koťátka, která se v jeho chovatelské stanici narodí a vybírá skutečně pouze naprosto zdravé a perspektivní jedince, kteří mohou obohatit chov a plemeno jako takové. V těchto případech chovatel často doplní smlouvu o dodatek, že koťátko je prodáno jako mazlíček za sníženou cenu, nepřeje si, aby bylo použito v chovu a nový majitel koťátka se zavazuje, že koťátko nechá přibližně v období jednoho roku (nebo dle domluvy) vykastrovat. Bohužel najde se poměrně mnoho kupujících, kteří toto berou pouze jako možnost, jak levně přijít k papírovému koťátku a na to, na čem se s chovatelem domluvili, co slíbili a dokonce ve smlouvě podepsali velice rychle zapomenou.

Další možností pro ona čistokrevná koťátka bez PP po rodičích s PP je, že si majitel kočky nechtěl založit chovatelskou stanici a nechtěl být členem některé z členských organizací a tím pádem koťátka nemají jak získat průkaz původu. V současné době, kdy je možné chovat po splnění několika podmínek na kočičce s průkazem původu prodané chovatelem k chovu bez jakékoliv nutnosti navštívit byť jedinou výstavu kvůli získání chovnosti jsou však formality spojené s oficiálním chovem skutečně minimální.

Koťátko bez průkazu původu je jednoduše kříženec. Nepochybně krásný, svoji rodinu milující, přesto stále kříženec. A je důležité vědět, že zde neporovnáváme to, zda jsou kříženci oproti kočkám s průkazem původu více či méně krásní, takoví či makoví. Je to pouze o tom, že pokud chci typického zástupce plemene s povahou a vzhledem, která tomuto plemeni přísluší, potom si koupím kočku s průkazem původu. Pokud je mi jedno, zda kočička bude nebo nebude nějaký ten „von“ nebo modelka z atlasu koček a chci prostě jen milujícího společníka, myšilovku nebo vrnidlo na klín, sáhnu po jakékoliv kočičce, protože toto bude umět každá micka ať má kožíšek krátký nebo dlouhý, tak či onak barevný. Pokud se mi líbí určité plemeno a myslím si, že ušetřím, když si koupím koťátko bez průkazu původu, získám křížence, mnohdy předraženého, a mohu jen doufat, že z koťátka vyroste alespoň něco podobného plemeni, které mi tak učarovalo. Samozřejmě přesvědčovat sami sebe můžete do aleluja a známým či sousedům můžete o původu vaší kočky napovídat, co chcete, přesto to nic nemění na tom, že doma máte křížence. A toto je stejné ať se to týká koček nebo psů. Mnohdy na špatné zkušenosti s kříženci doplácí samo plemeno, protože pohled na něj je deformován množstvím nestandardních jedinců, se kterými se běžně setkáváme a kteří vlivem špatné, mnohdy i velmi blízké příbuzenské plemenitby šíří špatné povědomí o vzhledu, povaze nebo zdraví.

Samozřejmě se může stát, že vám prodejce koťátek bez průkazu původu ukáže matku koťátek, někdy dokonce i průkaz původu některé z jeho koček. Zde je však otázkou, zda je možné skutečně a jednoznačně přiřadit průkaz původu k dané kočičce a kočičku k nabízeným koťátkům. U kočiček s průkazem původu především těch, určených k chovu, je součástí jejich dokladů i čip. Ideálně je tedy možné ověřit číslo čipu v průkazu původu s číslem, které se objeví po naskenování kočky čtečkou čipů. Některé chovatelské stanice čtečky čipů mají ve svém vybavení a mohou tak zájemcům o koťátka ukázat, že veškeré náležitosti týkající se matky koťátek, případně také otce (pokud jej daná chovatelská stanice vlastní) a koťátek jsou v naprostém pořádku. Je tedy možné vyložit hezky karty na stůl a chovatel i zájemce o koťátka vědí, jak na tom jsou a jak se věci mají. Pokud chce jít chovatel ještě dál (a my si s touto myšlenkou také pohráváme), může nechat udělat svým chovným kočkám genetické testy neboli genetický profil. V případě zájmu, pochyb, problémů nebo podezření poté může majitel koťátka nechat udělat svému kočičímu svěřenci rovněž genetický profil a na základě porovnání s genetickými profily rodičů porovnat, zda je koťátko skutečně jejich potomkem. Genetický profil je vázán na čip dané kočky nebo kocoura a spolu tvoří jednoznačnou identifikaci a jsou tak již takřka neprůstřelným důkazem, že koťátko je skutečně potomkem uváděných rodičů. V některých klubech kartouzských koček ve Francii jsou genetické testy kartouzských kočičích rodičů běžnou součástí výbavy koťátek na cestě do nového domova a například naše Pirča je má také.

Chovatelská stanice je na rozdíl od prodejců koťátek bez průkazu původu vázána chovatelským řádem. Je zde stanoveno, že koťátka mohou do nových domovů odcházet nejdříve ve věku 12 týdnů. Dřívější odběr koťátek není možný a ačkoliv mnoho zájemců je uchváceno malou chlupatou kuličkou, kterou by už, už chtěli mít doma, je škodlivý především pro koťátko. A o blaho našeho budoucího společníka by nám přece mělo jít v první řadě. Mnoho chovatelů koťátka předává dokonce i později, zvláště, pokud jsou určena na chov a chovatel si chce být jistý, že koťátko se vyvíjí slibně a dle jeho představ a že do chovu doporučí a předá skutečně vhodného jedince. Další možností pro pozdější předání koťátka může být také kastrace (tomuto bubákovi a strašákovi se určitě budeme věnovat v některém z dalších článků), případně při prodeji koťátka do ciziny, kde je nutné očkování koťátka proti vzteklině a to po dosažení věku 3 měsíců a následná doba nutná pro aktivizaci vakcíny. Koťátka musí být před odběrem samozřejmě odčervená a očkovaná na běžné kočičí nemoci. A to vše dle přesně stanoveného schématu.

Chovné kočičky v chovatelských stanicích také nesmí mít více vrhů než 3 za 24 měsíců. Je to z důvodu, aby se kočička po náročném období březosti, porodu a kojení dala pořádně dohromady a nebyla zatěžována případným dalším mateřstvím. U prodejce koťátek bez průkazu původu nevíte, kolikátý vrh matka koťátek měla ani jak často prochází březostí. Nemůžete si být také jisti, zda během kočičích námluv byl avizovaný otec koťátek jediný, který s říjící kočičkou měl nějaké ty techtle mechtle, tedy zda se o rostoucí bříško kočičky nezasloužilo více kočičáků.

Kočky i kocouři musí také před prvním krytím získat potvrzení, že nemají pupeční kýlu a kocouři navíc, že mají sestouplá varlata.

Další z ustanovení chovatelského řádu deklaruje, že chovatelská stanice musí zajistit tzv. welfare zvířat. Samozřejmě, že valná většina chovatelů svým svěřencům dopřává všeho mírou vrchovatou a nad rámec předpisů i bez nějakého nařízení, protože své kočičáky milují a jsou to právoplatní členové jejich rodin.

Slušná chovatelská stanice, které záleží na jejích odchovech se o koťátka v nových domovech také průběžně zajímá a majitelům svých koťátek poskytuje bezplatný, celoživotní servis. Je ochotná vždy pomoci radou nebo činy a případné problémy, které se samozřejmě mohou někdy vyskytnout aktivně řeší a nenechává je vykysat, ani nezačne hrát taktiku mrtvého brouka.

Mnoho stanic zmiňuje, že koťátko dostane při odchodu do nového domova i výbavičku. Nu, co si budeme povídat, je to milé, ale není to nic, na co by bylo dobré spoléhat. Rodina by měla být na nového člena domácnosti již připravena a bohatost či složení výbavičky od chovatele by měl být spíše příjemný bonus než to, co rozhodne o pohybu jazýčku vah při rozhodování o koupi koťátka. Samozřejmě je vhodné pokračovat ve stravě, na kterou bylo koťátko zvyklé u chovatele, použít alespoň ze začátku stejnou podestýlku do toalety a deka nebo hračka s vůní kočičí maminky a sourozenců je to, co koťátko v prvních dnech potěší asi nejvíce a umožní mu si lépe zvyknout na nový domov a členy své nové rodiny. Takže pokud chovatel těchto pár věcí do výbavičky přidá, je to pro koťátko to nejlepší a dobrý chovatel to určitě udělá a přidá ještě něco navíc.

Průkaz původu sám o sobě nezaručí, že jeho držitel bude až do konce svých dnů obdařen železným zdravím, protože to přece není nějaká směska žijící a volně se potulující v městské betonové džungli nebo ve víru vesnické divočiny. Průkaz původu zaručí příslušnost k plemeni a zjištěním předků je možné také zjistit mnohé o jejich zdraví, povaze, vzhledu a například také výstavních úspěších.

Zdraví může do jisté míry ovlivnit chovatelská stanice a poté sám majitel koťátka důrazem na kvalitní péči o jeho zdraví a výživu. Kočičky v chovatelských stanicích jsou testovány na různé nepříjemné, život znepříjemňující nebo život ohrožující a také vyloženě smrtelné nemoci. Výsledky testů by měla mít chovatelská stanice samozřejmě k dispozici a předložit je zájemcům o koťátka k nahlédnutí nebo jim kopie výsledků testů předat jako součást kotěcího packu.

V neposlední řadě je potřeba říci, že právě chovatelům, kterým jde o zachování a vývoj plemene vděčíme za to, že tu dané plemeno stále je a vypadá tak, jak vypadat má. Pro mnohé je to skutečná celoživotní láska k danému plemeni a obětují této své lásce a vášni vše. Studují rodokmeny, importují jedince ze zahraničí, pečlivě vybírají, které koťátko bude pokračovat v chovu, jezdí po výstavách, vzdělávají se a snaží se pro své svěřence vytvořit kočičí ráj na zemi. Bohužel toho, že se právě některé plemeno mnoha lidem líbí ať už díky reklamám či filmům zneužívají množitelé. Těm však už o žádný pořádný chov nejde. Jde jim o to svézt se na vlně oblíbenosti daného plemene a využít štědrosti a mnohdy i nevědomosti a důvěřivosti kupujících, kteří jsou ochotni za jejich „produkt“ zaplatit oproti zvířeti s průkazem původu sice menší přesto vzhledem k výsledku mnohdy až příliš vysokou cenu.

A protože nic není pouze černobílé, tak i při výběru koťátka z chovatelské stanice platí ono známé rčení „Dvakrát měř a jednou řež“, protože všechny chovatelské stanice prostě nejsou stejné.